Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát nevykoupí dodávku konopí k léčení pacientů. Nedoložila se kvalita

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Konopnyshop.cz

Praha - Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) nevykoupí od Elkoplastu ze Slušovic na Zlínsku druhou dodávku léčebného konopí, protože nepředložil certifikát dokládající jeho kvalitu.

V první dodávce letos v březnu poskytl Elkoplast 11,2 kilogramu léčebného konopí, a to na základě nizozemského dokladu o jakosti - certifikátu, který však nezahrnoval kompletní rozsah analýz podle platné "konopné" vyhlášky.

Požádal proto ministerstvo zdravotnictví o vydání opatření podle zákona o léčivech k zajištění dostupnosti léčivých přípravků významných pro poskytování zdravotních služeb. V žádosti uvedl, že jde o mimořádnou situaci a žádost se týká pouze první sklizně léčebného konopí.

SÚKL pak ve svém kladném stanovisku, které k této žádosti pro ministerstvo vypracoval, vyšel z výsledků kompletní analýzy první sklizně léčebného konopí, které měl k dispozici.

Společnost Elkoplast však oznámila, že s druhou dodávkou nebude schopna dodat certifikát, který by kvalitu konopí a jeho soulad s českými zákonnými požadavky v plném rozsahu doložil.

"Je mi to velice líto, ale nemohu dopustit, aby bylo na českém trhu léčebné konopí, u kterého nelze garantovat jeho kvalitu," komentoval situaci ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.

K dnešku bylo v lékárnách vydáno 875 gramů konopí pro léčebné použití, bylo to 88 výdejů. Rámcovou smlouvu, na jejímž základě mohou lékárny objednávat české konopí, má se SÚKL nyní uzavřeno 20 lékáren. Předepisovat léčebné konopí může 13 lékařů.

Témata:  Státní Ústav Pro Kontrolu Léčiv (SÚKL) konopí zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

7. června 2025 20:22

Počasí se oteplí víc, než se čekalo. Jednu dobrou zprávu ale vědci mají

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.