Přípravy britské vlády na hrozící odchod z Evropské unie bez dohodnutých podmínek neběží zcela podle plánu. Svědčí o tom dokument, který dnes vláda zveřejnila a který shrnuje její aktivity v tomto směru. Píše se v něm například, že úřady nestíhají práce na skoro třetině klíčových projektů, nebo že firmy se zjevně přípravám na neřízený brexit nevěnují naplno.
Britská Labour Party náhle souhlasí s tím, aby bylo vyhlášeno nové referendum o brexitu. To vyvolává naději v jejích vlastních řadách, ale i v Evropě. Evropské unii by ale mohla dlouhodobě ublížit právě krátkozraké vítězství tábora, který by chtěl v Evropě zůstat, píše komentář německého liberálně-levicového portálu Spiegel Online.
Theresa Mayová dnes poprvé připustila, že Británie může požádat o odklad březnového termínu pro odchod země z Evropské unie. Poslancům v britském parlamentu ale premiérka řekla, že vláda o jednorázový a krátkodobý odklad požádá Brusel jen v případě, že britští zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit vyjednanou dohodu o podmínkách odchodu z unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli dohody. Unie je podle zdrojů agentury Reuters krátkému odkladu nakloněna, aby rozvodová dohoda mohla projít britským parlamentem.
Britská premiérka Theresa Mayová ve svých plánech dalšího postupu zvažuje až dvouměsíční odklad odchodu Spojeného království z Evropské unie. Napsal to britský list The Telegraph.
Britka (19), která před čtyřmi lety se svými dvěma kamarádkami utekla z domova a přidala se k takzvanému Islámskému státu (IS), lituje, že hovořila s tiskem. Shamima Begumová, která žije v uprchlickém táboře v Sýrii, to řekla reportérům listu The Sunday Telegraph. Dodala, že měla zvolit jinou cestu, jak kontaktovat svou rodinu, a zopakovala, že se chce i se svým novorozeným synem vrátit do Británie.
Shamima Begumová, která v patnácti letech utekla do Sýrie, aby se přidala se k Islámskému státu, tvrdí, že byl bombový útok z roku 2017 ospravedlněný. Přirovnala ho k bombardování cílů v Sýrii. Dnes devatenáctiletá dívka krutostí islamistů nelituje, sama se však chce do Velké Británie vrátit.
Ve vodách u Gibraltaru došlo v neděli k rozmíšce mezi španělským a britským námořnictvem. Španělská vojenská loď nejprve vyzvala komerční plavidla, aby opustila „španělské teritoriální vody“. Britové pak reagovali vysláním vlastních plavidel a kritikou Španělska za incident.
Podle nového zákona může být uživatel internetu odsouzen až k patnáctiletému trestu odnětí svobody, pokud navštíví online obsah s teroristickou propagandou. Kritici včetně OSN varují, že jde o radikální zásah do občanské svobody, podle zastánců však poskytne zákon nový nástroj pro stíhání nebezpečných radikálů.
Někteří členové britské vlády se domnívají, že se Theresa Mayová připravuje na složení své funkce. K tomu by mělo dojít v průběhu léta, tedy teprve po odchodu Velké Británie z EU. Jedním z důvodů by měla být snaha zabránit stranickému rivalovi Borisi Johnsonovi, aby nastoupil na její místo.
Doktorům ve Velké Británii se podařila unikátní operace. Nenarozené dítě nejprve matce vyjmuli z dělohy a po úspěšném zákroku ho zase vrátili zpátky. Operace byla v zemi provedena teprve po čtvrté v historii, v budoucnu by však mohla změnit život mnoha pacientů.
Nezávislá zpráva měla zhodnotit udržitelnost kvalitní žurnalistiky v zemi a doporučit případná opatření na její podporu. Studie kromě jiného doporučila, že by technologičtí giganti jako Facebook, Google nebo Apple, měly být zavázáni k „určité kvalitě zpráv“ a pod dohledem regulátora.
Velká Británie chce hrát v post-brexitovém světě významnější roli. Do sporných vod v Tichomoří chce vyslat svoji novou letadlovou loď Queen Elizabeth jako ukázku tvrdé síly. Oznámil to britský ministr obrany Gavin Williamson.
Za posledních pět let narostl počet případů, při nichž byli mladiství zraněni bodnou zbraní, o více než polovinu. Vyplývá to z dat National Health Service (NHS), která v Británii poskytuje zdravotní péči. Média a odborníci hovoří o epidemii násilí.
