Budoucí členství Finska v Severoatlantické alianci učiní z této severské země mnohem zajímavější cíl pro ruské zpravodajské služby. Informovala o tom dnes ve své zprávě Finská bezpečnostní a zpravodajská služba, známá pod zkratkou SUPO. Moskva se podle ní bude snažit získat prostřednictvím svého souseda zpravodajské informace související s NATO.
Hlasování na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, která Moskva označuje za referenda o připojení regionů k Rusku, nejsou nic jiného než diktátem a nikdy nemohou fungovat jako záruka bezpečného a mírového života tamních obyvatel. Dnes to na Berlínském mírovém dialogu prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
Odklon od Ruska může u produkce energie ve světě trvat roky, varoval šéf Světové banky (SB) David Malpass. Tím se podle něj prodlužuje riziko stagflace čili období nízkého růstu a vysoké inflace.
Poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři způsobily úmyslné útoky, domnívají se evropští politici i Evropská unie. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo, podle Dánska bude místo možné prozkoumat nejdříve za týden. Provozovatel plynovodního potrubí, konsorcium Nord Stream AG, dnes uvedl, že nevylučuje, že se vedení podaří po havárii zprovoznit. Podle německé rozvědky to ale možné nebude, napsala německá média.
Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin dnes za tímto účelem odjel do Moskvy.
Ruská tajná služba FSB vyšetřuje poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři jako "mezinárodní terorismus". S odvoláním na generální prokuraturu to uvedla agentura Interfax. Podle evropských politiků i Evropské unie za havárií stojí úmyslné útoky, Moskvu přímo neobvinili. Zatím není jasné, co poškození způsobilo, podle Dánska bude místo možné prozkoumat nejdříve za týden.
Americké ministerstvo obrany dnes oznámilo další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 1,1 miliardy USD (asi 28 miliard korun). Půjde o střednědobou až dlouhodobou podporu v podobě zakázek pro americký zbrojní průmysl, píše tisková agentura AP.
Zpravodajské služby Spojených států a jejich spojenců ve světle ruských hrozeb o použití jaderných zbraní pozorněji sledují vojenské kroky Kremlu a pečlivě hledají náznaky jejich nasazení ve válce na Ukrajině. Serveru Politico to sdělilo pět zdrojů z řad současných a bývalých amerických činitelů. Varování, že se ruský prezident Vladimir Putin opravdu rozhodl nasadit v konfliktu jaderné zbraně, podle nich ale může i tak přijít příliš pozdě.
Ruská válečná zvěrstva na Ukrajině musí řešit mezinárodní trestní tribunál a způsob, jakým se Rusko vypořádá se svými válečnými zločiny, určí jeho budoucí vztah s Evropskou unií. V dnešním příspěvku v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Spojené státy předloží Radě bezpečnosti OSN ke schválení rezoluci odsuzující hlasování na Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny, která tamní proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Oznámila to dnes americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Je prakticky jisté, že Rusko, které je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti, bude rezoluci vetovat.
Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodu Nord Stream následně začal unikat plyn. Oznámilo to dnes švédské seismologické středisko. Kvůli únikům svolaly na dnešek obě severské země krizové štáby, uvedla agentura DPA. Podle informací, které mají k dispozici Švédsko a Dánsko, bylo poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři pravděpodobně úmyslným činem. Prohlásila to dnes švédská premiérka Magdalena Anderssonová. O akt sabotáže šlo pravděpodobně i podle švédské ministryně zahraničí Ann Lindové.
Výsledek hlasování zorganizovaných Moskvou v okupovaných či ovládaných částech Ukrajiny nezmění nic na politice Kyjeva ani na ukrajinském působení na bojišti, řekl podle agentury AFP ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Hlasování uspořádaná Moskvou v okupovaných a ovládaných částech Ukrajiny jsou bezcenná a neupřímná fraška, uvedla dnes francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV. Podle ministryně nejsou legitimní a Paříž je neuzná, o čemž dnes politička po telefonu ujistila i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva. Uvedl to dnes na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval. Generální tajemník Severoatlantické aliance dnes rovněž varoval, že použití jaderných zbraní by mělo by pro Rusko vážné důsledky.
