To, že český premiér Andrej Babiš výsledky zprávy kritizuje, Jana Pavla nepřekvapuje, jelikož politické vlády nemají dobrý vztah k rozpočtové zodpovědnosti. „Nevím, jestli se jinde k rozpočtu premiér vyjadřuje takto expresivně,“ uvedl odborník, že jeho kolegové ze zahraničí mají jinak podobné zkušenosti.
Pavel upozornil, že je potřeba vyřešit otázku, kdo za stárnutí populace zaplatí. „Je nutné, aby si politická reprezentace ujasnila, jestli chce řešit problém veřejných financí teď, a rozprostře ho na více generací, anebo jestli bude řešen až kolem roku 2030 a bude rozložena jen na tu generaci, která bude v té době ekonomicky aktivní.“
Změny ve výdajích budou značné a měly by se podle Pavla řešit, co nejdříve. „Je jasné, že když dnes máme důchodců dva miliony a bude jich přes tři miliony, bude potřeba větší obnos peněz a teď jde o to, jestli tento výdajový náraz nerozložíme mezi více generací a nebude to tak spravedlivější,“ vysvětluje rozpočtový odborník.
Odmítání velké důchodové reformy nemusí být fatální, změny můžou být postupné, ale jsou nevyhnutelné. „Pokud budou lidé trávit čtvrtinu života v důchodu, což je posun odchodu do důchodu na cca 68 let, tak to sníží nerovnováhu systému. Další metoda je zvýšit daně a zafinancovat tím důchody, třetí metodou je přesunout výdaje z jiné oblasti. Těchto možností je celá řada. Každá země EU má unikátní systém. Může jít o evoluční metodu, nikoliv velkou ránu, ale čím dřív se s tím začne, tím se ty náklady rozloží.“
