Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chystá změnu důchodů. Minimální penze by se hradily ze státního rozpočtu. Novou vizi jak oživit důchodový systém představí v půlce adventu. Kvůli stárnutí populace je třeba najít nové příjmy.
Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce.
Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl od ledna polepšit aspoň o 371 korun. Další přidání se pak bude odvíjet od výše jeho penze. Ti, kteří mají nyní méně než 13.426 korun, dostanou celkem méně než zmiňovaných 900 korun.
Péče o lidi s demencí a seniory obecně má podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové stále mezery. Problémem v zařízeních pro tyto klienty je podle ní například nedostatek soukromí, zajištění patřičné výživy či vybavení prostor, které nejsou dostatečně uzpůsobené klientům s demencí.
Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal příslušný zákon o důchodovém pojištění. Zvýšení penzí nad zákonnou valorizaci minulý týden schválili poslanci.
Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, která ale nepřistoupila na senátní návrh na přilepšení starším seniorům. Senátoři chtěli přidat další tisícikorunu měsíčně lidem, kteří jsou v penzi aspoň 25 let. Vládní předloha nyní poputuje v původním sněmovním znění k podpisu prezidentovi.
Proč by se měla v České republice zvýšit věková hranice odchodu do důchodu? Jaká je udržitelnost současného důchodového systému a co dělat proto, aby naše ekonomika prosperovala? Na to odpověděl v interview ČT24 Jan Švejnar, ředitel centra IDEA Národohospodářského ústavu AV ČR a CGEG Kolumbijské univerzity New York.
V České republice žijí více než 2 miliony osob starších 65 let. Všichni mají nárok na očkování proti chřipce zdarma, což je aktuální zejména s příchodem podzimu a zimy. Senioři totiž patří do tzv. rizikové skupiny obyvatel, neboť jim hrozí vážný průběh nemoci a další komplikace. Lidé nad 65 let mají až 60x vyšší riziko úmrtí a obecně tvoří kategorii, která chřipce podléhá nejvíce.
Kvůli předloze o růstu důchodů příští rok, kterou poslancům vrátil s úpravami Senát, zvláštní schůze Sněmovny s největší pravděpodobností nebude, byť má být účinná už koncem září. Na dotaz ČTK to řekl předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Poslanci se poprvé po prázdninách sejdou na schůzi od úterý 10. září.
Senát podpořil zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14.373 Kč měsíčně. Důchodcům, kteří jsou v penzi 25 let, chce ale přidat 1000 korun měsíčně. Rozhodl o tom dnes přes nesouhlas ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), senátoři sociální demokracie to ale podpořili. Zvýšení penzí bude muset znovu posoudit Sněmovna.
Český důchodový systém je v nerovnováze. Mladí z něj v budoucnu na penzích při nynějším nastavení dostanou o 41 procent peněz víc, než do něj odvedou. Aby byla soustava vyrovnaná, musely by se odvody blížit 40 procentům místo nynějších 28 procent. Uvádí to zpráva o stavu důchodového systému a jeho vývoji, kterou vypracovalo ministerstvo práce. Podle dokumentu ke snížení nerovnováhy a k větší finanční udržitelnosti přispívá odsouvání důchodového věku.
Vládou navržené zdanění plynu určeného pro topení v domácích kotelnách může vedle bytových domů dopadnout i na domovy pro seniory, dětské domovy nebo například kláštery. Vyplývá to z důvodové zprávy k vládnímu daňovému balíčku, který minulý týden projednávala Sněmovna a který zvyšuje spotřební daně z tabákových výrobků a lihu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se často vymezuje proti předsedovi poslaneckého klubu TOP 09, Miroslavovi Kalouskovi. Jedna z jeho nejčastějších výtek je, že zatímco on přidal důchodcům 900 Kč, Kalousek jen 40 korun. Podle grafu zveřejněného podnikatelem a a jihomoravským krajským zastupitelem (koalice Zelení a Piráti) Jiřím Hlavenkou však Kalousek dal v jistém ohledu důchodcům ve skutečnosti více než Babiš.
