Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody v Česku jsou nízké. Kde jsou na tom lidé nejhůře?

Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Jihlava - Senioři na Vysočině pobírali na konci minulého roku třetí nejnižší důchody v Česku. V průměru měsíčně dostávali 11.193 korun.

Nižší penze měli jen důchodci v Karlovarském a Olomouckém kraji, a to o desetikoruny. Nejlepší příjmy měli starobní důchodci v Praze, průměrně 12.243 korun. Vyplývá to z údajů jihlavské pobočky Českého statistického úřadu.

Průměrná výše starobního důchodu v Česku byla loni v prosinci 11.460 korun. Pozice důchodců na Vysočině se v porovnání s ostatními kraji i tak mírně zlepšila. Ještě koncem roku 2009 byly jejich měsíční příjmy v Česku nejnižší. Tehdy v průměru dostávali 9771 korun.

Vysočina se dříve řadila mezi kraje s nejhůř placenými zaměstnanci. Za republikovým průměrem zaostávají mzdy v tomto kraji stále, ale kupříkladu v letošním prvním čtvrtletí měli nižší platy než na Vysočině pracovníci v šesti krajích.

Na Vysočině s půl milionem obyvatel pobíralo koncem minulého roku některý z důchodů 147.000 lidí. Starobních důchodců z nich bylo zhruba 90.000.

Témata:  důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.