Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jednání o rozpočtu budou složité, i přes dobrou kondici české ekonomiky

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha - Česká ekonomika je nadále ve velmi dobré kondici. Podle očekávání se sice meziroční růst ekonomiky v 1. čtvrtletí 2016 po odeznění jednorázového vlivu evropských dotací zpomalil, toto zpomalení však bylo méně intenzivní, než se čekalo. Reálný HDP se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 2,7 %, mezičtvrtletní růst (po sezónním očištění) dosáhl 0,4 %. Uvedlo to dnes ministerstvo financí na svém webu.

Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 2,5 procenta. Pro příští rok odhad úřad rovněž zhoršil na 2,4 procenta z předchozích 2,6 procenta. Loni ekonomika rostla o 4,5 procenta. V letech 2018 a 2019 očekává ministerstvo financí nadále růst ekonomiky o 2,4 procenta.

Výsledek referenda o vystoupení Spojeného království z EU výrazně zvýšil nejistoty v evropských ekonomikách i v globálním měřítku. Přestože v době uzávěrky predikce ještě nebyly k dispozici žádné relevantní informace o časovém postupu a způsobu vyjednávání o vystoupení, samotný pokles důvěry ekonomických subjektů v budoucí vývoj je důvodem pro snižování prognóz růstu v ekonomikách, které vystoupení Spojeného království z EU přímo či nepřímo pravděpodobně zasáhne, a to včetně ekonomiky české, informuje mfcr.cz.

Ceny ropy a minerálních paliv stále setrvávají na výrazně nižších úrovních, než jaké byly v předchozích letech obvyklé. V následujícím období by však pravděpodobně měla převážit tendence k jejich postupnému mírnému nárůstu, a tudíž lze očekávat, že tento pozitivní nabídkový šok v dohledné době skončí.

"Samotný pokles důvěry ekonomických subjektů v budoucí vývoj je důvodem pro snižování prognóz růstu v ekonomikách, které vystoupení Spojeného království z EU přímo či nepřímo pravděpodobně zasáhne, a to včetně ekonomiky české," uvedlo ministerstvo. Dalším faktorem, který ovlivní ekonomiku je dynamika investic.

Ministerstvo financí se tak podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška zařadilo mezi instituce, které zhoršují svůj makroekonomický výhled. "Zatímco pro letošní rok je snížení odhadovaného růstu především důsledek nečekaně silných loňských investic, které zvýšily pro letošek bázi výpočtu, příští rok se čeká nižší růst kvůli novým vnějším rizikům, zejména brexitu," uvedl.

Zároveň Sobíšek upozornil, že zhoršení odhadů se může dostat do určité kolize s požadavkem na sestavení státního rozpočtu na příští rok se schodkem do 60 miliard korun. "Jednání o rozpočtu proto budou složitá," dodal.

Ministerstvo také snížilo odhad vývoje inflace. Nově počítá s průměrnou mírou inflace letos 0,5 procenta a příští rok 1,2 procenta. V dubnu úřad očekával 0,6 procenta, respektive 1,4 procenta.

Nižší by proti dubnovým očekáváním měla být letos i příští rok nezaměstnanost. Ministerstvo financí letos očekává její podíl 4,1 procenta a příští rok čtyři procenta.

Letos ministerstvo financí očekává deficit veřejných financí 0,3 procenta HDP, loni byl rekordně nízký na 0,4 procenta. V dubnu úřad počítal s deficitem 0,6 procenta.

Česká bankovní asociace v nové prognóze letos předpokládá růst ekonomiky o 2,3 procenta a příští rok o 2,6 procenta. Česká národní banka v květnové prognóze očekává letos růst ekonomiky o 2,3 procenta a v roce 2017 o 3,4 procenta. Novou prognózu banka zveřejní příští týden ve čtvrtek.

Témata:  ekonomika Ministerstvo financí České republiky

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 20:43

Rakušana znovu nezvolili do vedení Sněmovny. Další kandidatura se neočekává

Exministr Vít Rakušan (STAN) ve středu nebyl ani napočtvrté zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, ačkoliv podle dohod ještě náleží opozici jedno místo ve vedení dolní komory parlamentu. Rakušan připustil, že se o funkci ucházel naposledy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.