Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi přešli z piva na nealko.Trendem jsou džusy a nektary

Nápoj, ilustrační foto
Nápoj, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha - Každý Čech loni vypil v průměru 212 litrů různých nealkoholických nápojů, předloni to bylo 200 litrů. Ve spotřebě dominují limonády, následuje balená voda. Spotřeba piva na hlavu klesla loni o litr na 143 litrů.

Spotřeba nealkoholických nápojů v Česku loni vzrostla o zhruba šest procent, uvedla dnes Unie evropských asociací nealkoholických nápojů (UNESDA).

Limonády se na spotřebě nealka podílejí z 57 procent, balená voda téměř z jedné čtvrtiny. Sirupy loni tvořily 15 procent prodejů a džusy pět procent.

V horkých letních měsících lidé pijí obecně více a volí spíše vodu. Naopak v chladnějších měsících preferují slazené nápoje. Podle ředitele Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeňka Humla Češi rádi zkouší nové nápoje, boom nealkoholických piv je podle něj už spíše minulostí. "Lidé teď oproti předchozím letům hodně pijí džusy a ovocné nektary. Stabilně vzrůstá spotřeba kvalitních balených minerálních a pramenitých vod," dodal Huml.

"Rok 2015 bylo extrémní teplo, které přineslo mimořádné prodeje. Letošní rok se zatím z pohledu prodejů vyvíjí příznivě, nicméně nepředpokládáme, že bude tak vysoce úspěšný jako rok 2015," uvedl mediální zástupce Karlovarských minerálních vod Pavel Novák.

Největší spotřebu nealkoholických nápojů mělo loni Německo, kde si jich každý obyvatel dopřál zhruba 354 litrů. Naopak nejméně nealka vypili v Litvě, a to 118 litrů na obyvatele.

Témata:  nápoje Češi průzkumy

Související

Aktuálně se děje

10. března 2026 9:12

Má radost, je pyšná. Dara Rolins upřímně promluvila o dceři

Dara Rolins má v životě několik rolí. Tou nejviditelnější je zpěvačka, ale ona sama má určitě na prvním místě roli maminky. V té s hrdostí sleduje, jak z její dcery Laury roste mladá dáma. Na holčičku je pyšný i její otec. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.