Policie loni odhalila 5677 cizinců, kteří v Česku pobývali nelegálně, což je o 685 více než v roce předchozím. Je to nejvyšší počet od roku 2015 a druhý nejvyšší za posledních deset let. Vyplývá to ze zprávy o migraci a integraci ministerstva vnitra.
Ministerstvo vnitra připravilo čtyři alternativy pro možnost hlasování z karantény při říjnových krajských a senátních volbách. Jde o takzvané drive-in hlasování z automobilu ve speciálním volebním prostoru, zvláštní okrsky zřízené například v uzavřených domovech důchodců, možnost zmocnění zástupce pro provedení volby a výjezdní volební komise s přenosnou volební schránkou.
Ministerstva vnitra a zdravotnictví vytvoří pracovní skupinu, která se bude zabývat epidemiologickými opatřeními během podzimních krajských a senátních voleb a také možností hlasování lidem v karanténě. V tiskové zprávě to dnes sdělila mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.
Stát vynaložil na přístup k elektronickým službám veřejné správy přibližně 300 milionů korun, využívá ho ale minimum lidí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které ministerstvo vnitra vynaložilo v letech 2012 až 2019. Elektronickou identifikaci si nechalo u občanských průkazů aktivovat 13 procent uživatelů, do Portálu občana se přihlásilo půl procenta lidí. Podle NKÚ elektronizace služeb postupovala do konce loňského roku 2019 pomalu, občané neměli o službách dostatek informací a nabídka služeb byla omezená. Česko tak nadále zaostává za ostatními zeměmi Evropské unie.
Ministerstvo vnitra dostalo do konce minulého týdne 40 žádostí o kompenzaci ztrát vzniklých zavedením vládních opatření proti šíření nového koronaviru. Na úřad se obrátilo 11 lidí a 29 firem, kteří dohromady požadují zhruba 285 milionů korun.
Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách dnes zveřejnilo podmínky, za kterých mohou lidé nyní překročit hranice České republiky. Vláda ode dneška zrušila zákaz volného pohybu lidí, který dosud platil kvůli epidemii koronaviru. Možné je tedy i cestování do zahraničí.
Pokud by po 30. dubnu nebyl v Česku prodloužen nouzový stav, přineslo by to podle předsedy Ústředního krizového štábu a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) řadu komplikací. Nebylo by podle něj možné například centrálně nakupovat ochranné prostředky, kontrolovat vstup cizinců do země či ukládat pracovní povinnost. Hamáček to dnes řekl na tiskové konferenci po jednání stálé pracovní skupiny štábu. Ústřední krizový štáb se bude problematice dále věnovat na svém pravidelném zasedání ve středu.
Češi mohou ode dneška v nezbytných a jasně odůvodněných případech vycestovat do zahraničí. Do ciziny mohou jet například z pracovních důvodů, navštívit lékaře nebo rodinu. Hranice ale kvůli šíření koronaviru nadále zůstávají uzavřené a stále platí zákaz vstupu cizinců.
Kontroly na hranicích s Německem a Rakouskem potrvají do půlnoci pátku 24. dubna. O prodloužení vnitřní ochrany hranic o 20 dnů rozhodla ve středu vláda. Ministerstvu vnitra dala na kontroly 18,1 milionu korun z vládní rozpočtové rezervy.
Ministři vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) vyzvali lidi, aby si na veřejnosti kvůli šíření koronaviru zakryli ústa a nos. Pokud není podle Hamáčka k dispozici rouška, je lepší použít třeba šálu nebo šátek.
Česko letos poskytne 135 milionů korun na pomoc zemím, odkud míří migranti do Evropy nebo přes které procházejí. Cílem pomoci je řešit problém s nelegální migrací ještě předtím, než se lidé dostanou do schengenského prostoru. Uvádí to koncepce ministerstva vnitra, kterou dnes schválila vláda.
V loňském roce pobývalo v Česku 595.881 cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem, meziročně o 28.950 více. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Slováky a Vietnamce.
V Česku se ve druhém pololetí loňského roku dále zvyšovala intenzita nenávistných projevů. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté. Anarchisté a komunisté naopak procházejí obdobím stagnace a nedaří se jim obnovit veřejnost.
Německo přišlo s novým návrhem reformy unijního azylového systému za pomoci přerozdělování migrantů. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, by migranti po prvotní kontrole na vnější hranici unie byli rozdělováni mezi členské země, které by měly na starosti vyřízení azylových procedur.