Některé země jsou pro migranty zajímavé, jiné ne. Podle čeho si vlastně běženci vybírají cílový stát? Studie ukazuje, že politici při tvorbě migračních politik vycházejí ze špatných závěrů.
Jen několik týdnů poté, co světová média zaznamenala otřesný případ sexuálního násilí v americkém pečovatelském domě, se objevily informace o obdobném zločinu. Ve Velké Británii znásilnil jeden z ošetřovatelů autistickou pacientu a nakazil ji virem HIV. Na incident se přišlo teprve poté, co žena v důsledku onemocnění zkolabovala.
Britská premiérka Theresa Mayová dnes poslancům řekla, že od nich bude chtít vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dojednané dohody o odchodu země z Evropské unie a má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. S těmito požadavky, které by podle komentátorů mohly usnadnit schválení brexitové dohody Dolní sněmovnou, se pak hodlá vrátit do Bruselu. Předsedkyně vlády zároveň odmítla druhé referendum o EU, stejně jako odložení brexitu. Spojené království má opustit unii 29. března, což je za 67 dní.
Od aktuální politické bouře v Londýně kolem odchodu Británie z Evropské unie je pro mnohé unijní pozorovatele těžké odvrátit zrak, to však neznamená, že i na druhé straně Lamanšského průlivu nevyvolává frustraci a nervozitu. Řada unijních politiků se například obává, že brexit odvádí pozornost od jiných naléhavých problémů EU. To vše v momentě, kdy se rozjíždí kampaň před jarními evropskými volbami, napsala agentura Reuters.
K setrvání v Evropské unii vyzvali dnes v otevřeném dopise Británii vrcholní němečtí politici a zástupci hospodářských i kulturních organizací. Pod text zveřejněný v britském listu The Times se podepsaly mimo jiné předsedkyně vládních stran CDU a SPD Annegret Krampová-Karrenbauerová a Andrea Nahlesová. Představitelé německé společnosti v dopise píšou, že sice respektují rozhodnutí Britů, chtějí ale, aby věděli, že si Němci přejí jejich setrvání v EU.
Návrh na další postup v otázce plánovaného odchodu Británie z Evropské unie představí britská premiérka Theresa Mayová parlamentu příští pondělí. Termín, o kterém se v uplynulých dnech hovořilo jako o nejzazším možném, potvrdila dnes Andrea Leadsomová, která organizuje vládní agendu v Dolní sněmovně. V úterý 29. ledna budou o takzvaném plánu B poslanci celý den debatovat a následně i hlasovat.
Britská vláda premiérky Theresy Mayové dnes večer podle očekávání přečkala hlasování o vyslovení nedůvěry. Pro vyslovení nedůvěry vládě v Dolní sněmovně hlasovalo 306 poslanců. Vládu naopak podpořilo 325 zákonodárců. K vyslovení nedůvěry bylo potřeba 318 hlasů.
Kritika na adresu britské premiérky Theresy Mayové a její dohody o brexitu, volání po vypsání nového referenda i po nalezení parlamentního kompromisu. Takové ohlasy zaznívají od zástupců různých britských politických stran po odmítnutí brexitové dohody v dolní komoře parlamentu. Podle labouristického poslance a stínového ministra pro brexit Keira Starmera "se nyní věci musí změnit".
Britskou konzervativní premiérku Theresu Mayovou čeká dnes večer v dolní komoře parlamentu hlasování o nedůvěře. Návrh předložila v úterý labouristická opozice, když vláda rekordním rozdílem prohrála klíčové hlasování o dojednaných podmínkách odchodu země z Evropské unie. Očekává se ale, že Mayová hlasování bez potíží ustojí.
S nejistotou pohlížejí Britové na dnešní hlasování Dolní sněmovny o brexitové dohodě, kterou vyjednala vláda premiérky Theresy Mayové s Bruselem. Zatímco to, že poslanci dohodu odmítnou, považují za vysoce pravděpodobné komentátoři i trhy, co přesně bude následovat, zůstává nejasné. Plán B musí Mayová na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit poslancům do tří zasedacích dnů. Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum, ale i neřízený brexit bez dohody.
20:17
14:24
Zítra uplyne týden od potyčky Jaromíra Soukupa a Mirka Dopity před domem Agáty Hanychové v pražském Suchdole. A stále není jasné, co se přesně na místě stalo. Vyšetřování incidentu má ostatně na starosti policie. V čem Hanychová podle Soukupa lže?
Zdroj: Jiří Hrubý
Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.
