Praha - Krátkozraká bude v roce 2050 téměř polovina lidstva, ve střední Evropě přes 54 procent obyvatel. V Česku je krátkozrakost, tedy zhoršené vidění do dálky, diagnostikována zhruba u pětiny populace. Důvodem je dle odborníků hlavně změna životního stylu. Onemocnění je možné upravit brýlemi, kontaktními čočkami nebo laserovou operací.
Ať se snažíte sebevíc, stále končíte až na druhém místě? Tak zpozorněte, druhé místo totiž nemusí nutně znamenat vaši prohru, ba naopak. Z dlouhodobého hlediska můžete být totiž tím pravým vítězem právě vy.
Vědci z floridské univerzity zjistili, co se skutečně nachází pod našima nohama, tedy pod svrchní vrstvou půdy nad zemským jádrem. Podle nich se pod zemí rozléhá oceán obřích rozměrů, který, když vyschne, vyhubí veškerý život na zemi.
Praha - Češi do poslední vůle zahrnují i charitu. Od roku 2006 tímto způsobem získaly dobročinné organizace celkem 148,27 milionu korun. Na pomoc postiženým, seniorům, opuštěným dětem či ohroženým zvířatům v závěti myslelo 141 Čechů.
Hradec Králové - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) začal v těchto dnech vybavovat své zaměstnance novými stejnokroji. Kromě sak, kalhot, plášťů, vest, sukní a košil jsou součástí stejnokroje i doplňky, kterými jsou kravaty, šátky, klobouky, spony či opasky. Jeden komplet se skládá z 11 kusů.
Dlouhé roky se vědci a lékaři předháněli ve zjišťování, co všechno je ve skutečnosti nezdravé. Od cigaret, alkoholu, kávy až po tučné a masné výrobky, vždy měli víceméně jasno. Za jednoho z největších zabijáků ale považovali nadváhu a z ní vyplývající obezitu, teď se ale ukazuje, že by všechno mohlo být jinak.
Problémy se zády se pro mnoho lidí staly každodenní záležitostí. Může za to nedostatek pohybu, ale i špatný postoj při práci a to jak v zaměstnání, tak i během domácích prací. Odborníci proto nabádají veřejnost, aby i při běžných věcech, jako je utírání prachu, dbali na své zdraví.
Brzy vstávat, hodně pít či jíst lehká jídla... Všechny tyto dobré rady nejsou pro naše zdraví tak prospěšné, jak se tvrdí. Objevte sedm "zdravých" zvyků, které ve skutečnosti zdravé nejsou, píše francouzský server Gentside.
Existují dva typy lidí. Jedni se sprchují večer, poté, co přijdou domů z práce nebo ze školy, najedí se a chystají se do postele. Druzí se ať se děje co se děje osprchují až na druhý den ráno. Voda je zkrátka probere a bez ranní koupele si neumí představit den. I čas sprchování ale dnes podléhá vědeckému výzkumu, a výsledky jsou nesmírně zajímavé.
V každém druhém sci-fi filmu jste mohli vidět na vesmírných lodích umělou gravitaci. Hlavní hrdinové tam přece nebudou dvě hodiny jen tak poletovat. Je však taková věc skutečně možná i v realitě? A pokud ano, jakými způsoby by toho lidstvo mohlo dosáhnout?
S technologickým pokrokem se čím dál více objevují lidé, kteří věří tomu, že člověk bude moci nabývat jiných forem. Tito lidé se označují jako transhumanisté a věří tomu, že smrt není konečnou fází či k ní v budoucnu vůbec nedojde. Do jaké míry jsou jejich myšlenky proveditelné? O to se zajímal reportér BBC News Benjamin Zand.
Od dětského nadšení z vánočního stromečku po vzrušení z letní lásky... Vzpomínky na lepší časy nám pomáhají přenést se přes těžké časy. Jak ale zjistili vědci, je dost možné, že některé z našich oblíbených vzpomínek jsou falešné.
Klasická lidská reprodukce tak, jak ji známe dnes, je na ústupu. Do dvaceti let tak může většina dětí pocházet z laboratoře. Rozmnožování pohlavním stykem úplně vymizí a sex bude dokonce stigmatizován, případně k němu poslouží roboti. Ke stvoření nového života budou lékaři potřebovat jen spermie otce a kožní štěp matky. Zní to jako scéna z nereálného sci-fi filmu, podle amerického vědce Henryho Greelyho je ale více než pravděpodobná. A současné trendy v oblasti porodnosti a robotiky jí poměrně dobře nasvědčují.
