Senát dnes podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.
Míra inflace v eurozóně v únoru čtvrtý měsíc v řadě klesla, tentokrát ale jen o 0,1 bodu na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Na trhu se čekal výraznější pokles, analytici počítali s inflací 8,3 procenta nebo nižší. Za vyšším růstem jsou opět zejména drahé potraviny.
Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok byla průměrná míra inflace 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné ČR. Vyšší byla jen v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadové hodnoty 10,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Tempo růstu cen zpomalilo druhý měsíc v řadě a pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ti počítali s poklesem těsně pod deset procent.
Důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) by mohlo být případné výrazné zdražení zboží a služeb při lednových změnách ceníků nebo proinflační působení vládní fiskální politiky. ČNB by ke zpřísnění měnové politiky mohla sáhnout i v případě, že by zahraniční centrální banky dost nezvyšovaly své sazby a hrozilo by dovážení zahraniční inflace.
Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB.
Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil dnes statistický úřad Eurostat. V České republice naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.
Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace se proti předchozímu měsíci zvýšilo, v říjnu činila 15,1 procenta. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Míra inflace v eurozóně v listopadu klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Je to první pokles od poloviny loňského roku. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,1 procenta. I nadále se zvyšují zejména ceny energií, u kterých meziroční tempo růstu činí 34,9 procenta.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.
Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat.
Inflace v České republice může ještě v meziročním srovnání v příštích dvou měsících růst. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na 15 procent znamená bod obratu.
Míra inflace ve Spojených státech v říjnu počtvrté po sobě klesla. Překvapivě se snížila až na 7,7 procenta ze zářijových 8,2 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo práce. Meziměsíčně pak ceny vzrostly o 0,4 procenta, stejně jako v září. V obou případech je to příznivější vývoj, než čekali analytici.
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Analytici očekávali zpomalení jen o desetiny procentního bodu.
Česká národní banka (ČNB) dnes zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Míra inflace v eurozóně v říjnu stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu vystoupalo na 10,7 procenta. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
Prezidentští kandidáti se neshodnou, zda by se měly zvyšovat nebo snižovat daně. Většina jich ale upozorňuje, že současné hospodaření státu není v pořádku a chtěli by o dalším nastavení příjmů a výdajů státu vést debatu. Uchazeči o účast v prezidentské volbě to uvedli v odpovědích na anketu ČTK.
Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta . Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V České republice tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.
Zářijová meziroční inflace v Česku nadále patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychlejší růst cen zaznamenaly pouze pobaltské země s mírou inflace mezi 22,2 a 24,1 procenta a Maďarsko, kde v září zdražování zrychlilo na 20,1 procenta. V ostatních zemích visegradské čtyřky, tedy v Polsku a na Slovensku, zůstává inflace pod českými hodnotami, stejně jako v eurozóně.
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen na Slovensku v září zrychlilo na 14,2 procenta ze 14 procent v srpnu. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad. Inflace tak dosáhla dalšího maxima od června roku 2000. Vývoj ovlivnily dražší potraviny a náklady na bydlení včetně energií, které mají nejvýznamnější podíl na výdajích slovenských domácností.
Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993.
28. května 2026 21:43
28. května 2026 20:21
28. května 2026 19:09
28. května 2026 17:52
28. května 2026 16:55
Internetová společnost Meta, která provozuje dvě z nejpoužívanějších sociálních sítí, oznámila zavedení předplatného. Informovala o tom stanice CNBC. Dobrou zprávou je, že se nebude platit za Facebook či Instagram. Firma bude vybírat peníze za využití svých nástrojů umělé inteligence.
Zdroj: Lucie Podzimková
S koncem května začíná i letošní sezóna samosběrů jahod, která ale bude slabší než v předchozích letech. Jarní mrazy společně se suchem poškodily část úrody a pěstitelé očekávají nižší sklizeň i menší plody. Podle odhadů může být letošní úroda oproti loňsku až o třetinu nižší. Omezenější nabídka se zároveň promítne do cen, které letos na řadě míst vzrostou až o deset procent. Farmáři navíc upozorňují, že letošní samosběry mohou skončit dříve než obvykle.
