Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Řekl to dnes na tiskové konferenci.
Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména pokračující prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje.
Aktuální makroekonomická prognóza ministerstva financí (MF) je podle hodnocení Výboru pro rozpočtové prognózy optimistická. Ministerstvo v srpnové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 1,2 procenta. Pro toto hodnocení hlasovali tři členové výboru, tři ji považovali za realistickou.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v zrychlilo na 7,9 procenta z červencového 7,5 procenta. Dnes o tom v předběžné zprávě informoval německý statistický úřad Destatis. Po dvou měsících, kdy v červnu a červenci inflace zpomalovala, tak růst spotřebitelských cen opět zrychlil. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie se inflace v srpnu zvýšila na 8,8 procenta z červencového 8,5 procenta.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.
Centrálním bankám se nepodaří zkrotit inflaci a mohly by dokonce podpořit růst cen, pokud se do boje nezapojí i vlády obezřetnější rozpočtovou politikou. Vyplývá to ze studie zveřejněné na sympoziu centrálních bankéřů v USA.
Britská ekonomika v roce 2020, kdy se potýkala s hlavním náporem pandemie nemoci covid-19, zaznamenala největší pokles za posledních více než 300 let a také větší pokles než kterákoliv jiná velká ekonomika. Podle aktualizovaných oficiálních údajů statistického úřadu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 11 procent místo doposud uváděných 9,3 procenta.
Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.
Výrobní ceny v Německu v červenci meziročně vzrostly o rekordních 37,2 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou vyšší náklady a slábnoucí ekonomický růst kvůli válce na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Udržet ekonomiku v chodu je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení. Novinářům dnes řekl, že lidé jsou zaměstnanci firem a zároveň jejich produkci využívají.
Růst ekonomiky Evropské unie ve druhém čtvrtletí zůstal na 0,6 procenta, meziroční tempo růstu pak zpomalilo na čtyři procenta. Ve své zpřesněné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil první odhad zveřejněný koncem července. V období od ledna do března hrubý domácí produkt (HDP) vykázal meziroční růst o 5,5 procenta.
Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla, ekonomové se ale rozcházejí v názoru, zda Rusko dokáže dlouhodobě čelit náporu mezinárodních sankcí, upozornil zpravodajský server CNBC. Druhé čtvrtletí bylo prvním celým čtvrtletím, kdy se do vývoje ekonomiky už plně promítl dopad invaze ruských vojsk na Ukrajinu.
V červenci letos pokračoval meziroční růst cen výrobců, v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalil. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta.
Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v srpnu mírně zvýšila poté, co se v červenci propadla na nejslabší úroveň za více než dva roky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost Sentix. Podle šéfa Sentixu však zůstává velmi pravděpodobné, že ekonomika eurozóny vstoupí do recese.
Zahraniční obchod ČR skončil v červnu schodkem 12,1 miliardy Kč, meziročně byl o 3,4 miliardy Kč vyšší. Vliv na to měl především větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem o 19 miliard korun kvůli rostoucím cenám na světových trzích. Je to pátý měsíc v řadě, kdy skončila bilance zahraničního obchodu v záporných číslech. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Britská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků od roku 1995. Banka zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci. Od zvýšení úroků centrální banku neodradila ani zhoršující se hospodářská situace. Banka v dnešní zprávě předpověděla, že britská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku vstoupí do recese.
Českou ekonomiku letos přibrzdí především domácí poptávka, podporu by jí naopak měly dodat fixní investice a vládní výdaje. V zimě tak možná česká ekonomika mírně mezičtvrtletně klesne. Novinářům to dnes při představení ekonomické prognózy řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Australská centrální banka (RBA) dnes zvýšila čtvrtý měsíc za sebou základní úrokovou sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 1,85 procenta. Od května už základní úroky zvedla o 1,75 procentního bodu, což představuje nejrychlejší sérii změn od počátku 90. let minulého století. Guvernér banky zmínil větší flexibilitu měnové politiky. Očekává rychlejší inflaci, ale také zpomalení ekonomiky.
Bankovní rada České národní banka zřejmě ve čtvrtek nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy nejvýše od roku 1999. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které oslovila ČTK. Rozhodnutí je ale podle nich velkou neznámou. Zásadní bude komunikace rady. Někteří analytici mírné zvýšení sazeb nevylučují.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Červencový nárůst inflace byl překvapením pro analytiky, kteří podle agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni.
Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,6 procenta, což je stejné tempo jako v předchozím čtvrtletí. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Meziročně růst zpomalil na čtyři procenta z tempa 5,5 procenta v období od ledna do března.
27. července 2026 21:52
27. července 2026 20:09
Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.
Zdroj: Jan Hrabě
Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.