"Dospím se o víkendu." Jen stěží najdete někoho, kdo by tuto větu alespoň občas nevyslovil. Spánkový deficit se se stále uspěchanější dobou prohlubuje a víkendy poskytují některým z nás alespoň určitou možnost si trochu přispat. Na rozdíl od zavedeného mýtu ale nelze tak jednoduše dospat chybějící čas, stejně jako se nedá naspat do zásoby.
Mezinárodní právnická firma se sídlem v Austrálii provedla výzkum, podle jehož výsledků žije jeden z pěti manželských párů z celého světa ve lži. Manželé si lžou ve věcech majetku, osobních vztahů i své minulosti. Lži se ale netýkají jen párů, narazit na ně můžete i mezi přáteli nebo dětmi. Jeden britský výzkum zaměřený na upřímnost, resp. neupřímnost lidí, dokonce zjistil, že muži lžou v průměru třikrát denně, zatímco ženy "pouze" dvakrát. Jak ale v této změti poznat, co je pravda?
Každý si asi čas od času rád zdřímne, třeba po vydatném víkendovém obědě, kde je v hlavní roli kachna a kupa knedlíků. Nejnovější vědecké poznatky ovšem ukazují, že šlofíky mohou i pořádně uškodit zdraví.
Nová vědecká studie přišla se závěrem, že lidé, kteří chodí pomalu, jsou vystaveni riziku srdeční choroby mnohem víc než ti, kteří spěchají. Studie by navíc měla mít vypovídající hodnotu, protože se prováděla na 420 tisících lidech v průběhu šesti let.
Určtě to znáte také. Například zazní písnička a vy si okamžitě vybavíte určitou osobu nebo situaci, ve které jste ji slyšeli. Kontext hraje podle vědců v našich vzpomínkách velkou roli. Nicméně nový výzkum ukazuje, že lze i úmyslně zapomenout. Jak?
Nakolik je budoucí úspěch dítěte určen vrozenou inteligencí? Ekonom James Heckman, kterého cituje americký server Bloomberg, říká, že to není tak, jak si lidé myslí. Rád se ptá vzdělaných ne-vědců, zejména politiků, jaký rozdíl mezi příjmy lidí může být spojen s IQ. Někteří podle něj odhadují 25 procent, jiné dokonce i 50 procent Údaje však naznačují, že IQ má na výdělek mnohem menší vliv - asi 1 nebo 2 procenta.
Lidé vlastnící mobilní telefon už nejspíš zažili tu ostudu, když svou soukromou zprávu poslali nesprávné osobě, anebo jim selhala sebekontrola v nejméně vhodné chvíli a napsali něco, čeho pak litovali. To vše ale probíhali při plném vědomí člověka. Existují ale lidé, kteří smskují, aniž by o tom věděli. Tuto činnost totiž provádí ze spánku
Každý z nás s oblibou říká, že by si občas přál jen tak ležet a nic nedělat. Je to ale skutečně pravda? A dokážou si lidé nicnedělání doopravdy užít? Studie publikovaná v časopise Science ukázala, že mnoho lidí raději dostane elektrický šok, než aby se posadili a jen tak přemýšleli.
Nová studie tvrdí, že se zvýšenou úrovní vzdělání se snižuje zájem člověka o ověřování svých názorů a své víry. Ať už se jedná o politické přesvědčení nebo náboženské vyznání. Člověk by si přitom myslel přesně něco opačného.
O kaloriích se toho už napsalo mnoho. Všichni víme, kolik jich obsahují různé potraviny a jak se jim vyhnout. Většina lidí ovšem zapomíná na kalorie, které jsou skryté a konzumujeme je ve velkém, aniž bychom o tom věděli.
11:10
Princ William má za sebou službu v britské armádě, na kterou si mohl na konci listopadu zavzpomínat. Vzal totiž do ruky zbraň a vyrazil si zatrénovat s profesionálními vojáky. Dobrý dojem zanechal například při střelbě z kulometu.
Zdroj: Lucie Podzimková
Klidnější mohou opět být obyvatelé východočeského Hradce Králové. Kriminalistům se totiž podařilo dopadnout muže podezřelého z vraždy ženy v panelovém domě na jednom z městských sídlišť. Další informace k případu chce policie uvolnit ve čtvrtek.
