Představitelé Evropské unie probírají možnost použít majetky sankcionovaných Rusů na podporu odstraňování válečných škod na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s těmito diskusemi o tom informovala agentura Bloomberg. Ve své zprávě zdůrazňuje, že úvahy jsou ve velmi rané fázi a že rozhodnutí zatím nepadlo.
Česko a Litva mají stejný postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Nevyprovokovaná agrese, bezdůvodné napadení demokratického státu a vraždění civilistů nemůže zůstat bez odezvy. Po dnešním jednání se svým litevským protějškem Gabrieliem Landsbergisem to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Obě země podporují vstup Ukrajiny do Evropské unie.
Míra inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 procenta z lednové hodnoty 5,6 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z celé unie třetí nejvyšší inflaci, a to rovných deset procent. Tak jako v minulých měsících i v únoru se na růstu cen podílely nejvíce energie.
Evropská komise (EK) dnes České republice schválila režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v objemu 1,4 miliardy eur (34,6 miliardy Kč). Komise uvedla, že opatření je v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory.
Evropská unie plánuje společně nakupovat vakcíny proti covidu-19 a dalším nemocem, čímž chce snížit riziko jejich šíření mezi statisíci uprchlíků přicházejících v těchto dnech z Ukrajiny stižené ruskou agresí.
Ministři financí Evropské unie se dohodli na subvencování cen pohonných hmot pro domácnosti a na podpoře podniků, které zasáhl růst cen energie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíkového cla, kterým chce sedmadvacítka zpoplatnit dovoz některých produktů, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Schválili to dnes unijní ministři financí. Členské země musejí nyní dohodnout podrobnosti systému s europoslanci.
Evropská unie dnes formálně přijala čtvrtý balík sankcí proti Rusku, na jehož podobě se zástupci členských zemí dohodli v pondělí. Oznámila to Rada EU. Unijní země mimo jiné zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. Do Evropy se naproti tomu nově nesmí dovážet ruská ocel či železo.
Zástupci zemí Evropské unie dnes schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa.
Evropská unie by měla najít další peníze na podporu zemí, které nejvíce pomáhají lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Po dnešním jednání unijních ministrů sociálních věcí to prohlásil český ministr Marian Jurečka, podle něhož podobnou myšlenku prosazují i některé další země z východního křídla EU.
Česko dosud nemá odpověď z Evropské unie na svou žádost o modulární humanitární základny pro lidi z Ukrajiny, kteří zemi opustili po ruské vojenské invazi. Po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček.
Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o poskytnutí 25 modulárních humanitárních základen, ve kterých by bylo možné ubytovat až 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ČTK řekl, že jde o preventivní přípravu na krizovou situaci. Kapacity státu jsou vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší. "Žádost předpokládá zajištění až 25 humanitárních základen po 2000 uprchlících," řekl.
Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit.
Evropská unie by měla pro Ukrajinu dělat víc, řekl dnes na videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU přitom na summitu ve Versailles v noci na dnešek prakticky vyloučili rychlé přijetí Ukrajiny do EU. Pokud jde o válku s Ruskem, podle Zelenského v ní Ukrajina dosáhla zlomového bodu. Zdůraznil však, že není možné říct, jak dlouho ještě boje budou pokračovat. Informovala o tom agentura Reuters.
Velká většina Evropanů schvaluje přijetí uprchlíků z Ukrajiny, kterou před dvěma týdny napadlo Rusko, vyplynulo z průzkumu francouzského institutu Ifop. Ve Francii souhlasí s příchodem ukrajinských migrantů do země 80 procent dotazovaných, v Itálii je to 89 procent, v Německu 90 procent a v Polsku 92 procent. Je to více, než kolik souhlasilo s příchodem uprchlíků ze Středomoří před sedmi lety.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) žádá Evropskou komisi, aby v dalším balíčku sankcí bylo vydáno evropské nařízení, které ruským a běloruským oligarchům zamezí přístup k dotacím a zakázkám. Resort to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Podle Bartoše oligarchové získávají skrze své společnosti dotace a veřejné zakázky i v České republice.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu ve francouzském Versailles pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí za jeho pokračující invazi na Ukrajinu. Ve společném prohlášení přijatém po více než sedmihodinovém nočním jednání také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem. K žádosti Ukrajiny o urychlené přijetí do bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy, se lídři nevyjádřili.
Evropská komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027. Během dnešního jednání unijních lídrů to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš před summitem prohlásil, že EU musí kvůli válce na Ukrajině co nejrychleji ochromit ruskou ekonomiku a měla by rozhodnout o zastavení energetického dovozu z Ruska.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili ve francouzském Versailles neformální summit, na němž se chtějí dohodnout o dalším postupu vůči Rusku a o možnostech pomoci Ukrajině. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela i některých národních lídrů musí unie přijít s novými kroky, které by přiměly Moskvu ukončit invazi na Ukrajinu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním neformálním summitu ve francouzském Versailles vyzvat k rychlému přijetí dalších sankcí proti Rusku, pokud budou nutné. Chtějí také posílit vazby s Ukrajinou a podporu pro její evropské směřování, rychlou cestu ke kýženému členství v unii ji však neslíbí.
Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa aerolinek Aeroflot nebo zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Unie také rozšiřuje vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Rada EU.
Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie také rozšíří vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Rada EU. Podle jednoho z unijních činitelů budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek jednat i o dalších krocích, jež mají Rusku zkomplikovat financování války.
5. listopadu 2025 21:43
5. listopadu 2025 21:08
5. listopadu 2025 20:27
5. listopadu 2025 18:46
5. listopadu 2025 17:31
5. listopadu 2025 16:51
5. listopadu 2025 16:10
Vznikající česká vláda si hodlá opět půjčovat od tuzemských domácností. Obnoví tudíž emisi Dluhopisů Republiky, kterou zastavil dosluhující kabinet. Nebude osamocena. V mezinárodním meřítku totiž obecněji dochází k tomu, že si vlády půjčují od domácností v rostoucí míře. Počet zemí, které uplatňují emise vládních dluhopisů pro domácnosti, je v pravidelném šetření OECD aktuálně nejvyšší od přelomu století, konstatuje letošní studie na dané téma z pera téže organizace.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS).
