Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 6623 lidí. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Tymošenka opustilo dnes celkem 4128 lidí obléhaný Mariupol, zatímco v pátek jich bylo asi 5000.
Představitelé Evropské unie probírají možnost použít majetky sankcionovaných Rusů na podporu odstraňování válečných škod na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s těmito diskusemi o tom informovala agentura Bloomberg. Ve své zprávě zdůrazňuje, že úvahy jsou ve velmi rané fázi a že rozhodnutí zatím nepadlo.
Nedaleko západoukrajinského Lvova dnes dopadly čtyři ruské střely, vypálené zřejmě z Černého moře. Ruská ofenziva se tak opět přiblížila k hranicím členských států NATO. Polsko následně oznámilo, že na summitu aliance příští týden formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Na debatu o tomto návrhu je podle ministryně obrany Jany Černochové připraveno i Česko. Ukrajina a Rusko se podle Moskvy nachází "někde napůl cesty", pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, ohledně možného vstupu Ukrajiny do NATO se v jednáních "maximálně přiblížily". Ruský prezident Vladimir Putin invazi obhajoval před desítkami tisíc lidí na stadionu v Moskvě.
Ukrajinská armáda má elitní jednotku obsluhující drony, jimiž útočí na ruské kolony v noci, když Rusové spí. Podařilo se jí zničit desítky důležitých cílů, napsal o jednotce zvané Aerorozvidka britský list The Times.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem obvinil Ukrajinu z páchání válečných zločinů. Ruská armáda podle něj dělá vše pro to, aby se vyhnula civilistům.
Ještě více než 1300 lidí zůstává v krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla, o jejich osudu se neví, uvedla dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Radnice města v první předběžné bilanci uvedla, že zatím nemá zprávy o žádných mrtvých, jeden člověk byl těžce zraněn. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zůstávají pod sutinami stovky lidí, záchranným pracím podle něj brání ruské ostřelování.
Moskva a Kyjev se nacházejí "někde napůl cesty" pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, sdělil dnes podle agentury TASS hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. V základních bodech, mezi něž patří otázka možného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, se pak obě strany podle Medinského "maximálně přiblížily".
Na Ukrajině je přibližně 6,5 milionu lidí, kteří opustili své domovy kvůli válce. Kromě toho přes 3,2 milionu uprchlíků opustilo i samotnou Ukrajinu. Informovala o tom dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Podle ní Ukrajina rychle směřuje k podobným úrovním počtu uprchlíků jako Sýrie v době války, která z domovů vyhnala na 13 milionů lidí.
Nejméně jednoho mrtvého a čtyři zraněné si dnes ráno v Kyjevě vyžádal zásah sestřelené ruské rakety, která při dopadu způsobila požár obytného domu v Podilské čtvrti v severozápadní části hlavního města. Oznámila to agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na záchranáře. Další dva mrtvé po ruském ostřelování hlásí úřady z východu Ukrajiny.
Do Polska od začátku ruské invaze uprchly již více než dva miliony běženců z Ukrajiny, oznámila polská pohraniční stráž na twitteru. Jde především o ženy a děti. Do Německa dosud přišlo přes 197.000 ukrajinských uprchlíků, uvedlo tamní ministerstvo vnitra.
Centrum pomoci Ukrajincům v pražském Kongresovém centru odbavilo ve čtvrtek 2220 lidí. Bylo to o 545 méně než ve středu a zároveň nejnižší počet v tomto týdnu. Od začátku fungování bylo v centru, které je společné pro hlavní město a Středočeský kraj, odbaveno 43.830 lidí prchajících před ruskou invazí. Údaje zveřejnil dnes ráno na twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Ruští vojáci unesli na Ukrajině dalšího starostu. Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova se zmocnili Viktora Těreščenka z města Velykyj Burluk v Charkovské oblasti.
Ruská vojska tři týdny od vpádu na Ukrajině dál ostřelují ukrajinská města včetně Kyjeva, jejich postup se ale podle ukrajinského generálního štábu i britské rozvědky zastavil. Stále není jasné, kolik obětí si vyžádal středeční útok na divadlo v Mariupolu, podle úřadů však tamní protiletecký kryt bombardování zřejmě vydržel a podařilo se z něj dosud vysvobodit nejméně 130 přeživších. Mezi ruskou a ukrajinskou stranou pokračují vyjednávání a Moskva podle Kyjeva zmírňuje svůj postoj. Po ruských útocích nicméně podle ukrajinských úřadů nadále umírají civilisté - zásah v noci na dnešek ve městě Merefa u Charkova si například vyžádal 21 mrtvých a desítky zraněných.
Kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu vydržel středeční bombardování, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z místní radnice. Zatím se podařilo zachránit asi 130 lidí, a odstraňování trosek pokračuje, uvedla během dne agentura Ukrinform. Večer ale ukrajinská média s odkazem na Ukrajinskou národní gardu informovala, že ruské síly místo dál ostřelují a záchranáři se tak nemohou dostat k lidem pod sutinami. Počet případných obětí úřady stále neznají.
Automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou vyvinuli experti z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK). Fakulta o tom dnes informovala na webu. Překladač na zjednodušené webové stránce má uprchlíkům z Ukrajiny usnadnit kontakt v českém prostředí. Podle fakulty je kvalita překladu vysoká díky využití nových metod strojového učení.
Při cestě do Kyjeva podle premiéra Petra Fialy (ODS) politici dodržovali všechna strategicko-bezpečnostní doporučení. V Dukovanech na Třebíčsku tak dnes premiér před novináři reagoval na vyjádření šéfa ukrajinských železnic Oleksandra Kamyšina, podle něhož byla cesta trojice evropských premiérů do Kyjeva "naivní", pro Ukrajinu ale zároveň velmi důležitá. Fiala zároveň dodal, že se setkává asi jen s pozitivními ohlasy na tuto návštěvu i od světové veřejnosti.
Česká lékárnická komora (ČLnK) nedoporučuje lékárnám bezplatně vydávat léky na předpis ukrajinským uprchlíkům, kteří ještě nemají vyřízené vízum. Úhrada od zdravotních pojišťoven podle ní v takovém případě není zaručená.
Rodičky na Ukrajině jsou extrémně ohrožené krvácením, protože kvůli válce často rodí v nevyhovujících podmínkách. ČTK to řekl vedoucí lékař perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Antonín Pařízek. Rizikem může být strach a stres i pro uprchlice, které rodí v Česku.
Uprchlíky z Ukrajiny je podle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) připraveno zaměstnat 72 procent firem, většinou dlouhodobě. Firmy poptávají především kvalifikované pracovníky, zároveň počítají se zajištěním kurzů češtiny či překladatelů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes SP zveřejnil v tiskové zprávě.
Ukrajinské úřady svým zacházením s ruskými válečnými zajatci porušují Ženevské úmluvy a měly by ukončit zveřejňování videozáznamů se zajatými vojáky na sociálních sítích, protože těm kvůli tomu hrozí zastrašování a ponižování. Vyzvala k tomu organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW).
Polské hranice překročily od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února téměř dva miliony uprchlíků, počet příchozích se ale v posledních dnech mírně snížil. Informovala o tom dnes polská pohraniční stráž. Maďarsko naopak očekává příchod "větší vlny" uprchlíků z Ukrajiny během příštího týdne, uvedl premiér Viktor Orbán.
Německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF ve svých příspěvcích o cestě premiérů Polska, Česka a Slovinska do Kyjeva za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským poukazují na to, že státníkům pro jejich misi chyběl mandát Evropské unie. Pokládají si také otázky, zda cesta neohrozí mírová jednání s Moskvou či doposud jednotný postoj unijních států.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nezměnil své stanovisko, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, kdy země získala samostatnost. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Zelenského bezpečnostní poradce Oleksij Arestovyč. Italskému deníku dále řekl, že ukrajinská vláda je připravená fungovat i v případě - podle něj nepravděpodobného - pádu Kyjeva.
22. května 2026 21:54
22. května 2026 20:32
22. května 2026 19:20
22. května 2026 18:31
22. května 2026 17:19
22. května 2026 16:05
22. května 2026 14:52
22. května 2026 14:03
22. května 2026 13:16
22. května 2026 12:28
22. května 2026 11:30
22. května 2026 10:44
Nepříjemný incident řeší jedna z rozhlasových stanic ve Velké Británii. Chybně totiž v tomto týdnu odvysílala zprávu, že král Karel III. je po smrti. Panovník přitom ve stejnou chvíli byl v jedné ze zemí Spojeného království. Na incident upozornil deník Guardian.
Zdroj: Lucie Podzimková
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
