reklama

Během americké ofenzivy v rámci války v Perském zálivu zde koaliční síly zaútočily na ustupující irácké vojsko. Útok na dálnici mezi Kuvajtem a Irákem započal v noci z 26. na 27. února 1991, když americká letadla A-6 Intruder zaútočila na čelo i konec dlouhé kolony irácké armády.

Bomby způsobily v řadách Iráčanů kompletní chaos, jejich vozidla se rázem ocitla v bezvýchodné situaci. Americké jednotky společně se spojenci tak získaly obrovskou výhodu, protože si připravily mnoho cílů pro následující útoky.

Po následujících deset hodin zasáhli Američané konvoj nejrůznějšími druhy zbraní. Pokud některá vozidla útok přežila, byla následně zabavena koaličními pozemními silami. „Šťastlivci“, kterým se podařilo před útokem z kolony uniknout, se stali později cílem individuálních leteckých zásahů.

V nejužším místě komunikace vznikla nepřetržitá řada o více než třech stech vozidlech, která byla ponechána napospas osudu. Inkriminovanému místu se později začalo přezdívat Míle smrti. Při evidenci vraků na dálnici bylo objeveno 28 tanků, dále další pancéřová vozidla, ale i běžné osobní automobily, které si Iráčané údajně odváželi z Kuvajtu jako kořist.

Počet obětí naopak není doposud přesně známý. Nejstřídmější odhady hovoří o 200 až 300 mrtvých, za pravděpodobnější se však považuje číslo pohybující se nad pěti sty oběťmi. V karavaně jelo podle odhadů na 10 tisíc lidí, mnozí z nich však ihned po začátku útoku svá vozidla opustili a vyrazili do nedaleké pouště.

Jeden z přítomných novinářů Michael Kelly sám napočítal 37 mrtvých, britský žurnalista Robert Fisk zase sdělil, že o počtu obětí ztratil po chvíli pojem. Odhadoval však, že zde padlo několik stovek lidí.

V roce 1993 získal deník Washington Post svědectví jednoho z iráckých vojáků. „Byly tam stovky zničených vozidel, vojáci křičeli. Byla noc, když útok začal, všude hořela auta, na krajnici ležela bezvládná těla. Viděl jsem jich stovky, ale já se chtěl dostat za každou cenu do Basry,“ popsal incident.

Útok se stal předmětem kontroverzí, mnozí komentátoři upozorňovali, že Iráčané se stahovali, v konvoji se navíc nacházeli civilisté (včetně žen a dětí) i iráčtí rukojmí z Kuvajtu. Bývalý americký ministr spravedlnosti Ramsey Clark dokonce prohlásil, že Američané tehdy porušili Ženevské konvence.  

Američané o obětech často referovali jako o mučitelích nebo násilnicích, televizní záběry však později potvrdili, že tomu tak rozhodně nebylo ve všech případech. Součástí konvoje byly automobily mnoha značek, v nichž cestovali zahraniční pracovníci z několika arabských zemí, kteří prchali pryč z Kuvajtu.

Americký generál Norman Schwarzkopf útok obhajoval i po čtyřech letech. „Útok jsme provedli, protože v koloně bylo velké množství vojenského vybavení. Vydal jsem proto rozkaz, abychom zničili každý kus jejich vojska, co dokážeme,“ řekl tehdy.

Loading...

14 komentářů (Poslední 26.01. 10:44) Napište svůj názor

reklama