Důvěra v českou ekonomiku v červnu klesla, spotřebitelská nejníže od 2012
Důvěra v českou ekonomiku letos v červnu meziměsíčně klesla o 3,5 bodu na hodnotu 98,3. Snížila se důvěra spotřebitelů i podnikatelů ve všech odvětvích.
Důvěra v českou ekonomiku letos v červnu meziměsíčně klesla o 3,5 bodu na hodnotu 98,3. Snížila se důvěra spotřebitelů i podnikatelů ve všech odvětvích.
Ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku, tedy do doby, než proti Rusko začaly západní státy zavádět sankce za jeho útok na Ukrajinu. Uvedl to dnes šéf největší ruské banky Sberbank German Gref, který byl v minulosti ruským ministrem hospodářství.
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
Meziroční inflace za první čtvrtletí činila 11,2 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2021 spotřebitelské ceny stouply v prvním čtvrtletí o 6,3 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Ceny rostou u naprosté většiny položek spotřebního koše, tahounem ale jsou energie, bydlení a potraviny. V samotném květnu dosáhla meziroční inflace 16 procent a je třetí nejvyšší v EU. Na dnešní tiskové konferenci k vývoji české ekonomiky v prvním čtvrtletí to uvedl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.
Všechna orná půda, která je nyní v České republice k dispozici, by se měla osít. Řekl to dnes novinářům v Nabočanech na Chrudimsku během výstavy Naše pole zemědělský ekonom Martin Sedláček, který akci pořádá.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v květnu nečekaně zrychlil a z dubnových 8,3 procenta se dostal na 8,6 procenta. Ve své dnešní zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od prosince 1981 a je vyšší, než čekali analytici.
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst tak dále zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Uvedla to dnes v tiskové zprávě. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zatím na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že od července zahájí její zvyšování. Základní úrok ECB naposledy zvýšila v roce 2011.
Ekonomika Evropské unie i zemí eurozóny v prvním čtvrtletí rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) celé unie vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 procenta, uvedl v dnešní zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. V předběžné zprávě zveřejněné před měsícem uváděl růst o 0,4 procenta.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu - z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta . Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.
Rusko vyzvalo skupinu předních rozvíjejících se ekonomik BRICS ke koordinovaným opatřením s cílem stabilizovat hospodářskou situaci. Informovala o tom dnes agentura Reuters. BRICS kromě Ruska zahrnuje Čínu, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Rusko se nyní potýká s negativními hospodářskými důsledky sankcí, které na něj kvůli útoku na Ukrajinu uvalují západní země.
Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vliv na to měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ukrajinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z deseti na 25 procent, nejvýše za sedm let. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze, informovala agentura Reuters.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,8 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Ekonomická nálada v Evropské unii se v květnu mírně zhoršila, zejména kvůli poklesu důvěry v průmyslu. Ve své zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se v květnu podle zprávy meziměsíčně snížil o půl bodu na 104,1 bodu. V České republice však o 4,1 bodu vzrostl a dostal se na 96,8 bodu.
Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v květnu opět zlepšila a její index dosáhl vyšší úrovně než v období před vypuknutím epidemie nemoci covid-19.
Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to dle slov Lukáše Kovandy z dat Eurostatu.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 procenta a příští rok by měl růst zrychlit na tři procenta. Zároveň průměrná inflace by měla být 13,3 procenta a příští rok zhruba pět procent. Ke dvěma procentům by se měla dostat průměrná inflace až v letech 2024 a 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by se měl růst ekonomiky pohybovat kolem tří procent. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Skutečná míra inflace jednotlivých lidí se v Česku aktuálně pohybuje mezi zhruba deseti až 30 procenty. Rozhodujícím faktorem pro výši inflace pro každého jednotlivce přitom není výše příjmu, ale konkrétní životní styl. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou dnes představila na tiskové konferenci.
Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí dosáhla výkonu z období před vypuknutí epidemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt (HDP) udržel podle prvního odhadu mezičtvrtletní růst 0,4 procenta, stejným tempem rostlo hospodářství Slovenska i v předchozích dvou kvartálech. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad.
Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Unijní exekutiva nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky členských zemí o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.
Míra inflace v Polsku v dubnu vystoupila na 12,4 procenta a je na maximu od konce roku 1997. V březnu činila 11 procent. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil polský statistický úřad. Výsledek mírně překonal odhady analytiků i rychlý odhad statistiků. Na inflaci má i nadále vliv růst cen energií a také některých surovin, částečně v důsledku války na Ukrajině, s kterou Polsko sousedí.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta.
13. února 2026 21:49
13. února 2026 20:04
13. února 2026 18:55
13. února 2026 18:23
13. února 2026 17:10
13. února 2026 15:53
13. února 2026 15:07
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Zdroj: Jan Hrabě
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupil prezident Petr Pavel v rámci panelové diskuse věnované vzestupu populismu. Ve svém příspěvku nabídl hlubší vhled do příčin, proč se tomuto fenoménu tak daří zejména v zemích střední a východní Evropy. Podle Pavla tkví kořen problému v nenaplněných očekáváních, která provázela pád komunismu.