Britská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,8 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 1,3 procenta ve čtvrtém čtvrtletí a zaostalo za očekáváním analytiků. V samotném březnu pak hrubý domácí produkt (HDP) klesl proti únoru o 0,1 procenta, neboť na domácnosti začal dopadat růst cen. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad.
Světové akciové indexy v současné době klesly na nová letošní minima. Před propady na trzích se ale nyní není kam schovat, propadá se vše od akcií po dluhopisy, investiční nástroje ETF, drahé kovy až po kryptoměny, vyplývá z aktuální analýzy společnosti XTB.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta byl dán zejména dražším bydlením a potravinami.
Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň. Podle odhadů ekonomů, které ČTK oslovila, inflace stoupla na průměrných 13,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Za nárůstem jsou především zvyšující se náklady na bydlení včetně energií a zdražování potravin. Český statistický úřad zveřejní data o dubnové inflaci v úterý 10. května. Vrchol inflace lze podle ekonomů čekat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, takže Česku hrozí zhoršení hodnocení a prodražení dluhu. Ve svém novém posouzení agentura výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři uvedl, že tak Česku poprvé od listopadu roku 1998 hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří významných agentur.
Jednotlivci se u pokladen vyhnou inflaci jen stěží, ale podle miliardáře a filantropa Warrena Buffetta mohou lidé udělat určité kroky, aby se před jejími dopady ochránili. Ve svém projevu na výroční valné hromadě společnosti Berkshire Hathaway zopakoval svou dlouholetou radu, že jednou z nejsilnějších ochran proti inflaci je zdokonalování vlastních dovedností a práce na tom, aby se člověk dostal na špici svého oboru.
Míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Německá ekonomika se v prvním čtvrtletí vrátila k růstu. Proti předchozímu třem měsícům se zvýšila o 0,2 procenta, informoval dnes v předběžné zprávě německý statistický úřad. V posledním loňském čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) o 0,3 procenta klesl.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v dubnu zvýšilo na 7,4 procenta, což je maximum od znovusjednocení Německa v roce 1990. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad Destatis. Důvodem růstu inflace jsou vysoké ceny energií a další hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu. V březnu míra inflace po prudkém zrychlení činila 7,3 procenta.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla podle odhadů analytiků, které ČTK oslovila, v průměru o 4,3 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomové odhadují růst na 0,3 procenta. Poměrně dobrý meziroční růst ekonomiky je podle analytiků dán především srovnávací základnou, ve stejném období loni ekonomika klesla.
Slovenské ministerstvo financí mírně zhoršilo výhled letošního hospodaření státu. Očekávané zvýšení výdajů a jiných rizik by z větší části měly kompenzovat vyšší příjmy státu z daní a povinných odvodů. Vyplývá to z materiálu, který dnes projednala vláda.
Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v březnu vzrostla výrazněji než v únoru Ve třetím měsíci roku se podle Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů zvýšila o 0,67 procentního bodu na 6,79 procenta. Přesto je v zásadě na podobné úrovni, na jaké byla koncem minulého roku.
Ruský útok na Ukrajinu způsobil na světových komoditních trzích největší šok od 70. let minulého století. Uvedla to dnes Světová banka (SB) ve své zprávě o vyhlídkách komoditních trhů. Varovala, že ceny komodit se budou držet na mimořádně vysokých úrovních také v příštích dvou letech.
Komerční sdělení (Globe24.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah).
Letošní hospodaření Německa skončí s rozpočtovým schodkem nejméně 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Podle informací agentury Bloomberg s tím počítá německý ministr financí Christian Lindner, který ve středu předloží vládě kancléře Olafa Scholze rozpočtový dodatek zohledňující následky ruské invaze na Ukrajinu.
Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně stoupla o 3,4 bodu na 100 bodů, o měsíc dříve klesla. Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012.
Obrovské množství lidí si klade otázky, jak v současnosti, kdy skokově rostou ceny, zvládnou uhradit veškeré náklady na energie, bydlení nebo vzdělávání. Očekávají, že politici najdou řešení, jak ze situace vyjít dobře jako společnost. V kandidátském projevu na předsedu KDU-ČSL to řekl aktuální lidovecký šéf Marian Jurečka. Ve volbě na sjezdu v Ostravě nemá kandidáta.
Pokud válka na Ukrajině eskaluje a vyústí v embargo na dovoz plynu, slabší poptávku a ve větší nejistotu, ocitne se německá ekonomika v recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) by se tak v letošním roce snížil téměř o dvě procenta. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka (Bundesbank).
Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, nikdo nevěděl, jak dlouho konflikt potrvá a jak velké dopady bude mít na Evropu a zbytek světa. Po téměř třech měsících války jsou ekonomické důsledky konfliktu zřetelnější a vyhlídky nevypadají dobře. V době už tak silných inflačních tlaků, za kterými stojí rostoucí ceny potravin a energií a výpadky v dodavatelských řetězcích po pandemii, prohlubuje válka mezi Ruskem a Ukrajinou napětí mezi nabídkou a poptávkou, zhoršuje spotřebitelskou náladu a ohrožuje globální hospodářský růst, píše server CNBC.
Meziroční růst cen výrobců zrychlil také v březnu. V zemědělství se ceny zvýšily o 27,2 procenta po únorovém růstu o 22,9 procenta. V průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta z 21,3 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta z 9,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v březnu meziročně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v únoru o 4,3 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Výrobní ceny v Německu se v březnu meziročně zvýšily o rekordních 30,9 procenta. V dnešní zprávě to oznámil spolkový statistický úřad. Upozornil zároveň, že březnová data už odrážejí první dopady války na Ukrajině. Za růstem výrobních cen stály především ceny energií, které se meziročně zvýšily o 83,8 procenta.
Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Fond to dnes uvedl ve svém jarním výhledu. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, zatímco v lednu jí fond předpovídal ještě růst, a to o 2,8 procenta.
13. února 2026 21:49
13. února 2026 20:04
13. února 2026 18:55
13. února 2026 18:23
13. února 2026 17:10
Možná si ještě vzpomenete, že podnikateli Leonu Tsoukernikovi, jenž je známý i díky vřelým vztahům s českými celebritami, šlo loni o život. Incidentem, který to zapříčinil, se zabývala policie. A podle nejnovějších informací dospěla k obvinění dvou osob.
Zdroj: Dan Šrámek
První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.
