Překvapivě vysoká inflace v květnu povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb České národní banky (ČNB), a to minimálně o 0,75 procentního bodu. Většinou ale ekonomové odhadují růst sazeb o jeden procentní bod i více. Základní úroková sazba nyní činí 5,75 procenta. Tahounem květnové inflace bylo především zdražování potravin.
Meziroční míra inflace v Rusku v květnu klesla na 17,10 procenta z dvacetiletého maxima 17,83 procenta v dubnu. Vyplývá to z dnešních údajů ruského statistického úřadu. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní i další země.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zrychlil na 8,1 procenta, zatímco v dubnu byla míra inflace na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v zemích používajících euro se tak vyšplhala na další rekord, nejvýrazněji se zvýšily ceny energií. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 procenta a příští rok by měl růst zrychlit na tři procenta. Zároveň průměrná inflace by měla být 13,3 procenta a příští rok zhruba pět procent. Ke dvěma procentům by se měla dostat průměrná inflace až v letech 2024 a 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by se měl růst ekonomiky pohybovat kolem tří procent. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Pojem inflace chápe správně 78 procent Čechů a téměř tři čtvrtiny lidí vědí, že s investováním se oproti spoření pojí větší výnosy i riziko. Vyplývá to z aktuálního průzkumu investiční platformy Portu vypracovaného s agenturou Ipsos. V porovnání s loňským podzimním šetřením investiční gramotnost Čechů sice stoupla, podle autorů průzkumu roste ale povědomí o světě investic pomalu.
Skutečná míra inflace jednotlivých lidí se v Česku aktuálně pohybuje mezi zhruba deseti až 30 procenty. Rozhodujícím faktorem pro výši inflace pro každého jednotlivce přitom není výše příjmu, ale konkrétní životní styl. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou dnes představila na tiskové konferenci.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z členských zemí unie třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta. V eurozóně inflace zůstala na 7,4 procenta.
Míra inflace v Británii v dubnu vystoupila na devět procent a je na maximu od 80. let, oznámil dnes místní statistický úřad. Růst je zhruba v souladu s odhady analytiků, dál se zvyšují zejména ceny energií. V březnu byla inflace na sedmi procentech.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku v dubnu zrychlil na 17,83 procenta z březnových 16,69 procenta. Meziroční míra inflace se tak nacházela na nejvyšší úrovni od ledna 2002. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského statistického úřadu. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní i další země.
Meziroční míra inflace na Slovensku v dubnu vystoupila na 11,8 procenta z březnové hodnoty 10,4 procenta, její tempo tak zůstává nejvyšší od června roku 2000. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Inflace v zemi zrychluje nepřetržitě od loňského února, kdy dosáhla 0,9 procenta.
Odbory dřevařů, pracovníků obchodu, školství a dopravy žádají vládu o opatření proti inflaci. Požadují regulaci cen energií a pohonných hmot a kroky proti zdražování potravin i proti znehodnocování výdělků a úspor. Na podporu svých požadavků pořádají petici. Čtyři svazy to uvedly v tiskové zprávě, kterou zaslaly ČTK.
Stát připravil web, takzvaný Deštník proti drahotě, kde shrnuje pomoc jednotlivým skupinám obyvatel kvůli růstu cen. Na opatření vydá z rozpočtu v letošním roce zhruba 100 miliard korun. Informační portál vznikl ke zpřehlednění situace, zároveň má sloužit jako návod, jak má zájemce o podporu svůj nárok na ni uplatnit. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta byl dán zejména dražším bydlením a potravinami.
Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň. Podle odhadů ekonomů, které ČTK oslovila, inflace stoupla na průměrných 13,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Za nárůstem jsou především zvyšující se náklady na bydlení včetně energií a zdražování potravin. Český statistický úřad zveřejní data o dubnové inflaci v úterý 10. května. Vrchol inflace lze podle ekonomů čekat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí.
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v dubnu zvýšilo na 7,4 procenta, což je maximum od znovusjednocení Německa v roce 1990. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad Destatis. Důvodem růstu inflace jsou vysoké ceny energií a další hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu. V březnu míra inflace po prudkém zrychlení činila 7,3 procenta.
Německá vláda zvýší kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu výhled letošní inflace na 6,1 procenta. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na vládní dokument. V lednu Berlín očekával celoroční míru inflace 3,3 procenta. Berlín svou jarní ekonomickou prognózu zveřejní ve středu.
Slovenský premiér Eduard Heger ohlásil, že stát na pomoc obyvatelům v souvislosti s vysokou inflací letos vyčlení 260 milionů eur (6,3 miliardy korun) a v příštím roce více než miliardu eur (24,4 miliardy korun). Peníze chce získat vyšším zdaněním stovky bohatých firem.
Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta.
Inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným.
Máme rekordní inflaci za skoro 24 let. V březnu ceny meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tedy nejvíce od května 1998. Inflace tak překonává očekávání, která byla už tak vyšponována. Počítalo se totiž inflací 12,4 procenta, konstatuje Lukáš Kovanda. Inflace ovšem překonává očekávání také svojí meziměsíční dynamikou. Meziměsíčně totiž činí 1,7 procenta, zatímco mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst cen mezi únorem a březnem „pouze“ o 1,4 procenta.
Tempo meziroční míry inflace na Slovensku v březnu zrychlilo na 10,4 procenta z únorových devět procent, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Zboží a služby v zemi tak zdražily nejvíce od června roku 2000.
23. listopadu 2024 22:06
23. listopadu 2024 21:03
23. listopadu 2024 20:49
23. listopadu 2024 19:17
23. listopadu 2024 18:48
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se v Kyjevě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj třetího mezinárodního summitu o potravinové bezpečnosti. Hlavními tématy jednání byly česká muniční iniciativa a další posílení spolupráce mezi oběma zeměmi.
Zdroj: Julie Jarošová
Hnutí ANO požaduje odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z čela Poslanecké sněmovny a plánuje kvůli tomu podle informací České televize iniciovat mimořádnou schůzi. Zatímco Alena Schillerová (ANO) trvá na tom, že Pekarová Adamová ve své roli selhala, sama šéfka TOP 09 dává jasně najevo, že se své funkce nehodlá vzdát bez boje.
