Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Uvedla to dnes v tiskové zprávě. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zatím na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že od července zahájí její zvyšování. Základní úrok ECB naposledy zvýšila v roce 2011.
Ekonomika Evropské unie i zemí eurozóny v prvním čtvrtletí rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) celé unie vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 procenta, uvedl v dnešní zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. V předběžné zprávě zveřejněné před měsícem uváděl růst o 0,4 procenta.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu - z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta . Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.
Rusko vyzvalo skupinu předních rozvíjejících se ekonomik BRICS ke koordinovaným opatřením s cílem stabilizovat hospodářskou situaci. Informovala o tom dnes agentura Reuters. BRICS kromě Ruska zahrnuje Čínu, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Rusko se nyní potýká s negativními hospodářskými důsledky sankcí, které na něj kvůli útoku na Ukrajinu uvalují západní země.
Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vliv na to měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ukrajinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z deseti na 25 procent, nejvýše za sedm let. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze, informovala agentura Reuters.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,8 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Ekonomická nálada v Evropské unii se v květnu mírně zhoršila, zejména kvůli poklesu důvěry v průmyslu. Ve své zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se v květnu podle zprávy meziměsíčně snížil o půl bodu na 104,1 bodu. V České republice však o 4,1 bodu vzrostl a dostal se na 96,8 bodu.
Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v květnu opět zlepšila a její index dosáhl vyšší úrovně než v období před vypuknutím epidemie nemoci covid-19.
Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to dle slov Lukáše Kovandy z dat Eurostatu.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 procenta a příští rok by měl růst zrychlit na tři procenta. Zároveň průměrná inflace by měla být 13,3 procenta a příští rok zhruba pět procent. Ke dvěma procentům by se měla dostat průměrná inflace až v letech 2024 a 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by se měl růst ekonomiky pohybovat kolem tří procent. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Skutečná míra inflace jednotlivých lidí se v Česku aktuálně pohybuje mezi zhruba deseti až 30 procenty. Rozhodujícím faktorem pro výši inflace pro každého jednotlivce přitom není výše příjmu, ale konkrétní životní styl. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou dnes představila na tiskové konferenci.
Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí dosáhla výkonu z období před vypuknutí epidemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt (HDP) udržel podle prvního odhadu mezičtvrtletní růst 0,4 procenta, stejným tempem rostlo hospodářství Slovenska i v předchozích dvou kvartálech. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad.
Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Unijní exekutiva nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky členských zemí o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.
Míra inflace v Polsku v dubnu vystoupila na 12,4 procenta a je na maximu od konce roku 1997. V březnu činila 11 procent. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil polský statistický úřad. Výsledek mírně překonal odhady analytiků i rychlý odhad statistiků. Na inflaci má i nadále vliv růst cen energií a také některých surovin, částečně v důsledku války na Ukrajině, s kterou Polsko sousedí.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta.
Britská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,8 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 1,3 procenta ve čtvrtém čtvrtletí a zaostalo za očekáváním analytiků. V samotném březnu pak hrubý domácí produkt (HDP) klesl proti únoru o 0,1 procenta, neboť na domácnosti začal dopadat růst cen. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad.
Světové akciové indexy v současné době klesly na nová letošní minima. Před propady na trzích se ale nyní není kam schovat, propadá se vše od akcií po dluhopisy, investiční nástroje ETF, drahé kovy až po kryptoměny, vyplývá z aktuální analýzy společnosti XTB.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta byl dán zejména dražším bydlením a potravinami.
Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň. Podle odhadů ekonomů, které ČTK oslovila, inflace stoupla na průměrných 13,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Za nárůstem jsou především zvyšující se náklady na bydlení včetně energií a zdražování potravin. Český statistický úřad zveřejní data o dubnové inflaci v úterý 10. května. Vrchol inflace lze podle ekonomů čekat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, takže Česku hrozí zhoršení hodnocení a prodražení dluhu. Ve svém novém posouzení agentura výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři uvedl, že tak Česku poprvé od listopadu roku 1998 hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří významných agentur.
Jednotlivci se u pokladen vyhnou inflaci jen stěží, ale podle miliardáře a filantropa Warrena Buffetta mohou lidé udělat určité kroky, aby se před jejími dopady ochránili. Ve svém projevu na výroční valné hromadě společnosti Berkshire Hathaway zopakoval svou dlouholetou radu, že jednou z nejsilnějších ochran proti inflaci je zdokonalování vlastních dovedností a práce na tom, aby se člověk dostal na špici svého oboru.
Míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
6. června 2025 21:54
6. června 2025 21:00
6. června 2025 19:46
6. června 2025 18:32
6. června 2025 17:57
6. června 2025 17:28
6. června 2025 16:05
6. června 2025 15:19
6. června 2025 14:31
6. června 2025 13:38
S podvody na komunikační platformě WhatsApp se v poslední době roztrhl pytel. Uvědomují si to i sami podvodníci, což ukazuje jejich nová metoda, na kterou upozornila policie. V případě, že ji dotyčný odhalí, hrozí mu ztráta účtu.
Zdroj: Jan Hrabě
Odsouzený obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský, který se v posledních měsících dostal do centra pozornosti kvůli darování bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun českému státu, nyní tvrdí, že je kvůli úniku citlivých informací ohrožen na životě. V trestním oznámení, do nějž nahlédl deník Právo, obviňuje z odpovědnosti Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podle něj právě z těchto institucí měly uniknout neveřejné informace k médiím.
