Průměrný starobní důchod v Česku činil na konci prvního čtvrtletí 14.397 korun. Proti konci loňského roku se zvedl o 929 korun. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Pošťáci donesou důchody domů i seniorům, kteří pro ně běžně chodí na pobočky. Za pondělí 23. března a úterý 24. března by mělo jít asi o 75.000 plateb každý den. V tiskové zprávě o tom informovala Česká pošta.
Všechny varianty reformy penzí počítají s růstem odvodů živnostníků. O jejich navýšení jednala dnes důchodová komise. Debatovala o tom, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by mohly platit pojistné ne z poloviny vyměřovacího základu, ale ze tří čtvrtin. Záměr po jednání komise pro spravedlivé důchody popsala její předsedkyně Danuše Nerudová. Někteří opoziční politici plán kritizují. Odmítají také oslabování zásluhovosti.
Průměrná výše důchodu v Česku se od nového roku zvýšila na 14 400. Existují ale lidé, kteří berou podstatně menší částky. Minimální výše důchodů je totiž výrazně nižší.
Hnutí Trikolóra připravilo novelu zákona, podle které by zaměstnanci mohli přispívat na důchody svým blízkým jedním procentem z hrubé mzdy. Tyto peníze by se jim odečetly z daní. Zástupci hnutí návrh představili na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.
Ženy starší 65 let pobíraly v roce 2018 v zemích Evropské unie v průměru asi o 30 procent nižší starobní důchod než muži. V České republice byl rozdíl čtvrtý nejnižší a činil 13 procent. Ve své zprávě to dnes uvedl Evropský statistický úřad Eurostat. Rozdíl se časem snižuje, od roku 2010 klesl o čtyři procentní body. Česko je zároveň poslední ze čtveřice zemí, kde jsou penzistky v porovnání s muži v důchodu nejvíce ohroženy chudobou.
Česko stojí nachází na prahu důchodové krize. Pokud z ní nenajde východisko, bude podle expertů nutné všem snížit penze. A u některých půjde až o tisíce korun.
Prezident Miloš Zeman se v pořadu rádia Frekvence 1 vyslovil pouze pro parametrické změny důchodového systému. K větší reformě je skeptický. Připomněl, že vláda Petra Nečase (ODS) provedla v roce 2013 změnu, když zavedla druhý důchodový pilíř. Následující vláda ale projekt zrušila.
Návrhy reformy penzí ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) nepředstavují zatím systémové řešení, díky němuž by byly důchody v Česku do budoucna udržitelné. Změny penzí by se neměly provádět bez reformy příjmů a jejich zajištění, posílit by se mělo i spoření na stáří. Uvedla to Národní rozpočtová rada (NRR). Podle ní by plánované rozdělení nynějšího veřejného důchodového pilíře na dva mělo ale i své výhody. Systém by byl srozumitelnější a otevřel by se prostor pro snížení daňového zatížení práce.
Sociální politiku v Česku hodnotí dobře dvě pětiny lidí nad 15 let. Podle poloviny Čechů a Češek je naopak špatná. Nejhůř dotázaní vnímají zajištění na stáří a podporu bydlení, nejlépe naopak školství a zdravotnictví.
Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu, jak se doba dožití a důchodový systém vyvíjejí. Podle výsledků by se věk mohl případně upravovat tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života. Ten se dál prodlužuje. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) růst penzijního věku nad 65 let opakovaně odmítla, a za pravdu jí dávají i odborníci. Člověk totiž stárnout nebude.
Česko nemá ve srovnání s vyspělými evropskými státy výrazně nižší výdaje na penze. Jejich podíl na hrubém domácím produktu (HDP) je při zohlednění stárnutí obyvatel, danění důchodů v některých zemích či poměru důchodu ke mzdě průměrný a je dokonce vyšší než v Německu či Dánsku. V nové studii to spočítala Národní rozpočtová rada. Nevidí tak velký prostor pro další navyšování veřejných výdajů na důchody.
