Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prohlásil, že použití termínu "genocida" v souvislosti s ruským postupem na Ukrajině by znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru. Šéf Elysejského paláce to řekl stanici France Bleu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl spekulace, že podpora, kterou mu v úterý vyjádřil bývalý konzervativní prezident Nicolas Sarkozy, je výsledkem jejich společné dohody. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb podle konečných výsledků postoupili současný centristický prezident Emmanuel Macron s 27,84 procenta a krajně pravicová politička Marine Le Penová s 23,15 procenta. Na třetím místě skončil s 21,95 procenta krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon.
Ve Francii skončilo první kolo prezidentských voleb bez velkých překvapení, do druhého kola, které se uskuteční 24. dubna, postoupil úřadující centristický prezident Emmanuel Macron a lídryně krajní pravice a europoslankyně Marine Le Penová. Naprostá většina francouzského tisku věnovala titulní stránku nadcházejícímu duelu, výběr témat odráží politickou orientaci deníků. Levicově laděné listy L'Humanité a Libération zvolily podkladovou černou barvu k vyjádření smutku ze třetího místa levicového kandidáta. Mnohé titulky připomínají, že Francouze čeká stejná volba jako v roce 2017. Opakuje se rovněž sportovní terminologie o odvetném zápase.
Předběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii večer potvrzovaly předpoklady o tom, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. Jak současný prezident, tak jeho rivalka se v projevech po oznámení volebních projekcí snažili promlouvat k široké škále voličů a slibovali budování jednoty ve francouzské společnosti. Průzkumy pro druhé kolo stále ukazují mírný náskok Macrona, řada neúspěšných kandidátů se vymezila proti Le Penové.
Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron v prvním kole prezidentských voleb porazil krajněpravicovou rivalku Marine Le Penovou a společně s ní postupuje do kola druhého, ukazují projekce zveřejněné francouzskými médii po uzavření volebních místností. Macrona podle odhadů agentur Ifop, Opinionway nebo Ipsos volilo o čtyři až šest procent více hlasujících než Le Penovou.
Vyhlídka na vítězství Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách leká mezinárodní investory. Zbavují se francouzského dluhu, takže Francie čelí citelně vyšším úrokům. Musí nabídnout vyšší úroky, aby jí vylekaní investoři vůbec půjčili. Pokud si tak chce Francie nyní půjčit třeba na deset let, zaplatí nejvyšší úrok za celé období od roku 2015.
Ve Francii se v neděli koná první kolo prezidentských voleb, o funkci usiluje 12 kandidátů. Post hlavy státu obhajuje Emmanuel Macron, který má podle průzkumů velké šance na vítězství a zisk dalšího pětiletého mandátu. Favoritkou na postup do druhého kola je rovněž krajně pravicová europoslankyně Marine Le Penová, v posledních dnech se na ni dotahuje také krajně levicový Jean-Luc Mélenchon.
Náskok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou se v posledním předvolebním průzkumu opět zmenšil, informuje dnes deník Le Monde.
Náskok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na Marine Le Penovou v předvolebních průzkumech se už zmenšil na úroveň statistické chyby. Vyplývá to z průzkumu Elabe pro stanici BFM TV. Podle průzkumu projdou do druhého kola právě tito dva kandidáti, ve volbě by byl jejich odstup jen pět procent. Vzhledem ke statistické odchylce 3,1 procenta to znamená, že má Le Penová šanci vyhrát.
Nález těl stovek mrtvých civilistů u ukrajinského města Buča u Kyjeva, odkud se stáhla ruská vojska, vyvolal vlnu reakcí evropských politiků. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je prakticky jasné, že u Buči byly spáchány válečné zločiny, prezident proto vyzval k přijetí dalších protiruských sankcí.
Týden před začátkem prezidentských voleb ve Francii slíbil centristický prezident Emmanuel Macron, který je favoritem hlasování, větší sociální spravedlnost a podporu kupní síly v aktuální krizi. Ohlásil také další investice a zlepšení ve zdravotnictví a školství, informovala agentura DPA.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se při dnešním telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem neúspěšně pokusil prosadit příměří pro ostřelovaný ukrajinský Mariupol. Odchod civilistů z Mariupolu v tuto chvíli není možný, sdělil podle agentury Reuters Elysejský palác. Putin podle Paříže slíbil, že o humanitární operaci "bude přemýšlet".
