Spolková policie od začátku války na Ukrajině zaznamenala v Německu přes 200.000 ukrajinských uprchlíků. Oznámilo to dnes spolkové ministerstvo vnitra. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNCHR) z Ukrajiny od začátku konfliktu uprchly už více než tři miliony lidí.
Pražské asistenční centrum v pátek odbavilo nejméně ukrajinských uprchlíků za tento týden. Na twitterovém profilu o tom informovali pražští hasiči, kteří v Kongresovém centru rovněž pomáhají.
Uprchlíci z Ukrajiny přicházejí do ordinací většinou s běžnými nemocemi, jako je nachlazení, chřipka nebo průjem. S podobnými potížemi se potýkají dospělí i děti. Na dnešním 16. kongresu primární péče to zástupci lékařů řekli novinářům. Upozornili, že ale musí být připraveni rozpoznat i nemoci, které se v Česku téměř nevyskytují, například tuberkulózu nebo záškrt.
Na Ukrajině je přibližně 6,5 milionu lidí, kteří opustili své domovy kvůli válce. Kromě toho přes 3,2 milionu uprchlíků opustilo i samotnou Ukrajinu. Informovala o tom dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Podle ní Ukrajina rychle směřuje k podobným úrovním počtu uprchlíků jako Sýrie v době války, která z domovů vyhnala na 13 milionů lidí.
Česko by chtělo využít miliardu eur (24,9 miliard korun) z mimořádného fondu obnovy Evropské unie na stavbu ubytování a další náklady spojené s péčí o lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí. Novinářům to dnes v Bruselu řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který o tomto záměru hovořil s činiteli Evropské komise. Ministerstvo podle něj plánuje v dubnu spustit program podpory pro obce a kraje zajišťující bydlení pro Ukrajince.
O novou humanitární dávku budou váleční uprchlíci z Ukrajiny moci žádat přes on-line aplikaci. Její pilotní provoz ministerstvo práce zahájí v pondělí, kdy úřady práce začnou příchozím 5000 korun na zajištění potřeb a pořízení základního vybavení pro začátek života v Česku poskytovat.
Do Polska od začátku ruské invaze uprchly již více než dva miliony běženců z Ukrajiny, oznámila polská pohraniční stráž na twitteru. Jde především o ženy a děti. Do Německa dosud přišlo přes 197.000 ukrajinských uprchlíků, uvedlo tamní ministerstvo vnitra.
Centrum pomoci Ukrajincům v pražském Kongresovém centru odbavilo ve čtvrtek 2220 lidí. Bylo to o 545 méně než ve středu a zároveň nejnižší počet v tomto týdnu. Od začátku fungování bylo v centru, které je společné pro hlavní město a Středočeský kraj, odbaveno 43.830 lidí prchajících před ruskou invazí. Údaje zveřejnil dnes ráno na twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou vyvinuli experti z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK). Fakulta o tom dnes informovala na webu. Překladač na zjednodušené webové stránce má uprchlíkům z Ukrajiny usnadnit kontakt v českém prostředí. Podle fakulty je kvalita překladu vysoká díky využití nových metod strojového učení.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny dostanou v Německu ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dnes to po jednání s premiéry spolkových zemí prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř a zemští ministerští předsedové zároveň odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu a plnou odpovědnost za ni připsali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Česká republika je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Do Česka za tři týdny ruské invaze přišlo 270.000 válečných utečenců z Ukrajiny. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání tripartity to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj ČR patří k zemím, které zvládají příliv příchozích nejlépe.
Polské hranice překročily od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února téměř dva miliony uprchlíků, počet příchozích se ale v posledních dnech mírně snížil. Informovala o tom dnes polská pohraniční stráž. Maďarsko naopak očekává příchod "větší vlny" uprchlíků z Ukrajiny během příštího týdne, uvedl premiér Viktor Orbán.
