I válka v Perském zálivu má své stinné stránky. Jednou z nich je útok koaličních sil v čele s Američany na údajný irácký válečný konvoj. Ten je dodnes předmětem kontroverzí, protože při něm podle přítomných svědků našlo smrt i množství civilistů.
Veškeré relevantní odhady ukazují, že finanční i lidská cena Spojenými státy vedené války proti terorismu je značná, konstatuje Daniel R. DePetris v komentáři pro server National Interest. Analytik působící v think tanku Defense Priorities odkazuje na politology z Brown University, podle kterých je toto číslo astronomické a Washington mezi lety 2001-2019 utratil zhruba 5,9 bilionu dolarů, přičemž přes 2 biliony stály zahraniční operace, 924 miliard padlo na posílení vnitřní bezpečnosti a 353 miliard spolkla lékařská a následná péče o americké vojáky nasazené v konfliktních oblastech.
S novými technologiemi dostává pojem "válka" nové obrysy. Již dnes se vyvíjejí zbraně budoucnosti, kterým se bude jen těžko dát bránit. Už nepůjde jen o výbuchy a střelné zbraně, dostáváme se do nového věku. To platí i pro Spojené státy, o jejíž armádě se vyprávějí různé historky. Některé se týkají právě zbraní, kterými armáda disponuje. Které z těch nejtajnějších Spojené státy mají? Jedná se o konspirační teorii, nebo o skutečnost? Posuďte sami.
Podle studie prestižní Brownovy univerzity náklady spojené s Válkou proti teroru mezi lety 2001 a 2019 dosahují téměř 5,9 bilionů dolarů. Vedle přímých nákladů spojených s vojenskými operacemi jsou v částce započítány i výdaje na veterány nebo bezpečnostní aparát v USA.
V historii letectví je mnoho strojů, které předběhly svoji dobu. Mezi nimi nepochybně vyčnívá prototyp bitevního a průzkumného vrtulníku Boeing–Sikorsky RAH-66 Comanche. Stroj byl natolik pokročily a natolik sofistikovaný, že 15 let od ukončení jeho vývoje, se nic podobného dosud do vzduchu nedostalo. V čem byl stroj unikátní a proč se nakonec nedostal do výroby se dozvíte v následujícím článku.
Náhlý rozkaz prezidenta Spojených států Donalda Trumpa stáhnout americké vojáky ze Sýrie rozpoutal bouři protestů ve washingtonském zahraničněpolitickém establishmentu, připomíná Kerby Davis v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitický analytik z think tanku John Quincy Adams Society poukazuje na paradox, že krok kategoricky odmítá ten samý establishment, který prosazuje "éru velmocenského soupeření".
Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií dnes nečekaně přiletěli do Iráku, aby poděkovali americkým vojákům, kteří tam slouží. Informovaly o tom světové agentury. Během návštěvy Trump znovu obhajoval své rozhodnutí o stažení amerických vojáků ze Sýrie.
Odpůrci Spojených států s oblibou tvrdí, že jde o jeden z nejagresivnějších států vůbec. Netradiční průzkum společnosti Public Policy Polling jim nahrává do karet, dokázal totiž, že by třetina Američanů bez rozmyslu bombardovala prakticky kohokoliv.
Říká se, že ať už bude třetí světová válka jakákoliv, čtvrtá proběhne s dřevěnými klacky. V souvislosti s vyhrocenou situací ve světě a prakticky neustálému zbrojení má tato průpovídka stále větší význam, a to i ve chvíli, kdy není naše planeta ohrožena pouze jadernými zbraněmi. Nejmocnější státy světa, tedy Spojené státy, Rusko a Čína, mají mnoho dalších způsobů, jak své nepřátele porazit. Kdo je ale ten nejsilnější?
Začala studená válka. USA musely čelit nepřátelskému a rozpínající se mu SSSR. Rostoucí nebezpečí sovětských letadel s dlouhým doletem a mezikontinentálních balistických raket představovalo bezprecedentní výzvu pro obranu Spojených států. Odpovědí na tyto hrozby se stala nejprve Eisenhowerova doktrína masivní odplaty a následně Kennedyho doktrína vzájemně zaručeného zničení. Přestože je charakter obou doktrín velmi ofenzivní, postupně se začínal prosazovat i koncept protiraketové obrany. Jedním z prvních projektů tohoto typu nesl označení Nike Zeus.
Spojené státy slovy svého prezidenta Donalda Trumpa ohlásily stahování ze Sýrie. „Válku jsme vyhráli, je třeba se vrátit“ řekl. Francouzská vláda vidí věci jinak. „Boj proti terorismu není u konce,“ uvedla Nathalie Loiseauová ministryně pro evropské záležitosti s odkazem na atentát ve Štrasburku. Informuje agentura AFP.
USA zahájily návrat amerických jednotek ze Sýrie a přecházejí do další fáze boje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Uvedla to dnes v prohlášení mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. Reagovala na zprávy o chystaném stažení Spojených států, které přinesla agentura Reuters i americká média s odvoláním na nejmenovaného vládního úředníka. Pentagon zprávu oficiálně nepotvrdil a někteří republikánští senátoři označili možné stažení ze Sýrie v tuto chvíli za velkou chybu, která poškodí roli USA v regionu.