Stárnutí populace a její nedostatečné nahrazování vzbuzuje u odborníků velké starosti. Varují, že se současný důchodový systém bude muset změnit. Jednu z takových změn by mohlo být prodloužení doby odchodu do důchodu. Stojí to v nové expertní zprávě ministerstva práce a sociálních věcí. Dnešní čtyřicátníci by mohli do důchodu jít v 66 letech, dnešní pětadvacátníci v 67 letech.
Vláda by mohla brzy projednávat Strategii přípravy na stárnutí společnosti na příštích sedm let. Dokument obsahuje záměry, které navrhuje ministerstvo práce. Vyjít by mohly i na několik desítek miliard korun. ČTK má třicetistránkový materiál k dispozici. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před nedávnem řekla, že doufá, že by kabinet mohl strategii schválit do prázdnin.
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního čtvrtletí spořilo 4,453 milionu lidí. Bylo to o 2000 více než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Ruský poslanec Státní dumy a bývalý hlavní hygienik Gennadij Oniščenko doporučil seniorům, aby žili "tak trochu o hladu", neboť pak prý nebudou tloustnout. Výrok vyvolal posměšné reakce uživatelů sociálních sítí, kteří upozorňovali, že mnozí ruští penzisté už beztak žijí na hranici hladovění, informoval server NewsRu.com.
Čeští senioři se i přes klesající tendenci v poměrně hojném počtu setkávají s týráním. Situace je problematická i kvůli tomu, že většina případů násilí na seniorech probíhá v rodině.
Populace stárne a věk odchodu do důchodu se neustále zvyšuje. Hrozí nám proto, že budeme pracovat například až do sta let? Podle odborníků je to jednou velmi reálné.
Průměrný důchod vzroste příští rok pravděpodobně o 900 korun měsíčně. Sněmovna jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci podle dnešního doporučení sociálního výboru zřejmě schválí. Vládní předlohu podpořili všichni přítomní poslanci z koalice i z opozice. Schválení důchodové novely doporučil už ve středu i rozpočtový výbor.
Exekucí na důchod v Česku dál přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo přes 90.400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska. Od roku 2003 se počet osob s exekuční srážkou ze starobní, invalidní či pozůstalostní penze zvedl víc než čtyřikrát. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle odborníků na dluhovou problematiku by úřad mohl nechat řadu neoprávněných exekucí zastavit. Ministerstvo práce ČTK sdělilo, že ČSSZ začne v květnu ověřovat, zda by to zvládala. Úředníci by totiž museli procházet spisy všech zadlužených ručně.
Sněmovní rozpočtový výbor přerušil projednávání vládní předlohy o růstu průměrného důchodu v příštím roce o 900 korun. Členové nyní mohou předkládat případné pozměňovací návrhy. K novele se výbor podle dnešního usnesení vrátí v polovině května, kdy by měl zaujmout stanovisko pro plénum. Část opozičních poslanců se zástupců ministerstva práce a sociálních věcí opět ptala na penzijní reformu, aby byl důchodový systém dlouhodobě udržitelný.
Staří lidé, kteří kolem sebe mají alespoň tři rodinné příslušníky kromě partnera a pravidelně se s nimi stýkají, žijí déle než ti, kdo jsou sami. Přátelé naopak nemají na délku života žádný vliv. Vyplývá to z rozsáhlé studie kanadských vědců.
6. června 2025 21:54
6. června 2025 21:00
6. června 2025 19:46
6. června 2025 18:32
6. června 2025 17:57
6. června 2025 17:28
6. června 2025 16:05
6. června 2025 15:19
6. června 2025 14:31
6. června 2025 13:38
S podvody na komunikační platformě WhatsApp se v poslední době roztrhl pytel. Uvědomují si to i sami podvodníci, což ukazuje jejich nová metoda, na kterou upozornila policie. V případě, že ji dotyčný odhalí, hrozí mu ztráta účtu.
Zdroj: Jan Hrabě
Odsouzený obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský, který se v posledních měsících dostal do centra pozornosti kvůli darování bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun českému státu, nyní tvrdí, že je kvůli úniku citlivých informací ohrožen na životě. V trestním oznámení, do nějž nahlédl deník Právo, obviňuje z odpovědnosti Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podle něj právě z těchto institucí měly uniknout neveřejné informace k médiím.
