Velká Británie je v reálných číslech hned po Německu druhým největším plátcem do bruselské kasy, podílí se na něm asi 15 procenty. A právě s patnáctiprocentním výpadkem počítá i pracovní materiál z Úřadu vlády.
Pokud by se brexit promítl do takzvané čisté pozice, tedy rozdílu peněz, které Česko od Bruselu v letech 2014 až 2020 obdrží a které naopak do společné pokladny pošle, příliv peněz z EU by se snížil z 696 miliard na 589 miliard korun. Celkem bychom tak v průběhu sedmi let dostali z Bruselu o 107 miliard korun méně.
Lidové noviny ovšem upozorňují, že až do konce „sedmiletky", která se kvůli doúčtování reálně uzavírá až v roce 2022, propad pravděpodobně nenastane. "Rozpočtový rámec je nastaven do roku 2020. Jsou na něj po Evropě navázány desítky tisíc položek – od těch vládních až třeba po obecní. Nějaké plošné krácení by vyvolalo chaos," řekl LN pod podmínkou anonymity úředník Evropské komise, který sleduje tok evropských peněz v regionech.
Po roce 2020 ale s hubenějšími dotacemi počítá i Brusel. Odborníci, kteří přerozdělování peněz z Bruselu sledují, uvádějí, že balík pro Česko na léta 2021–2027 bude oproti tomu současnému méně než poloviční.
Společnost eNovation, která se zabývá poradenstvím kolem fondů EU, tak kalkuluje s českým účtem za brexit ve výši 40–50 miliard korun. „To může samozřejmě zahýbat s konkurenceschopností českých podniků," řekl LN Jiří Pavlíček, ředitel eNovation.