ANALÝZA - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden pohrozil invazí do severovýchodní Sýrie. Cílem zamýšlené operace, ke které má podle jeho slov dojít v nejbližších dnech, jsou syrští Kurdové, respektive jednotky YPG (Lidové obranné jednotky) a YPJ (Ženské obranné jednotky), které tvoří ozbrojenou složku Sjednocené demokratické strany (PYD). Obě skupiny pak fungují jako páteř Syrských demokratických sil (SDF) – vojenské aliance, ve které vedle Kurdů působí také arabští, turkmenští nebo asyrští bojovníci.
Rusko ve středu upozornilo kyperské úřady, že by neměly povolit Spojeným státům rozmístit na ostrově svou vojenskou základnu. Oznámila to agentura Reuters. Ruské ministerstvo zahraničí kyperskou stranu varovalo, že podobný krok by pro Kypr měl "nebezpečné a destabilizující následky".
V srpnu roku 1990 vtrhla irácká armáda, pod vedení Saddáma Husajna, do sousedního Kuvajtu. Invaze se setkala s mezinárodním odsouzením, na které však Irák nereagoval. Když se Husajn odmítl podvolit rezoluci Rady bezpečnosti OSN a z Kuvajtu své síly stáhnout, přistoupilo mezinárodní společenství, v čele se Spojenými státy, k vojenské operaci. Tak začala válka v Perském zálivu. Představujeme vám několik zajímavostí o této „Matce všech válek“.
Tři příslušníci americké armády dnes zahynuli a další tři utrpěli zranění při explozi výbušného zařízení nastraženého u silnice poblíž východoafghánského města Ghazní. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení NATO.
Čeští a američtí vojáci jsou vyšetřováni kvůli úmrtí zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě kvůli obvinění ze zabití českého psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. Informoval o tom americký deník The New York Times (NYT). Mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek obvinění důrazně odmítl.
Americký prezident Donald Trump pohrozil dočasným uzavřením celé americko-mexické hranice, pokud se jižnímu sousedovi vymkne kontrola nad současnou situací. Hovořil tak o migrantů ze Střední Ameriky, kteří se chtějí dostat do USA. Trump rovněž potvrdil, že americkým vojákům povolil použít smrtící sílu proti migrantům, "pokud budou muset", informovala agentura AP.
Americké ministerstvo obrany se vzpamatovává z masivního nájezdu auditorů, kteří poprvé v dějinách provedli hloubkovou kontrolu financí tohoto úřadu. Předběžná zpráva podle agentury Reuters ukazuje, že audit provedený 1200 odborníky nedopadl dobře. Náprava bude podle expertů trvat roky.
Americká armáda ve středu provedla zkoušku mezikontinentální balistické rakety Minuteman 3, první po červencovém neúspěšném testu.
Armádní dávky potravin se v angličtině nazývají MRE (Meal, Ready-to-Eat), U nás se jim říká KD nebo KPD, neboli konzervovaná potravinová dávka. Každá země má svůj vlastní styl balíčků a vlastní složení. Zajímá vás, co jedí vojáci?
Prezident Spojených států Donald Trump nařídil přesunout 5.200 amerických vojáků na jižní hranici země a tvrdí, že jich tam může poslat až 15.000, poukazují Jon D. Michaels, profesor práva z Kalifornské univerzity, a Jeffrey H. Smith, bývalý vojenský právník. V komentáři pro server Washington Post připomínají, že podobný počet amerických vojáků slouží v Afghánistánu a Iráku a Trumpem zmíněná čísla převyšují i počet mužů ve zbrani, které zapojil americký generál John J. Pershing do honu na mexického revolucionáře Pancho Villu v roce 1916.
Při útoku v Kábulu byl zabit příslušník amerických ozbrojených sil a další Američan byl zraněn. Uvedla to dnes ve svém prohlášení mluvčí mise Severoatlantické aliance. Podle ní byl útočníkem člen afghánských bezpečnostních složek, kterého ihned po činu zneškodnili jeho kolegové.
8:51
Královna Camilla se vědomě distancuje od vyhroceného sporu mezi princem Harrym a králem Karlem III. Zdroje blízké britské královské rodině uvedly, že Camilla se do konfliktu mezi svým manželem a jeho mladším synem nevměšuje, i když se situace nadále komplikuje.
Zdroj: Libor Novák
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek pozastavil své členství v Občanské demokratické straně. Stalo se tak krátce poté, co kvůli narůstajícímu tlaku v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou podal demisi z ministerské funkce a zároveň se vzdal kandidatury v nadcházejících podzimních volbách. Původně měl být na čtvrtém místě jihomoravské kandidátky koalice Spolu. Kromě toho rezignoval také na funkci předsedy regionálního sdružení ODS v Jihomoravském kraji.
