Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poškození plynovodů Nord Stream není náhoda, jsou přesvědčeny země Evropské unie

Josep Borrell
Josep Borrell
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři způsobily úmyslné útoky, domnívají se evropští politici i Evropská unie. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo, podle Dánska bude místo možné prozkoumat nejdříve za týden. Provozovatel plynovodního potrubí, konsorcium Nord Stream AG, dnes uvedl, že nevylučuje, že se vedení podaří po havárii zprovoznit. Podle německé rozvědky to ale možné nebude, napsala německá média.

Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné a naopak zmiňovalo Spojené státy. Moskva, která havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus, hodlá kvůli záležitosti svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs uvedl, že tímto incidentem vstoupila Evropa do nové fáze hybridní války. Dánský ministr obrany Morten Bodskov poznamenal, že Rusko má v Baltském moři silnou vojenskou přítomnost a dá se očekávat, "že bude dál chřestit zbraněmi". O úmyslném poškození v úterý hovořily dánská i švédská vláda a také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella všechny dostupné informace nasvědčují tomu, že trojice úniků na plynovodech Nord Stream nevznikla náhodou, ale je výsledkem záměrného postupu. Jakékoli záměrné narušení energetické infrastruktury v Evropě podle něj vyústí v masivní reakci.

Ačkoliv evropští představitelé Moskvu přímo neobvinili, Kreml dnes prohlásil, že obvinění Ruska ze sabotáže se dalo čekat. Dodal také, že takové obvinění je absurdní a hloupé, a že zastavení toku plynovodů není v zájmu Ruska ani Evropy. Ruská diplomacie i Kreml naopak prostřednictvím svých mluvčích dnes poznamenaly, že s dotazy ohledně poškození Nord Streamu je třeba se obrátit na amerického prezidenta Joea Bidena. Ten v únoru před ruskou invazí hovořil o "ukončení" projektu Nord Stream 2 v případě, že Moskva vojensky napadne Ukrajinu.

Ruská tajná služba FSB začala vyšetřovat poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři jako "mezinárodní terorismus". Ruská generální prokuratura takové vyšetřování zdůvodnila tím, že poškození plynovodů "způsobilo Rusku značné hospodářské škody".

Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1. Plyn uniká ve velkém množství ze třech různých míst poblíž dánského ostrova Bornholm, a to v dánských i švédských vodách.

"Nikdo teď nedokáže seriózně říci, jak to tam dole vypadá," řekl mluvčí provozovatele plynovodu Ulrich Lissek. Dá se prý odhadovat, že poškození je rozsáhlé, o způsobu opravy nebo nákladech na ni nechtěl spekulovat. Německé rozvědky podle listu Tagesspeigel varovaly, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Pokud se nepodaří potrubí opravit velmi rychle, dostane se do něj obrovské množství slané vody, což způsobí korozi.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová dnes oznámila, že na vyšetřování incidentu se bude podílet i německé námořnictvo. Norský ministr energetiky Terje Aasland informoval, že Oslo kvůli incidentu zvýšilo úroveň bezpečnosti v okolí svých ropných plošin i pevninských terminálů. Norská vláda následně oznámila, že na místo vyšle armádu.

Nedostatek plynu po útocích na plynovody Nord Stream aktuálně v Česku nehrozí, shodli se analytici oslovení ČTK. Výbuchy zvýšily ceny plynu na burze, českých domácností se ale podle nich toto zdražení nyní bezprostředně nedotkne.

Témata:  Josep Borrell EU plynovod Nord Stream Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.