Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prezident NKÚ krotí radost politiků, přebytek státní kasy prý nelze hodnotit pozitivně

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Za loňským přebytkem státního rozpočtu téměř 62 miliard korun stojí i faktory, které podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly nelze hodnotit pozitivně. Jde hlavně o nízké investice státu.

NKÚ například uvádí, že podíl běžných výdajů na celkových výdajích rozpočtu byl loni nejvyšší za posledních 14 let, naproti tomu čerpání peněz na investice bylo nejnižší za posledních deset let.

Kala ve stanovisku NKÚ k loňskému státnímu závěrečnému účtu poukazuje na to, že státní rozpočet původně počítal se schodkem 70 miliard korun a rozdíl mezi předpokladem a výsledkem se tak vyšplhal až na 132 miliard korun.

"Výrazný nesoulad mezi tím, co říká zákon o státním rozpočtu, a tím, co se pak ve skutečnosti v hospodaření děje, s sebou logicky nese otázku, jaká je reálná váha takového zákona a jak kvalitně a věrohodně byly příjmy a výdaje státního rozpočtu stanoveny," míní prezident NKÚ.

Uvádí také, že stát pro snížení státního dluhu využil rezervu, kterou podle zákona vytváří ministerstvo financí pro řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu a která má sloužit pro vyloučení rizik. V roce 2012 představovala tato rezerva 140 miliard, ale ke konci loňského roku klesla již jen na tři miliardy.

Témata:  státní rozpočet NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) Miloslav Kala Ministerstvo financí České republiky

Související

Aktuálně se děje

10. března 2026 8:28

Zemřel cestovatel Leoš Šimánek (†79). Jeho život byl velkým dobrodružstvím

Českou cestovatelskou obec zasáhla smutná zpráva na začátku tohoto březnového týdne. Ve věku 79 let zemřel cestovatel a spisovatel Leoš Šimánek. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.