Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bulharsko chce do eurozóny. Bude v čekárně

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Sofia - Bulharsko by mělo do konce června 2019 vstoupit do mechanismu směnných kurzů ERM-2, tedy do takzvané čekárny na členství v eurozóně a bankovní unii. Uvedla to dnes agentura Reuters.

O vstup do ERM-2 Bulharsko požádalo letos v červenci. Obecně platí, že před přijetím eura se daná země musí zapojit do ERM-2, což znamená, že musí dva roky udržovat kurz domácí měny k euru v povoleném fluktuačním pásmu od stanoveného středního kurzu. Teprve pak může zavést euro.

Bulharská měna leva je na vývoj kurzu eura napojena už delší dobu. Bulharsko se však stane první zemí, která není členem eurozóny, ale chce být v bankovní unii. To Evropské centrální bance (ECB) umožní sledovat chování největších bulharských bank.

Bulharsko, které se stalo členem EU v roce 2007, už splnilo všechna oficiální kritéria pro přijetí eura, má rozpočtový přebytek, nízký dluh a dlouhodobé úrokové sazby i mírnou inflaci. Je však nejchudším členem unie, hrubý domácí produkt (HDP) na osobu je na 49 procentech evropského průměru. Podle řady názorů je na vině korupce.

Aby Sofia posílila své šance, musí ještě zlepšit makrofinanční rámec, posílit dohled nad nebankovním finančním sektorem, včetně penzijních fondů a pojišťovacích firem, a dále pracovat na boji proti praní špinavých peněz. 

Eurozóna má v současnosti 19 členů. Naposledy její řady rozšířila Litva, která přijala euro začátkem roku 2015.

Témata:  Bulharsko EUR (euro) eurozóna

Související

Aktuálně se děje

15. ledna 2026 8:33

Tajemství Vémolova propuštění na kauci. Pomoci chce hned několik lidí

Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.