Zdražování nekončí. Inflace je nejvyšší za 24 let

Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.

"Takto výrazný meziměsíční vzestup inflace dále zvyšuje pravděpodobnost, že důchodci se ještě letos dočkají třetí valorizace penzí. Podmínky pro ni by mohly být splněny už v červnu, takže k druhé mimořádné valorizaci – celkově třetí – by došlo letos v listopadu," uvedl ekonom Lukáš Kovanda. 

"Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 procenta. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 Kč za litr a nafta za 47 korun za litr," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny meziročně o 24,7 procenta, zemního plynu o 37,7 procenta a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 procenta. Za teplo a teplou vodu si lidé museli připlatit o 13,9 procenta.

Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu podle statistiků opět ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,4 procenta, vodného o 5,3 procenta, stočného o 6,4 procenta a tuhých paliv téměř o pětinu. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde statistici zaznamenali nárůst o necelých 22 procent. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 procenta, másla o 31,9 procenta a brambor o 21,4 procenta, uvedli statistici. Oděvy byly oproti loňskému březnu dražší o téměř 20 procent a obuv o 15,4 procenta.

Ekonom Štěpán Křeček mluví o sociálně necitlivé "Putinově inflaci", která vede ke zdražování nezbytných energetických a zemědělských komodit. "Náklady na život v České republice prudce stoupají a lidem se snižuje kupní síla úspor. Současný vývoj v ekonomice bohužel bude doprovázen snižováním životní úrovně lidí," konstatoval.

Podle analytika Tomáše Volfa se Češi budou krotit ve výdajích a pocítí to především maloobchodníci ve svých kasách. "Jejich tržby budou růst především kvůli rostoucím cenám, nikoli z důvodu zvýšené spotřeby. Bude docházet k optimalizaci výdajů domácností i firem a zbytné nákupy zboží a služeb budou odkládány na lepší časy," uvedl analytik společnosti Citfin.

Březnová meziroční inflace 12,7 procenta byla výrazně vyšší, než odhadovala ČNB

Březnová meziroční inflace byla o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem bylo především výrazné zdražení pohonných hmot. Další příčinou byl vyšší růst cen potravin a regulovaných cen. Proti odhadům byla vyšší také jádrová inflace, což je inflace očištěná o sezónní vlivy, změny regulovaných cen a daní. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v březnu stoupla na 12,7 procenta. To je nejvyšší hodnota od května 1998, kdy dosáhla 13 procent.

"V březnových datech se odrazily dodatečné cenové šoky v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi proti Rusku, a to jak v oblasti cen komodit, tak v oblasti dodávek zboží," uvedl Král. Mimořádně vysoký březnový růst cen pohonných hmot byl podle něj výsledkem výrazného zdražení ropy vlivem vypuknutí války na Ukrajině a dočasného oslabení kurzu koruny ze stejného důvodu. "Válečný konflikt se promítá rovněž v silně rostoucích cenách potravin, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice," dodal.

Únorová prognóza ČNB podle Krále očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách u deseti procent a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. "Pozorovaný růst cen komodit a válka na Ukrajině však mají na domácí cenový vývoj znatelně proinflační vliv, a to zejména v krátkodobém horizontu," uvedl.

Analytici: Inflace může vystoupat až k 15 procentům kolem poloviny roku

Inflace zřejmě nadále poroste a může dosáhnout až 15 procent. Vrchol lze přitom očekávat kolem poloviny roku. Po zbytek roku ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstane i tak dvouciferný. Ke dvěma procentům by se mohla inflace přiblížit nejdříve v polovině příštího roku. Navíc dnešní data jsou zároveň impulzem pro další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Vyplývá to z reakcí ekonomů na dnešní údaje o březnové inflaci.

"Vzhledem k tomu, že se do inflace ještě stále postupně propisují nové ceníky energetických společností a u konce ještě není ani zdražování potravin, bude meziroční inflace růst i v dalších měsících. Je docela pravděpodobné, že ve druhém čtvrtletí zdolá hranici 14 procent a klesat začne teprve až v závěru roku," uvedl hlavní ekonom Credita Petr Dufek. V průměru ceny letos podle něj vzrostou přibližně o 12 procent. "Tak vysoký růst cen s největší pravděpodobností mzdový růst v ekonomice nepřekoná, a proto dojde i k citelnému poklesu reálné kupní síly domácností. Pro ČNB je březnový výsledek inflace impulzem k pokračování politiky zvyšování úrokových sazeb," dodal.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je třeba počítat ve druhém čtvrtletí s vysokým meziročním růstem spotřebitelských cen. "Inflace by mohla kulminovat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí kolem 15 procent, ale tyto odhady je nutné brát s rezervou. Velmi prudký růst cen výrobců navíc ukazuje, že velmi vysoká inflace bude přetrvávat i ve druhé polovině letošního roku," uvedl.

"Inflace nejspíše neřekla poslední slovo a v nejbližších měsících bude ještě stoupat. Otázkou je, zda se zastaví na 14 nebo 15 procentech. K jednociferným hodnotám se letos pravděpodobně již nevrátí," odhadl i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Pohled napříč inflačním košem podle něj ukazuje, že inflace se netýká jen energií, ale rozlila se do téměř celé ekonomiky. "Tam, kde se obvykle ceny měnily z měsíce na měsíc o desetiny procenta, dnes dochází ke zdražování o jedno či dvě procenta," uvedl.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je kvůli konfliktu na Ukrajině poměrně nemožné odhadnout, jakého vrcholu letos inflace dosáhne. "Prozatím předpokládám 14,5 procenta v polovině roku. Za celý letošní rok se bude inflace pohybovat kolem 13 procent a bude tak nejvyšší od roku 1993. Vzhledem k tomuto inflačnímu vývoji trh prozatím předpokládá, že ČNB vystoupá se sazbami mírně nad šest procent," uvedl. Nyní je základní úroková sazba ČNB pět procent.

"Zhruba v polovině roku by se dnešní trend mohl zlomit a ceny by mohly zmírňovat svůj růst. Je ale velmi těžké předpovídat ekonomické ukazatele, když v Evropě probíhá válka. Její vliv nejen na hospodářství a politiku je nezměrný. Momentálně prožíváme nejméně stabilní období od vzniku samostatného Česka," uvedla ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.

Pokles inflace k hodnotám poblíž dvouprocentního inflačního cíle ČNB nelze tak podle hlavního ekonoma společnosti Fondee Pavla Štěpánka předpokládat dříve než zhruba v polovině příštího roku.

Samotný duben podle analytika Unicredit Bank Patrika Rožumberského zřejmě přinese další navýšení meziroční inflace, ale ne již tak výrazné jako v předchozích měsících. "Za prvé, cenový růst se bude porovnávat s obecně vyšší základnou z loňského dubna. Za druhé, ceny pohonných hmot v návaznosti na vývoj cen ropy korigují svůj předchozí růst. A za třetí je pravděpodobné, že dojde ke zpomalení růstu nákladů vlastnického bydlení, které dříve patřilo k tahounům zrychlování inflace," uvedl.

Témata:  ekonomika,  obchody,  pohonné hmoty,  CZK (česká koruna)