Začátek týdne přinesl sadu nových průzkumů preferencí před prezidentskými volbami ve Francii, které nadále staví nynější hlavu státu Emmanuela Macrona do pozice favorita. Do druhého kola by podle aktuálních čísel stejně jako před pěti lety postoupil s krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou a stejně jako v roce 2017 by ji porazil, byť výrazně menším rozdílem. Nové sondáže také potvrzují nárůst preferencí levicového kandidáta Jeana-Luka Mélenchona, jeho ztráta na Le Penovou se však nijak zásadně nezmenšuje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes odsoudil incident, při němž krajně pravicový kandidát na prezidenta Éric Zemmour nechal během předvolebního setkání své příznivce skandovat heslo "Macron-vrah". Macronův soupeř v nadcházejících dubnových volbách na chování davu nijak nereagoval, uvedla agentura AFP.
Ke zdrženlivosti při volbě slov ve vyjádřeních ohledně Ruska a Ukrajiny dnes vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron po sobotním projevu amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě. Biden, který ruského prezidenta označil slovem "řezník", v Polsku prohlásil, že Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Podle Macrona je důležité, aby státníci napjatou situaci svými vyjádřeními dál nezhoršovali.
Francie, Turecko a Řecko se v několika příštích dnech pokusí prosadit a uskutečnit humanitární operaci s cílem evakuovat obléhané město Mariupol na jihu Ukrajiny. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr druhého jednacího dne summitu EU v Bruselu. Macron bude v následujících hodinách o této záležitosti jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla agentura AFP.
Lídři USA, Německa, Francie, Británie a Itálie se dnes shodli na jednotném postupu ohledně ruské invaze na Ukrajinu. V prohlášení to podle agentury Reuters uvedla kancelář italského premiéra Maria Draghiho, podle které čelní představitelé pěti zemí souhlasili i s koordinací humanitární pomoci Ukrajincům prchajícím před boji. Podle Londýna chtějí lídři i dále zvyšovat tlak na Rusko, a to včetně zachování současných rozsáhlých sankcí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce nezávislou a sebevědomou Francii, která bude součástí silné Evropy. Řekl to dnes na tiskové konferenci v Aubervilliers u Paříže, kde představil hlavní body svého programu, který chce prosazovat v případě znovuzvolení v dubnových volbách. Potvrdil závazek dát v roce 2025 na vojenské výdaje 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč), hovořil také o potravinové soběstačnosti.
Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Knihovna Václava Havla společně vyzvaly představitele světových mocností k zintenzivnění pomoci v zastavení ruské invaze na Ukrajině. V dopise adresovaném prezidentovi USA Joe Bidenovi, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, britskému premiérovi Borisi Johnsonovi a německému kancléři Olafu Scholzovi obě organizace poukazují na vážnost situace na Ukrajině a nutný další zásah západních států. Zástupci Knihovny Václava Havla o tom dnes informovali ČTK.
Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron v dnešním 75minutovém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině. Oznámil to mluvčí německé vlády. Putin podle Kremlu informoval oba evropské státníky o dosavadním vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem opětovně telefonicky žádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby na Ukrajině okamžitě zastavil boje. O telefonátu se ČTK dozvěděla z německých vládních zdrojů.
Německý kancléř Olaf Scholz se dnes na videokonferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem shodli, že podpoří všechna jednání o diplomatickém řešení války na Ukrajině. Novinářům to sdělil Scholzův tiskový mluvčí Steffen Hebestreit. Konkrétní kroky, jak podpora mírových jednání bude vypadat, ale Berlín nezmínil.
12. března 2026 21:54
12. března 2026 20:47
12. března 2026 19:35
12. března 2026 18:23
12. března 2026 17:11
12. března 2026 15:52
12. března 2026 15:06
12. března 2026 14:19
12. března 2026 13:30
12. března 2026 12:44
12. března 2026 11:48
12. března 2026 10:51
12. března 2026 10:03
12. března 2026 9:15
12. března 2026 8:32
Prakticky od loňského léta se řeší dědictví po legendárním Jiřím Krampolovi, ale až v poslední době se objevily informace o možném rozuzlení. Člověk, který měl k herci a baviči blízko, nyní potvrdil, že se vyskytly nové a zásadní skutečnosti.
Zdroj: Dan Šrámek
Česko by jako členská země i za vlády Andreje Babiše (ANO) mělo plnit spojenecké závazky v rámci Severoatlantické aliance. Tlak v tomto ohledu vyvíjejí zejména Američané, kteří již reagovali na to, jak vypadá schválený státní rozpočet na rok 2026. Poslanci jej odsouhlasili ve středu.