Ministerstvo vnitra chce pro případ nové migrační vlny uzákonit, aby o udělení azylu uprchlíkům bylo možné výjimečně rozhodnout do 30 dnů. Toto řízení v případě zvláštní situace má zavést novela azylového zákona. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) má být pojistkou, která by byla použita na základě rozhodnutí vlády v případě nadměrného přílivu nelegálních migrantů. Hamáček to dnes uvedl ve Sněmovně v reakci na dotaz poslankyně SPD Karly Maříkové.
Stěsnat dobu, po kterou mohou voliči přicházet k volebním urnám do jednoho dne, elektronizovat volby, pro zahraničí zavést korespondenční hlasování a také zrušit povinné doručování volebních lístků do domácností plánuje ministerstvo vnitra v návrhu zákona o správě voleb.
Na koordinaci bezpečnostních složek, komunikaci státu s veřejností nebo monitoring a analýzu se chce v rámci protiteroristických opatření v příštích dvou letech zaměřit ministerstvo vnitra a další úřady. Vyplývá to z Akčního plánu boje proti terorismu na roky 2019 a 2020, který v pondělí projedná vláda.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku pokračoval trend nárůstu nenávistných projevů vůči lidem pro jejich politické přesvědčení. Uvádí to čtvrtletní zpráva o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Policie loni odhalila 4992 cizinců, kteří v Česku pobývali nelegálně. Je to o 254 více než v roce 2017 a o 269 méně než v roce 2016. Počet zadržených migrantů se tak výrazně neliší od údajů z posledních let. Stejně jako v minulých letech nejpočetnější skupinu odhalených přistěhovalců tvořili Ukrajinci, vyplývá ze zprávy ministerstva vnitra.
Hnutí Ano sice vyhrálo eurovolby, je ale přesvědčeno, že přišlo o hlasy některých voličů kvůli recesistům, kteří kandidovali pod jménem „ANO, vytrollíme europarlament“. Místo oslav tak dokonce hnutí zvažovalo podání žaloby na trolly. Nakonec ale přistoupilo k mírnějšímu opatření – Ano pošle stížnost na ministerstvo vnitra.
Policie loni zaznamenala 36 trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům, o devět více než v roce 2017. Skutků s antisemitským podtextem zaznamenala 15, o 12 méně než předloni. Nenávistí proti muslimům bylo loni motivováno osm trestných činů, proti Arabům šlo o sedm skutků. U obou kategorií šlo o meziroční nárůst o pět skutků. Vyplývá to ze zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti v roce 2018, kterou má na konci dubna projednat vláda.
V boji proti extremismu se chce ministerstvo vnitra letos zaměřit zejména na trestnou činnost na internetu a vyvracení dezinformací. Bude více sledovat sociální sítě, které jsou podle něj těžištěm aktivit radikálů. Pro oběti či svědky plánuje zavést elektronické trestní oznámení. Úřad to uvádí v koncepci boje proti projevům extremismu a předsudečné nenávisti pro rok 2019, kterou má na konci dubna projednat vláda.
Moravská a Slezská pirátská strana, kterou ministerstvo vnitra vyřadilo kvůli několika chybám na kandidátní listině z letošních voleb do Evropského parlamentu, se obrátí na Nejvyšší správní soud. V dopise, který je adresován ministerstvu vnitra a který má ČTK k dispozici, zakladatel strany Karel Světnička uvádí, že strana od ministerstva neobdržela výzvu k odstranění závad, a tak se domnívala, že je vše v pořádku. Žádá proto o registraci, včetně zařazení do losování čísel k označení na volebních lístcích.
22. července 2025 21:55
22. července 2025 20:39
22. července 2025 20:04
22. července 2025 18:51
22. července 2025 17:47
22. července 2025 16:49
22. července 2025 16:46
22. července 2025 15:47
22. července 2025 14:47
22. července 2025 14:21
22. července 2025 13:12
22. července 2025 12:34
22. července 2025 11:10
Ve věku nedožitých šedesáti let zemřel marketingový odborník Vilém Rubeš, známý jako autor jedné z nejoriginálnějších reklamních kampaní v české historii.
Zdroj: Libor Novák
Neobvyklým případem se zabývají jihočeští policisté. Dvě ženy čelí obvinění z toho, že na Českokrumlovsku provozovaly ordinaci praktického lékaře pro dospělé i po odchodu jediné kvalifikované lékařky. Ženám hrozí až pětiletý trest odnětí svobody.
