Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika v Česku roste, nezaměstnanost klesá. Jak si stojíme ve světě?

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha – V pondělí byly zveřejněny výsledky české výroční zprávy mezinárodní sítě Social Watch, která sleduje rozvoj a jeho udržitelnost. Z ní vyplývá, že přestože česká ekonomika roste, nezaměstnanost je nízká a zvedají se mzdy, k úrovni vyspělých zemí se Česko přibližuje jen pomalu. Podle Institutu Václava Klause totiž musí mít růst mezd základ v růstu produktivity.

Filip Šebesta na stránkách Institutu připomíná výsledky zprávy Social Watch o stavu českého hospodářství, podle které se Česká republika přibližuje úrovni ekonomicky vyspělejších států jen velmi pomalu. „Jako mírně paradoxní se může jevit skutečnost, že hospodářský vývoj země zpráva kritizuje právě v době slušného ekonomického růstu, kdy, i jak sami autoři zprávy přiznávají, mzdy rostou a nezaměstnanost klesá," připuští.

„Jako vyložený protimluv pak můžeme brát vyjádření jedné z autorek zprávy, levicové ekonomky Ilony Švihlíkové, která říká: 'Model české ekonomiky je založen na láci – levná práce a nízké mzdy jsou v nepoměru s hospodářským výkonem'. Buď je tedy ČR zemí láce, nebo zemí, kde po krizových letech znovu nastartovaný silnější ekonomický růst začíná zvedat mzdy pracujících. Obojí již z principu není možné," tvrdí Šebesta.

Dodává však, že od odborů a lidí jako je Ilona Švihlíková jsou podobné stesky o nízkých mzdách slyšet již celá léta. „Ať již jsme na vrcholu konjunktury nebo v krizi. V tomto není zpráva žádným překvapením. Tím, co determinuje růst mezd, je ale růst produktivity práce, nikoli přání odborářů nebo socialistů. Jak by mohlo odtržení mezd od růstu produktivity práce dopadnout, můžeme vidět – pro mnohé překvapivě – na příkladu Finska," vysvětluje.

Právě v severské zemi prý mzdy až do začátku euroamerické krize prakticky kopírovaly růst produktivity práce. „Během krize se od vývoje produktivity práce odtrhly a pokračovaly v růstu během celého krizového období, což nakonec vedlo (společně s nemožností změnit fixní kurz eura) k výraznému propadu produktivity a k tomu, že země čelí největším ekonomickým problémům od rozpadu Sovětského svaz," dodává Šebesta.

Témata:  Institut Václava Klause ekonomika mzdy

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 21:59

Horor se šťastným koncem. Saláková odhalila, kde našli jejího tatínka

Michaela Saláková na tento březnový týden jen tak nezapomene. Velmi se totiž strachovala o svého tatínka, který se ztratil v zahraničí. Dokonce se ukázalo, že ho našli v jiné evropské zemi než byla ta, kam měl namířeno. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.