Ústavní soudce rozděluje EET. Pět jich chtělo zákon zrušit úplně

Návrh na zrušení zákona nebo některých jeho součástí podala v minulém volebním období skupina pravicových poslanců. Uspěli například s návrhem na zrušení ustanovení, jež prý způsobovala potíže u bezhotovostních plateb a v činnosti internetových obchodů. Tržby z bezhotovostních převodů jsou podle ÚS dobře dohledatelné a není dostatečně silný zájem státu na jejich plošné evidenci. Ustanovení budou platit jen do konce února 2018, stejně jako část úpravy identifikačních údajů na účtence. Pravici vadilo, že se tam u fyzických podnikajících osob objevuje i rodné číslo.

"Pokud Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli v ústavním systému hodlá nadále plnit," stojí ve společném odlišném stanovisku pětice ve složení Vojtěch Šimíček, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř.

Daňová disciplína není podle jejich disentu, jak se odlišné stanovisko odborně označuje, vždy tou nejvyšší hodnotou. "Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat," napsala pětice soudců. EET se podle nich může pro mnohé stát "poslední kapkou", kvůli které buď přestanou podnikat, anebo přejdou do šedé ekonomiky.

Další odlišné stanovisko sepsal k části odůvodnění Ludvík David. Domníval se, že ÚS měl uplatnit na zákon takzvaný test proporcionality, tedy zvažovat nikoliv jen racionalitu, ale vhodnost, potřebnost a přiměřenost právní úpravy.

Marie Tomková ve svém stanovisku poukazuje na to, že soud odložil náběh třetí a čtvrté vlny EET, ačkoliv k tomu neměl výslovný podklad v návrhu skupiny pravicových poslanců. Ti navrhovali buď zrušit celý zákon, anebo některé jeho části, nikoliv však právě náběh zbývajících vln EET. Tomková píše o zarážející míře soudcovského aktivismu. Odlišné stanovisko ke stejnému výroku zaujal i Josef Fiala. Svůj disent zatím nezveřejnil.

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od letošního března je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu, to se po dnešku nemění. Třetí vlna se měla od března 2018 týkat třeba stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit také vybraní řemeslníci.

Třetí a čtvrtá vlna není podle nálezu ústavních soudců sama o sobě protiústavní, ale může začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení. Soud zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu. Jen do konce příštího roku zůstane platit nařízení, které vyřadilo z EET prodej vánočních kaprů a tržby těžce zrakově postižených.

Témata:  Ústavní soud ČR,  elektronická evidence tržeb