Plán JIM stál 3,5 miliardy, dokončen ale není a ani vláda ho nezrušila

Projekt JIM vláda schválila v roce 2008 a do ostrého provozu mělo JIM naběhnout původně od začátku roku 2014, pak vláda termín spuštění ještě o rok posunula. Přestože Generální finanční ředitelství (GFŘ), Ministerstvo financí (MF) a Generální ředitelství cel (GŘC) dosud na projekt vyčerpaly téměř 3,5 miliardy korun, JIM neexistuje a správa daní a pojistného se nezjednodušila. Vláda projekt neukončila, jen zrušila termín dokončení a o novém nerozhodla.

Kontroloři prověřili využití 2,6 miliardy korun a zjistili, že peníze putovaly na výdaje, které s JIM nesouvisely. Vedení projektu navíc tyto výdaje ani neschválilo. Přes 80 % prostředků vyčerpalo GFŘ, které z nich hradilo například běžné výdaje na pořízení, obnovu a údržbu ICT, platy a mimořádné odměny svých zaměstnanců, nákupy a rekonstrukce budov, v nichž finanční orgány sídlí, nebo třeba nákup nových služebních osobních aut.

"GŘC za peníze určené na JIM nakoupilo například uniformy a opravilo velkokapacitní rentgen. Informační systém JIM, který měl propojit informační systémy jednotlivých správců daní a pojistného a zajistit tak jejich jednotný výběr, přitom vůbec nezačal vznikat. Vedení projektu dokonce ani nepověřilo MF či GFŘ, aby na něj vypsalo zakázku, a neexistuje ani kompletní návrh architektury tohoto informačního systému," informuje nku.cz.

Řízení projektu měly na starosti rada a řídící výbor projektu. Rada byla složena z ministrů financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Výbor tvořili zástupci jednotlivých resortů. V době kontroly nebylo vůbec jasné, kdo ve výboru zasedal, protože na seznamu jeho členů, který MF kontrolorům předložilo, byla jména lidí, kteří už v resortech nepracují. Podle NKÚ vedení projektu neplnilo své úkoly, neinformovalo vládu a projekt nekontrolovalo. Za sedm let se rada – tedy nejvyšší vedení projektu – sešla jen třikrát, výbor pak jen patnáctkrát. To se přirozeně negativně podepsalo na průběhu projektu.

Správci daní, cel a pojistného nadále vedou řadu údajů duplicitně. Například jeden milion osob samostatně výdělečně činných vedou souběžně minimálně ve třech registrech. Stejně tak se dublují správci daní a pojistného i v řadě činností – například při zjišťování majetku dlužníků nebo při exekucích. Jako problematický vidí kontroloři i fakt, že každý správce má jiného dodavatele softwaru a v některých případech k němu ani nevlastní autorská práva.

Na to, že je nezbytné zjednodušit výběr daní, Českou republiku už 10 let každoročně upozorňuje Evropská komise. Podle údajů Světové banky trvala v roce 2014 v Česku administrace daňových povinností 405 hodin, což je po Bulharsku druhý nejhorší výsledek v Evropě. Ve 22 evropských zemích, které výběr daní integrovaly, přitom tato administrace trvá průměrně 184 hodin, přičemž například v Irsku jen 82 hodin.

Projekt JIM byl ovšem od začátku velmi ambiciózní. Integraci výběru příjmů státu takového rozsahu nemá žádná ze zemí EU. Například Bulharsko sloučilo jen výběr daní a pojistného, Slovensko daňovou a celní správu, ovšem výběr pojistného zatím ponechalo samostatně. Na rizika spojená s budováním JIM v takovém rozsahu přitom upozornila Světová banka českou vládu už v roce 2008. O rok později doporučila zřídit speciální úřad jen pro projekt JIM, aby bylo jasné, kdo nese odpovědnost za výsledky projektu. Vláda ani MF se tímto doporučením neřídily.

Témata:  NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad),  Ministerstvo financí České republiky