nemoc

Lékaři

Hypochondrie je vážná duševní nemoc. Jak se s ní žije?

Hypochondrie není jen přehnaná obava z nemocí a pozorování všemožných příznaků na sobě samém. Jde o vážnou duševní nemoc, která pacienta omezuje a brání mu v normálním životě. Jak se s ní žije a jak vypadá obyčejný den hypochondra?

Bakterie, ilustrační foto

Vědci zjistili, co před staletími zabilo 12 milionů Mexičanů

Svět

Mexiko - Na dvanáct milionů domorodců zabila v polovině 16. století na jihu dnešního Mexika záhadná nemoc, které Aztékové říkali cocoliztli. Během pěti let tehdy vyhubila téměř 80 procent obyvatel. Podle nejnovější studie německých a mexických vědců byl onou záhadnou smrtící chorobou zřejmě druh salmonely.

zdraví

Období chřipkové epidemie je tu. Jak se účinně bránit?

Revue

Jako každý rok, i letos míří na Česko epidemie chřipky. Podle některých odborníků vypukne už v polovině či na konci ledna a letos může být nebývale silná. V tuto chvíli už s ní bojují zahraniční země a je téměř jisté, že se nevyhne ani nám. Jak se ale této nemoci efektivně bránit?

Důchodci, ilustrační fotografie

Bojíte se demence? Vědci přišli s návodem, jak se "nemoci stáří" vyhnout

Revue

Demence je mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni, většinou postihuje lidi nad 60 let, i když jsou známé i případy předčasné nemoci. Demence trápí nejen postižené osoby, ale hlavně rodiny a příbuzenstvo. Podle lékařů si však může zásadně snížit pravděpodobnost, že vás nemoc postihne. Stačí k tomu jediné - partner, se kterým zestárnete.

ženy

Když se kůže zblázní: Lupénka si nevybírá. Jaké jsou rizikové faktory?

Revue

Kožní projevy lupénky jsou různé, od plošných výsevů až po trvalá ložiska, a to na hlavě, nehtech i kloubech. Její zákeřnost spočívá v tom, že se může objevit kdykoliv, záleží pouze na aktivaci jejího spouštěče. Zrudnutí a praskání pokožky, poruchy v činnosti mazových žláz, úporné svědění a odlupující se šupiny kůže už po propuknutí psoriázy nelze vyléčit, pouze zmírnit. Hojně užívaná léčba kortikoidy má zase háček v podobě nežádoucích účinků. Naděje ale přesto existuje.

Co nás čeká těsně po smrti?

Chcete vědět, kdy zemřete? Dnes už je možné to spočítat

Revue

Je mnoho důvodů, proč by člověk mohl chtít vědět, kdy zemře. Ačkoliv taková myšlenka zní spíše jako sci-fi, vědci z Univerzity ve východní Anglii (UEA) mají jiný názor. Spolu se zástupci pojišťovacího průmyslu totiž vytvořili algoritmus, který předpoví, kolik času člověku zbývá. Informoval o tom britský deník The Telegraph.

Zvláštní zachycení deště

Bolest kostí a změna počasí: Jak spolu souvisejí?

Revue

Boston - Mnoho lidí si často stěžuje na zvýšenou bolest kostí při náhlé změně klimatických podmínek. Jak se ovšem ukazuje, počasí není tím, co zapříčiňuje bolest. Nová americká studie totiž ukazuje, že bolest kostí není ovlivněna teplotou, ani tlakem vzduchu. O výzkumu informovala agentura Hina.

Bakterie

Revue

Existují poslední dva vzorky pravých neštovic. Co by se stalo, kdyby se dostaly ven z laboratoře?

Pravé neštovice, nemoc, která zabíjela miliony lidí. Úmrtnost se u některých kmenů blížila 100%. Jinými slovy - pokud jste onemocněli, mohli jste se pomalu loučit s tímto světem. Ještě před 50 lety zemřely na pravé neštovice přes dva miliony lidí. V té době se však také našla protilátka, díky které odstartoval celosvětový očkovací program. Následně se virus Variola, který způsoboval pravé neštovice, podařilo zcela vymýtit. Nebo ne?

Ilustrační foto

Cigarety a drogy nejsou nejhorší? Člověka může zabít i samota

Revue

Londýn - Samota a izolace od okolí má neblahé účinky jak na psychiku, tak na fyzické zdraví. Podle nedávných zjištění není odříznutí od společnosti problém jen starších lidí. Stejně ohroženi i děti a mladiství. Dopad samoty na naše tělo je přitom tak velký, jako bychom vykouřili patnáct cigaret denně. Zprávu přinesl server IFL Science.

Ebola, ilustrační fotografie

Hrozí nám vážné nebezpečí? Ztracené lahvičky s virem SARS se pořád nepodařilo najít

Svět

Paříž - Pasteurův ústav je významné středisko základního výzkumu pro biologii a lékařství, slouží jako epidemiologické dozorové centrum. K chybám však může dojít vždy a ústav, který má kontrolovat výskyt infekčních onemocnění na celém světě, mohl způsobit smrtelnou epidemii po celém světě. Před třemi lety totiž výzkumníci ztratili dohled nad 2349 lahvičkami viru SARS a dodnes není jasné, kam se materiál poděl.

Zdravotnictví, ilustrační fotografie

Revue

Smrtící neštovice: Proč jsme je nezničili a necháváme si je v laboratořích?

Pravé neštovice - nemoc, která zabíjela miliony lidí. Úmrtnost se u některých kmenů blížila 100%. Jinými slovy - pokud jste onemocněli, mohli jste se pomalu loučit s tímto světem. Ještě před 50 lety zemřely na pravé neštovice přes dva miliony lidí. V té době se však také našla protilátka, díky které odstartoval celosvětový očkovací program. Následně se virus Variola, který způsoboval pravé neštovice, podařilo zcela vymýtit. Nebo ne?

Ilustrační fotografie

Laboratoře plné nebezpečí? Na tajných místech se vyrábějí nejvražednější nemoci všech dob

Revue

Prasečí chřipka známá pod označením H1N1 byla dvacet let prakticky mrtvá. Mělo se za to, že je vymýcena, pak se ale v roce 1977 objevila znovu. Nový kmen byl podobný tomu původnímu a tvrdilo se, že možná přežil zamrzlý někde v permafrostu. Nakonec se ale ukázalo, že za vypuknutím ničivé epidemie pravděpodobně stála chyba vědců. Jedněch z nejlepších vědců současnosti, kteří vyrábějí neléčitelná onemocnění schopná vyhubit lidstvo.

Aktuálně se děje

8:27

Odešla její největší životní láska. Denisa Nesvačilová oznámila smutnou zprávu

Denisa Nesvačilová ve čtvrtek oznámila fanouškům smutnou zprávu, kterou zhruba týden tajila. Přišla totiž o čtyřnohého nejlepšího kamaráda, kterého označila za největší životní lásku.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy