Jan Kavan

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své "slávy"), je ruský a bývalý sovětský komunistický politik, který byl v letech 1985–1991 vůdcem Sovětského svazu. Pokoušel se o změny, které by vedly ke zlepšení fungování sovětského komunistického a politického systému a k ukončení studené války, ale které vedly i ke konci vlády Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) a k rozpadu sovětského impéria.

Gorbačov chce založit think-tank, který by se věnoval aktuálním geopolitickým problémům

Domov

Praha - Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov uvažuje o založení think-tanku, který by se zabýval aktuálními geopolitickými problémy. Naznačil to v poselství, které zaslal mezinárodní konferenci s názvem Společná evropská bezpečnost po studené válce, jíž se měl v Praze účastnit. Ze zdravotních důvodů nakonec nepřicestoval. Tým intelektuálů bude propojen s nadací New Policy Forum, za kterou pětaosmdesátiletý Gorbačov stojí.

Jan Kavan

Domov

Gorbačov v Praze promluví o ohrožení Evropy

Praha - Ve dnech 16. až 18. září se bude v Praze konat mezinárodní konference "Celková bezpečnost po studené válce. Jak řešit nové problémy? Evropská bezpečnost a Rusko", na které vystoupí řada diplomatů a politiků. Sovětský exprezident Michail Gorbačov (85) bude hovořit o ohrožení Evropy. Akci zaštítil prezident Miloš Zeman.

Aktuálně se děje

6. června 2025 16:05

Nájemná vražda na Pardubicku. Policisté rozpletli šokující případ

Z případu násilné smrti ženy na Pardubicku se vyklubala nájemná vražda. Kriminalisté zjistili, že jeden z obviněných si najal toho druhého, aby usmrtil blízkou osobu. Dvojice mužů byla obviněna z vraždy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Bitcoin automat

Bizarní bitcoinová kauza ministerstva spravedlnosti pokračuje: Dealer podal trestní oznámení

Odsouzený obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský, který se v posledních měsících dostal do centra pozornosti kvůli darování bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun českému státu, nyní tvrdí, že je kvůli úniku citlivých informací ohrožen na životě. V trestním oznámení, do nějž nahlédl deník Právo, obviňuje z odpovědnosti Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podle něj právě z těchto institucí měly uniknout neveřejné informace k médiím.