Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecko už domů vrátilo 19 tisíc migrantů, do ruky dostali i peníze na nový život

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Atény - Řecko loni vrátilo do zemí původu na 19.000 migrantů. Šlo buď o odmítnuté žadatele o azyl, anebo o lidi, kteří neměli šanci azyl získat. Většina z nich pocházela z Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Afghánistánu a zemí severní Afriky.

Návrat se uskutečnil prostřednictvím programu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a každý z běženců dostal před nástupem do letadla 500 až 1500 eur (12.800 až 38.300 Kč) do začátku nového života ve vlasti.

Řecko se potýkalo s masovým přílivem migrantů z Blízkého východu, Asie a Afriky zejména v roce 2015, kdy tam přes Turecko dorazily statisíce běženců. Většina z nich pokračovala do dalších zemí EU, zejména do Německa. Až státy EU tuto takzvanou balkánskou trasu začátkem roku 2016 uzavřely, migranti se v Řecku začali hromadit. Teď jich tam je registrováno asi 60.000.

Loni připlulo do Řecka výrazně méně migrantů než v předchozím roce. Zatímco v roce 2016 jich bylo 173.450, loni jich dorazilo 29.640.

Hůř je na tom Itálie. Loni tam dorazilo 119.250 běženců z Afriky, o rok dříve jich bylo 181.440. Výrazný nárůst migrace loni zaznamenalo Španělsko, kam přišlo z Afriky 27.250 běženců. To je skoro dvojnásobek proti roku 2016, kdy jich bylo 14.100.

Témata:  uprchlíci Řecko EU

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.