Německá ekonomika se v prvním čtvrtletí vrátila k růstu. Proti předchozímu třem měsícům se zvýšila o 0,2 procenta, informoval dnes v předběžné zprávě německý statistický úřad. V posledním loňském čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) o 0,3 procenta klesl.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v dubnu zvýšilo na 7,4 procenta, což je maximum od znovusjednocení Německa v roce 1990. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad Destatis. Důvodem růstu inflace jsou vysoké ceny energií a další hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu. V březnu míra inflace po prudkém zrychlení činila 7,3 procenta.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla podle odhadů analytiků, které ČTK oslovila, v průměru o 4,3 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomové odhadují růst na 0,3 procenta. Poměrně dobrý meziroční růst ekonomiky je podle analytiků dán především srovnávací základnou, ve stejném období loni ekonomika klesla.
Slovenské ministerstvo financí mírně zhoršilo výhled letošního hospodaření státu. Očekávané zvýšení výdajů a jiných rizik by z větší části měly kompenzovat vyšší příjmy státu z daní a povinných odvodů. Vyplývá to z materiálu, který dnes projednala vláda.
Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v březnu vzrostla výrazněji než v únoru Ve třetím měsíci roku se podle Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů zvýšila o 0,67 procentního bodu na 6,79 procenta. Přesto je v zásadě na podobné úrovni, na jaké byla koncem minulého roku.
Ruský útok na Ukrajinu způsobil na světových komoditních trzích největší šok od 70. let minulého století. Uvedla to dnes Světová banka (SB) ve své zprávě o vyhlídkách komoditních trhů. Varovala, že ceny komodit se budou držet na mimořádně vysokých úrovních také v příštích dvou letech.
Komerční sdělení (Globe24.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah).
Letošní hospodaření Německa skončí s rozpočtovým schodkem nejméně 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Podle informací agentury Bloomberg s tím počítá německý ministr financí Christian Lindner, který ve středu předloží vládě kancléře Olafa Scholze rozpočtový dodatek zohledňující následky ruské invaze na Ukrajinu.
Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně stoupla o 3,4 bodu na 100 bodů, o měsíc dříve klesla. Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012.
Obrovské množství lidí si klade otázky, jak v současnosti, kdy skokově rostou ceny, zvládnou uhradit veškeré náklady na energie, bydlení nebo vzdělávání. Očekávají, že politici najdou řešení, jak ze situace vyjít dobře jako společnost. V kandidátském projevu na předsedu KDU-ČSL to řekl aktuální lidovecký šéf Marian Jurečka. Ve volbě na sjezdu v Ostravě nemá kandidáta.
Pokud válka na Ukrajině eskaluje a vyústí v embargo na dovoz plynu, slabší poptávku a ve větší nejistotu, ocitne se německá ekonomika v recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) by se tak v letošním roce snížil téměř o dvě procenta. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka (Bundesbank).
Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, nikdo nevěděl, jak dlouho konflikt potrvá a jak velké dopady bude mít na Evropu a zbytek světa. Po téměř třech měsících války jsou ekonomické důsledky konfliktu zřetelnější a vyhlídky nevypadají dobře. V době už tak silných inflačních tlaků, za kterými stojí rostoucí ceny potravin a energií a výpadky v dodavatelských řetězcích po pandemii, prohlubuje válka mezi Ruskem a Ukrajinou napětí mezi nabídkou a poptávkou, zhoršuje spotřebitelskou náladu a ohrožuje globální hospodářský růst, píše server CNBC.
Meziroční růst cen výrobců zrychlil také v březnu. V zemědělství se ceny zvýšily o 27,2 procenta po únorovém růstu o 22,9 procenta. V průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta z 21,3 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta z 9,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v březnu meziročně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v únoru o 4,3 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Výrobní ceny v Německu se v březnu meziročně zvýšily o rekordních 30,9 procenta. V dnešní zprávě to oznámil spolkový statistický úřad. Upozornil zároveň, že březnová data už odrážejí první dopady války na Ukrajině. Za růstem výrobních cen stály především ceny energií, které se meziročně zvýšily o 83,8 procenta.
Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Fond to dnes uvedl ve svém jarním výhledu. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, zatímco v lednu jí fond předpovídal ještě růst, a to o 2,8 procenta.
Světová banka (SB) snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Zdůvodnila to negativními hospodářskými dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. S odkazem na prezidenta banky Davida Malpasse to dnes uvedla agentura Reuters.
Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhorší odhady růstu světové ekonomiky pro letošní i příští rok, protože válka na Ukrajině tlačí vzhůru ceny potravin a energií, což přináší další zátěž pro již tak křehkou hospodářskou situaci. Uvedla to dnes šéfka MMF Kristalina Georgievová.
Tempo meziroční míry inflace na Slovensku v březnu zrychlilo na 10,4 procenta z únorových devět procent, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Zboží a služby v zemi tak zdražily nejvíce od června roku 2000.
Meziroční míra inflace v Rusku se minulý týden vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen tak zrychlilo z 16,70 procenta v předchozím týdnu. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského ministerstva hospodářství. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní země.
Dopadů rostoucí inflace na svoje finance se obává 95 procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů za poslední rok změnily pod vlivem pandemie, inflace a zdražování energií svoje uvažování o financích či úsporách, více investovat však začala pouze pětina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Generali Investments CEE, který se konal od 11. do 15. března mezi 1050 respondenty.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu.
4:00
Bouřlivé počasí se Česku nevyhne ani během prvního ryze červnového víkendu. Bouřky hrozí během soboty, která bude podle předpovědi teplejším z obou dní. Na Moravě může teplota vystoupat až na 26 °C. V neděli má být jen lehce přes dvacet.
Zdroj: Jan Hrabě
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek pozastavil své členství v Občanské demokratické straně. Stalo se tak krátce poté, co kvůli narůstajícímu tlaku v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou podal demisi z ministerské funkce a zároveň se vzdal kandidatury v nadcházejících podzimních volbách. Původně měl být na čtvrtém místě jihomoravské kandidátky koalice Spolu. Kromě toho rezignoval také na funkci předsedy regionálního sdružení ODS v Jihomoravském kraji.
