Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický.
Prezident Biden a vůdci více než 30 zemí, včetně Evropské unie, oznámili vytvoření iniciativy na obnovu Ukrajiny, která má podobu Marshallova plánu. Tato iniciativa bude financována alespoň z části zmrazenými ruskými aktivy.
Rozhodování Západu o povolení ukrajinských úderů na ruském území může být ovlivněno nejasnou komunikací prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně jeho záměrů, uvedl bývalý náčelník generálního štábu generál Jiří Šedivý v pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct. Podle něj se mohou spojenci obávat zneužití poskytnutých zbraní.
Prezident republiky Petr Pavel vystoupil na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Vyzval k reformě Rady bezpečnosti OSN a tvrdě kritizoval Rusko za jeho pokračující agresi proti Ukrajině.
Evropská unie poskytne Ukrajině dalších 160 milionů pro letošní zimu. Až sto milionů pochází ze zmrazených ruských aktiv na územích členských států.
Na Ukrajině dosud zemřelo až 70 tisíc ruských vojáků. Vyplývá to z nové analýzy BBC. Jde ale pouze o identifikované osoby, celkově jich mohlo padnout až 200 tisíc.
Europoslanci v nezávazné rezoluci vyzvali všechny členské země Evropské unie, aby Kyjevu povolily použití zbraní dlouhého doletu proti území Ruské federace.
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) v úterý oznámila, že její agenti zastřelili důstojníka ukrajinské rozvědky, který měl podle jejich tvrzení plánovat atentát na vysokého představitele ruského obranného průmyslu. Informuje o tom server The Moscow Times s odvoláním na prohlášení FSB.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval, že v reakci na použití západních raket dlouhého doletu Ukrajinou by Rusko mohlo zničit ukrajinské hlavní město Kyjev pomocí konvenčních zbraní.
Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg prohlásil, že aliance mohla udělat více pro vyzbrojení Ukrajiny, aby se zabránilo ruské invazi v únoru 2022. Uvedl to server Rádia Svobodná Evropa.
Počet Ukrajinců a Rusů, kteří přišli o život nebo byli zraněni během dvou a půl let trvající války, dosáhl podle odhadů až jednoho milionu, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ).
Jake Sullivan, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost, v sobotu objasnil, že zpoždění v dodávkách americké pomoci Ukrajině je spíše důsledkem logistických problémů než nedostatku ochoty. Současně však zdůraznil, že Washington musí zvýšit své úsilí v podpoře Kyjeva v jeho boji proti ruské invazi.
Diskuse o využití raket dlouhého doletu od spojenců pro údery do ruského vnitrozemí pokračují, přestože ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tento krok neustále tlačí.
Podle zdrojů americké tiskové agentury bylo toto téma součástí rozhovorů, které se uskutečnily v posledních dnech, kdy americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal v Londýně a Kyjevě.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před další eskalací konfliktu na Ukrajině. Prohlásil, že jakýkoli útok na ruské území s podporou západních zbraní by byl považován za přímou účast USA a evropských zemí ve válce proti Rusku.
Plán na ukončení války diplomatickou cestou se rýsuje přinejmenším v hlavě Volodymyra Zelenského, i když není jasné, jak by na něj reagoval Vladimir Putin. Zelenskyj se každopádně v průběhu září chystá představit svůj záměr americkému protějškovi Joe Bidenovi. Informuje o tom agentura Reuters.
Evropská unie oznámila, že Írán dodává Rusku balistické rakety. Konkrétněji má jít o střely Fath 360, smlouvu o těchto systémech podepsala Moskva s Teheránem zřejmě už v prosinci. Rusové teď budou moci více bombardovat oblasti hluboko za frontovou linií.
Ruské síly obsadily další obec nedaleko města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Tentokrát se zmocnily vesnice Memryk, asi dvacet kilometrů od klíčového logistického uzlu ukrajinské armády.
Moskva byla podle informací ukrajinských i ruských médií v noci na úterý terčem rozsáhlého útoku bezpilotních letounů. V různých oblastech ruské síly zachytily a případně sestřelily desítky dronů. Byly zpožděny mezinárodní lety a mělo zemřít devítileté dítě.
Světový pořádek je ohrožený způsobem, jaký nepamatujeme od dob studené války, varovali šéfové americké CIA William Burns a britské MI6 Richard Moore ve společném článku pro deník Financial Times. V textu napsali, že jejich země společně stojí proti asertivnímu Rusku a agresivní válce ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.
Ukrajinské letectvo sestřelilo v noci na pondělí šest z osmi bezpilotních letadel a dvě ze tří raket Ch-59/69, které útočily na cíle na Ukrajině, uvedl server Ukrajinska pravda.
Britský premiér Keir Starmer a prezident USA Joe Biden plánují důležité setkání ve Washingtonu, aby projednali další kroky ohledně podpory Ukrajiny v její obraně proti Rusku. Starmer zdůrazňuje, že situace na Ukrajině je čím dál naléhavější a vyžaduje rozhodnou mezinárodní reakci.
17. června 2025 21:51
17. června 2025 20:56
17. června 2025 19:29
17. června 2025 18:20
17. června 2025 18:01
17. června 2025 17:57
17. června 2025 17:12
17. června 2025 16:54
17. června 2025 16:44
17. června 2025 16:03
17. června 2025 15:15
17. června 2025 14:32
17. června 2025 13:50
17. června 2025 13:06
17. června 2025 12:21
V hovorech se zámořskými novináři je snad sdílnější než k českým médiím. Jaromír Jágr vyrazil v posledních dnech do Spojených států, přičemž i tam lidi zajímalo, zdali bude třiapadesátiletý veterán pokračovat v aktivní hráčské kariéře. Nejnovější odpověď naznačuje, že ano.
Zdroj: Dan Šrámek
Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.