Růst důchodů bude pokračovat nezávisle na ekonomické situaci země a v roce 2021 dosáhnou v průměru 15.000 korun. V pořadu Partie na televizi Prima to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl také tvrzení, že českému důchodovému účtu hrozí propad kvůli odchodu silných ročníků do penze v příštích deseti až 20 letech. Podle něj se tento pokles nahradí vyššími sociálními odvody ze stoupajících mezd.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by mohl podle ní v ideálním případě už upravit technické rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře - nultý se základním solidárním důchodem a první se zásluhovou částí důchodu. Maláčová to řekla na tiskové konferenci po dnešním jednání komise pro spravedlivé důchody. O nastavení parametrů nového penzijního systému a výši penzí komise nehlasovala.
Kritikům návrhu reformy důchodů chybí plán, kde na ni vzít. Variantní návrh změn, jak ho připravila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), neobsahuje základ - tedy příjmovou stránku, řekla při odchodu z dnešního zasedání komise pro důchody předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vize, z čeho bude požadovanou reformu stát financovat, chybí i dalším politikům. Maláčová chce věc řešit později změnou systému daní.
tarobní, invalidní a pozůstalostní důchody se ode dneška zvyšují. Všichni jejich příjemci si polepší minimálně o 371 korun. Další přidání pak závisí na výši jejich dosavadní penze. Procentní část důchodu, v níž se odráží odpracovaná doba a předchozí výdělky, se totiž zvedá o 5,2 procenta. Rodičovská se ode dneška zvyšuje z 220.000 na 300.000 korun. U vícerčat se celková částka zvedá z 330.000 na 450.000 korun. Více peněz dostanou nejen noví příjemci a příjemkyně, ale i matky a otcové dětí do čtyř let, kteří příspěvek právě pobírají.
Od příštího roku se plošně zvedají důchody o průměrně 900 korun. Navzdory možnému očekávání ale nedostane každý takové zvýšení. Někteří si měsíčně přilepší jen o čtyři nebo pět set korun.
Výplatní termíny důchodů se už tradičně koncem letošního a začátkem příštího roku posunou. Prosincové důchody dostanou lidé dříve, naopak důchody s termínem výplaty 2. ledna mohou být v některých případech připsány na účet až o den později. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Zavedení minimálního důchodu v Česku by si vyžádalo ročně dodatečně miliardy až desítky miliard korun navíc, a to podle stanovené částky. Pokud by nastavení zaručené penze neprovázela i další opatření k zajištění příjmů či snížení nákladů, narušilo by to stabilitu veřejných financí.
Vláda pro rok 2021 už zřejmě nepočítá s výraznějším navyšováním důchodů, než nařizuje zákon. Průměrná penze by se měla dostat na 15.116 korun. Měla by tak být o 790 korun vyšší než příští rok. Vyplývá to z dnešního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) na seniorské konferenci v Praze. Pro letošek a pro příští rok prosadil kabinet navýšení o 900 korun.
Pokud se Česku bude dařit, mohl by se důchodový věk případně ze 65 let snížit. Seniorům to dnes na jejich konferenci v Praze řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je v ČR "určitě potenciál" spíš pro pokles hranice než pro její navýšení. Důchodový věk se v ČR zvedá každý rok o několik měsíců. Na 65 letech se zastaví ve 30. letech, kdy začne do penze odcházet silná generace takzvaných Husákových dětí. Podle expertů není systém penzí beze změn udržitelný a pomohl by právě pozdější nástup na odpočinek.
Jak bude vypadat v budoucnu důchodový systém? To v tuto chvíli nikdo přesně neví, politici si ale uvědomují možná rizika, pokud to přeženou. Češi si totiž vždy najdou cestu.
Tak jako každý rok, i ten příští důchody v Česku porostou. Senioři si průměrně přijdou na zhruba 900 korun navíc. Které skupiny lidí ale dostanou nejvíce?
11. září 2025 21:49
11. září 2025 21:00
11. září 2025 19:38
11. září 2025 18:31
Provoz pražského metra na lince C zastavil během posledního srpnového týdne incident, jímž se zabývá policie. Strážci zákona z hlavního města pátrají po muži, který jel na spřáhle vagonu. V případě dopadení a odsouzení hrozí dotyčnému až dva roky za mřížemi.
Zdroj: Jan Hrabě
Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.
