Světová banka (SB) snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Zdůvodnila to negativními hospodářskými dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. S odkazem na prezidenta banky Davida Malpasse to dnes uvedla agentura Reuters.
Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhorší odhady růstu světové ekonomiky pro letošní i příští rok, protože válka na Ukrajině tlačí vzhůru ceny potravin a energií, což přináší další zátěž pro již tak křehkou hospodářskou situaci. Uvedla to dnes šéfka MMF Kristalina Georgievová.
Tempo meziroční míry inflace na Slovensku v březnu zrychlilo na 10,4 procenta z únorových devět procent, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Zboží a služby v zemi tak zdražily nejvíce od června roku 2000.
Meziroční míra inflace v Rusku se minulý týden vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen tak zrychlilo z 16,70 procenta v předchozím týdnu. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského ministerstva hospodářství. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní země.
Dopadů rostoucí inflace na svoje finance se obává 95 procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů za poslední rok změnily pod vlivem pandemie, inflace a zdražování energií svoje uvažování o financích či úsporách, více investovat však začala pouze pětina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Generali Investments CEE, který se konal od 11. do 15. března mezi 1050 respondenty.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu.
Ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o 45,1 procenta, protože ruská invaze uzavřela podniky, snížila vývoz a znemožnila hospodářskou činnost v rozsáhlých částech země. Vyplývá to ze zprávy, kterou v noci na dnešek zveřejnila Světová banka. Ta rovněž předpokládá, že invaze ve východní Evropě a části Asie způsobí větší ekonomické škody než pandemie nemoci covid-19.
V důsledku ekonomické situace doprovázené výrazným růstem cen se musí v případě energií omezovat zhruba polovina domácností. U potravin a pohonných hmot to jsou zhruba dvě pětiny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Kantar CZ pro Českou televizi mezi 1200 respondenty. Průzkum televize zveřejnila v pořadu Otázky Václava Moravce.
Ruská centrální banka dnes překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Nová sazba bude platit od pondělí. Na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent.
Ministerstvo financí (MF) v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo.
Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to dnes šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.
Německá ekonomika závislá na ruských energiích bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy. Na svém webu před tím varuje německá bankovní lobby BDB. Podle hlavy BDB a zároveň šéfa Deutsche Bank Christiana Sewinga německé banky letos kvůli válce na Ukrajině očekávají prudké oslabení hospodářského růstu na zhruba dvě procenta.
V Česku už začal historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993. Informuje Lukáš Kovanda.
Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Podle agentury Interfax-Ukrajina o tom dnes informovalo ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.
Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 3,3 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 3,6 procenta, potvrdilo dnes zveřejněné další zpřesnění odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí stoupl o 0,8 procenta, v předchozím odhadu ČSÚ uváděl růst o 0,9 procenta.
Česká národní banka dnes zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na úroveň rovných pěti procent. Základní sazba tak bude s účinností od zítřka nejvyšší od konce listopadu roku 2001. Říká to Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Ekonomická nálada v Evropské unii se v březnu výrazně zhoršila, zvýšily se obavy z negativních dopadů války na Ukrajině na budoucí ekonomickou situaci spotřebitelů i podniků. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropské komise. Index ekonomické nálady v EU se v březnu podle zprávy meziměsíčně snížil o 5,3 bodu na 107,5 bodu. V samotné České republice klesl o 8,3 bodu na 91 bodů.
Německá ekonomika poroste mnohem pomaleji, než se původně očekávalo. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu může letos dokonce poklesnout, uvedl dnes německý institut IMK, který má blízko k odborům. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Expertní tým prezidenta Miloše Zemana dnes jednal v Lánech o inflaci a podpořil úsilí a kroky centrální banky ke zvládnutí této inflační vlny. Prezident a členové týmu vyslechli příspěvky guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Uvedl to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Ve čtvrtek zasedne bankovní rada ČNB.
Ruské akcie druhý den po obnovení obchodování na moskevské burze po čtvrtečním růstu oslabují. Hlavní akciový index MOEX kolem 08:30 SEČ ztrácel 1,4 procenta na 2542,6 bodu. Rubl se stabilizuje. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu, kdy trh zažil strmý pád.
Březnové údaje o důvěře v českou ekonomiku jako první oficiální makroekonomický ukazatel po začátku války na Ukrajině naznačují, že vývoj ekonomiky bude letos horší, než se obecně čekalo ještě na počátku letošního roku. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním statistikám.
Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se obává, že vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu ČR. Růst českého HDP může podle něj koncem letošního roku klesnout k nule. Rusnok to dnes řekl diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
13. února 2026 21:49
13. února 2026 20:04
13. února 2026 18:55
13. února 2026 18:23
Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.
Zdroj: Jan Hrabě
První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.
