Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Minimální mzda poroste. Jednání ale provází hádky ministrů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Příští rok by měla vzrůst minimální mzda, panují ale vážné neshody, o kolik to bude. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) a zaměstnavatelé podporují růst maximálně o 700 korun na 10.600 korun. Ministerstvo práce chce navýšení na 11.000 korun. Odbory by chtěly 11.500 korun.

"Máme unikátní situaci, trh tlačí mzdy nahoru, protože nejsou lidi. Už jsme dvakrát navýšili minimální mzdu, musíme být rozumní," řekl při příchodu na jednání Babiš. Na dotaz, zda by podpořil takové navýšení, které je přijatelné pro zaměstnavatele, tedy maximálně o 700 korun, doplnil: "Ano, myslím, že je to rozumný nápad."

"Pracovat se musí vyplatit. Podporuji výrazný narůst minimální mzdy nejméně na 11 tisíc," uvedl dnes na twitteru premiér Bohuslav Sobotka.

Také podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) je navýšení na 11.000 korun minimum. Její úřad navrhuje, aby minimální mzdy vzrostla buď od ledna na 11.000 korun, nebo ve dvou krocích od ledna na 10.600 korun a od července na 11.000 korun.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý považuje takovéto zvyšování minimální mzdy za nebezpečné. Pravidelný nárůst podle něj vytváří tlak na navýšení všech platů. "Není to dobré pro udržení konkurenceschopnosti naší ekonomiky," řekl Dlouhý.

Témata:  minimální mzda Andrej Babiš tripartita CZK (česká koruna)

Související

Aktuálně se děje

21. února 2026 13:18

Zuzana Belohorcová před kulatinami zanevřela na Tenerife. Je to pochopitelné

Jednou z osobností československého šoubyznysu, která má letos kulatiny, je Zuzana Belohorcová. Padesátiny oslaví už příští týden. Sama ale přiznala, že v poslední době přišla v životě o to nejcennější. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.