Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,7 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Výsledky se tak proti předchozímu odhadu z konce srpna nezměnily. Vyplynulo to z dnešních informací ČSÚ na webu.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 procenta, v roce příštím ale o 0,4 procenta klesne. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat vzestup o 1,9 procenta.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.
Maďarská ekonomika zřejmě bude po několik příštích čtvrtletí klesat, k růstu by se měla vrátit až koncem příštího roku. Vyplývá to z prognóz, které dnes představil maďarský ministr financí Mihály Varga. Maďarsko by tak mělo vstoupit do hospodářské recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Informuje o tom agentura Reuters.
Japonská vláda začala na devizových trzích intervenovat na obranu měny, která vytrvale oslabuje a která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi 30 procent hodnoty. K intervenci japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, informovala dnes agentura Reuters.
Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina z nich velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura Median pro společnost Broker Consulting na vzorku 1022 respondentů. Češi podle něj vnímají nejvyšší nárůst cen u potravin, pohonných hmot a energií.
Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá.
Tempo meziroční míry inflace na Slovensku v srpnu zrychlilo na 14 procent z 13,6 procenta v červenci, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Ceny zboží a služeb v zemi tak rostly nejrychleji od června roku 2000.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa v letošním roce kvůli energetické krizi prudce zpomalí, ekonomika tak vzroste zhruba o 1,6 procenta. V příštím roce ji ale čeká recese, HDP se sníží o 0,3 procenta. V dnes zveřejněném ekonomickém výhledu to uvedl německý institut Ifo, který ještě letos v červnu počítal s růstem HDP na letošní rok o 2,5 procenta.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení.
Meziroční inflace v ČR byla v srpnu blízko červencových 17,5 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny a energie, naopak proti červenci zlevnily pohonné hmoty. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v pondělí 12. září.
Inflace v zemích Evropské unie se podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové pohybuje mezi šesti a 20 procenty. Cílem je ji ve střednědobém horizontu snížit na dvě procenta. Řekla to dnes na tiskové konferenci v Praze po jednání Euroskupiny.
Evropská centrální banka (ECB) dnes na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta.
Česká republika je 17. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. V revidovaném žebříčku se sice loni Česko umístilo na stejném místě, avšak absolutní skóre ekonomické svobody v Česku mírně kleslo.
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,7 procenta, v meziročním srovnání se pak hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 4,2 procenta.
Česká ministerstva by podle Sdružení pro zahraniční investice - AFI měla vydávat méně strategií a měla by se více zaměřit na jejich zavádění do praxe. V České republice ale chybí systém, který by zajistil plánování v klíčových oblastech, jako jsou infrastruktura nebo státní energetická politika bez ohledu na složení politické reprezentace. ČTK to na výroční konferenci AFI dnes řekl předseda sdružení Kamil Blažek.
Zahraniční obchod České republiky skončil v červenci schodkem 22,8 miliardy korun, meziročně byl o 12,4 miliardy korun vyšší. V deficitu je obchodní bilance už půl roku.
Evropské akcie zahájily týden výrazným poklesem, reagují tak na přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 z Ruska. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po začátku obchodování ztrácel 1,6 procenta a sestoupil pod 410 bodů. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem odepisoval až tři procenta zhruba na 12.660 bodů.
Míra inflace V Turecku v srpnu vystoupila na 80,2 procenta a je nejvyšší od září 1998. K růstu vedle cen energií přispěly zejména ceny za dopravu, vybavení domácností a za potraviny. Ve své zprávě to dnes oznámil turecký statistický úřad. Před rokem byla inflace těsně pod 20 procenty.
Vysoká inflace v Británii hrozí, že zničí růst mezd za posledních 20 let. Miliony Britů by se kvůli ní mohly propadnout do naprosté chudoby, vyplývá ze studie think-tanku Resolution Foundation (RF). Pokud bude příští vláda pokračovat v nastavené politice, budou chudobou v rozpočtovém roce 2023 až 2024 ohroženy další tři miliony lidí. Dohromady by jich bylo 14 milionů, to je téměř každý pátý obyvatel Británie.
Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Řekl to dnes na tiskové konferenci.
Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména pokračující prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje.
Aktuální makroekonomická prognóza ministerstva financí (MF) je podle hodnocení Výboru pro rozpočtové prognózy optimistická. Ministerstvo v srpnové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 1,2 procenta. Pro toto hodnocení hlasovali tři členové výboru, tři ji považovali za realistickou.
13. února 2026 21:49
13. února 2026 20:04
13. února 2026 18:55
13. února 2026 18:23
13. února 2026 17:10
13. února 2026 15:53
13. února 2026 15:07
13. února 2026 14:41
13. února 2026 13:56
13. února 2026 13:12
13. února 2026 12:25
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupil prezident Petr Pavel v rámci panelové diskuse věnované vzestupu populismu. Ve svém příspěvku nabídl hlubší vhled do příčin, proč se tomuto fenoménu tak daří zejména v zemích střední a východní Evropy. Podle Pavla tkví kořen problému v nenaplněných očekáváních, která provázela pád komunismu.