Ministerstvo vnitra udělilo už téměř 180.000 víz určených pro lidi zasažené ruskou invazí na Ukrajinu. Cizinecké policii se nahlásilo skoro 100.000 uprchlíků. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo zveřejnilo na twitteru. Nejvíce lidí, přes 43.000, je podle statistik ministerstva vnitra v Praze. Následuje Středočeský kraj, kde je zhruba 25.000 uprchlíků a Jihomoravský kraj s více než 16.000 lidmi. Nejméně lidí se naopak nahlásilo ve Zlínském kraji, bylo jich pod 5000.
Vláda dnes podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) schválila příspěvek na dočasné nouzové přístřeší například v tělocvičnách 200 korun za osobu a noc včetně stravy bez ohledu na to, zda se bude jednat o dospělého nebo dítě. V jiných ubytovacích zařízeních bude dotace státu činit 250 korun bez stravy. Ministři počítají s tím, že částku ještě navýší kraje.
Školy v Česku zřejmě budou moci zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci také ukrajinští pedagogové bez znalosti češtiny. Opatření má platit pro zbytek letošního školního roku, tedy do konce srpna. Počítá s tím návrh zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, jehož schválení dnes jednomyslně doporučil senátní školský i ústavně-právní výbor. Horní komora o předloze rozhodne ve čtvrtek.
Asociace krajů ČR vnímá částku, kterou přispěje vláda na ubytování uprchlíků, jako odpovídající. Kabinet bude ubytovatelům hradit náklady 200 až 250 korun na osobu a noc. Pro některé poskytovatele ještě kraje nebo obce navýší částku přibližně o další třetinu. ČTK to řekl předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje v dubnu spustit program podpory pro obce a kraje k zajištění bydlení pro uprchlíky. Peníze by se využívaly na pořízení či rekonstrukce bytů. Úřad usiluje o peníze z EU. Novinářům to dnes před jednáním vlády řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Vedení hlavního města požaduje, aby stát vytvořil jasný systém ubytovávání ukrajinských uprchlíků v jednotlivých krajích. Důvodem je nedostatečná kapacita v Praze. Město rovněž chce, aby vznikl centrální informační systém, do něhož by měly přístup všechny složky včetně samospráv nebo neziskových organizací.
Ministerstvo obrany hledá kapacitu pro ubytování až 1000 ukrajinských uprchlíků. Poskytne pro ně ubytovnu v Karlových Varech nebo internát školy v Moravské Třebové. Novinářům to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Migranti podle ministryně v zařízeních obrany dostávají veškerý servis včetně jídla.
Německá média i veřejnost dlouho nevnímaly, kolik válečných uprchlíků z Ukrajiny Česko po ruské invazi přijalo, takže si německý tisk nyní zřejmě daleko více cení českého pohledu. I tak zájem německých médií o českou solidaritu s Ukrajinci vysvětlil v rozhovoru s ČTK český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka.
Úřady práce se potýkají s náporem uprchlíků z Ukrajiny, tvořily se fronty. Počet žádostí o dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP), která má pomoci uprchlíkům zajistit základní potřeby, se proti běžným dnům zvedl o 2000 procent. ČTK to sdělil generální ředitel úřadu Viktor Najmon. Podle něj úřad přijímá opatření ke zrychlení vyřizování a zabránění čekání.
Senát podle očekávání schválí snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny kvůli ruské agresi. Senátní výbor pro bezpečnost to dnes doporučil, řekl novinářům jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý). Vládní předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států EU o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Počet uprchlíků z Ukrajiny ještě výrazně stoupne, a pokud chce stát zabránit chaosu a nocování lidí někde pod mosty nebo v opuštěných budovách, měl by se důkladně připravovat na víc než jen 250.000 Ukrajinců. Poukázal na to odborník na migraci Robert Stojanov, který působí na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně.
14:16
Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zdroj: Tomáš Karas
Marihuana už dávno není jen symbolem rebelie nebo svobody – stala se politickým nástrojem, kulturním hnutím i předmětem vážných debat o právu, zdraví a odpovědnosti. Zatímco v některých zemích už je její legálnost běžnou realitou, jinde stále budí vášně. A v Česku? Tam pomohla vyšvihnout do sněmovny Piráty, ale také ukazuje, jak těžké je přejít od kampaní k systémové změně.