Od minulé středy, kdy ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil první mobilizaci v Rusku od druhé světové války, jsou mužům po celé zemi doručovány povolávací rozkazy. Zatímco se manželé, bratři a synové emotivně loučili s rodinami před odjezdem do bojů na Ukrajině, jiní Rusové se zoufale snažili najít cestu, jak ze země vycestovat, k čemuž přispěly i zprávy, že jsou noví rekruti posíláni přímo na frontu bez příslušného výcviku.
Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl dnes podle agentury TASS místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině.
Kreml může k plánované anexi okupovaných ukrajinských území přistoupit před 1. říjnem nebo krátce po něm; na začátku října v Rusku totiž začíná obvyklý branný cyklus. Moskvě by to umožnilo povolat do boje proti Kyjevu ukrajinské civilisty, napsali dnes analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).
Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který před téměř deseti lety zveřejnil utajované informace o americké elektronické špionáži, získal ruské občanství. Patřičný dekret podepsal prezident Vladimir Putin, uvedly dnes tiskové agentury. Snowden zatím tuto zprávu veřejně nekomentoval.
Japonsko oznámilo další zpřísnění sankcí vůči Rusku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Nový zákaz se týká vývozu materiálů, které by se daly použít k výrobě chemických zbraní, informoval dnes mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno.
Cílem nemůže být, aby se v České republice hromadili dezertéři, bylo by to i bezpečnostní riziko. K debatě o přijímání Rusů utíkajících před mobilizací to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Hrozí podle něj, že by mezi nimi byli ruští agenti.
Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Několik ruských médií ale upozornilo, že pohraničníci na ruských letištích dostali seznamy lidí, na něž se vztahuje mobilizace, a kontrolují podle nich muže v branném věku. Letiště v sibiřské Ťumeni pak potvrdilo, že takový seznam obdrželo, uvedla ruská redakce stanice BBC.
Při dnešní střelbě ve škole v ruském Iževsku zemřelo 15 lidí, z toho 11 dětí. Dalších 24 lidí - včetně 22 dětí - je zraněných. Podle agentury TASS to ve své aktualizované bilanci uvedl ruský vyšetřovací výbor, tedy kriminální ústředna. Pachatel, sám absolvent této školy, byl vyzbrojen dvěma pistolemi a oblečen do trička s nacistickými symboly. Nyní je po smrti, zřejmě spáchal sebevraždu.
Bělorusko a Rusko nebudou tolerovat ponížení ze strany Západu, uvedl dnes při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Minsk ani Moskva podle něj nebudou se západními zeměmi vést dialog, dokud jim neprokážou příslušnou úctu. O setkání obou státníků v ruském Soči informovala agentura TASS.
10. října 2026 22:38
10. října 2026 21:34
10. října 2026 20:10
10. října 2026 18:59
10. října 2026 17:50
10. října 2026 17:20
10. října 2026 16:37
10. října 2026 15:25
10. října 2026 14:00
10. října 2026 13:01
10. října 2026 12:13
Politička a advokátka Eva Decroix se po období menší aktivity na sociálních sítích vyjádřila ke svým aktuálním pracovním i osobním činnostem. Reagovala tím na dotazy a obavy svých příznivců, kteří si všimli její nižší prezentace v online prostoru. Ve
Zdroj: Libor Novák
Výsledky komunálních voleb přinesly úspěch celé řadě známých osobností z oblasti sportu, kultury i médií, které se rozhodly kandidovat do městských a obecních zastupitelstev. Většina celebrit spojila své síly s menšími lokálními uskupeními a po získání důvěry voličů se zapojí do správy svých domovských obcí.
