Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čína předstihla Německo a dováží nejvíce ruských energií

Těžba ropy
Těžba ropy
Foto: Pixabay

Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Ve své zprávě to dnes uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). To je asi 23 miliard Kč za den.

Zhruba 61 procent fosilních paliv za 57 miliard eur vyvezlo Rusko za uvedené období do Evropské unie. V tom je zahrnuto 12,1 miliardy eur jako vývoz do Německa, dále 7,8 miliardy eur do Itálie, stejná částka do Nizozemska a také 4,4 miliardy eur do Polska.

Německo bylo v prvních dvou měsících války na Ukrajině největším dovozcem fosilních paliv z Ruska. Na první místo se ale dostala Čína, která z Ruska dovezla fosilní paliva zhruba za 12,6 miliardy eur. Změna pořadí na prvních dvou místech tak odráží rostoucí důležitost Číny a dalších mimoevropských zemí pro vývoz energií z Ruska.

Příjmy z prodeje těchto komodit zajišťují asi 40 procent objemu státního rozpočtu Ruské federace, uvedl finský institut. Nejvíce příjmů Rusko v uvedeném období mělo z prodeje ropy (zhruba 46 miliard eur), následuje plyn z plynovodů (24 miliard eur), dále ropné produkty, zkapalněný zemní plyn (LNG) a nakonec uhlí.

Zveřejněná čísla ukazují, že Německo zůstává na ruských energiích silně závislé, hlavně na zemním plynu. Dovoz v květnu ve srovnání s předchozími dvěma měsíci o osm procent klesl, což ale souvisí hlavně s teplejším počasím.

Evropská unie jako celek v květnu snížila dovoz energií z Ruska o více než 100 milionů eur za den. Největší pokles je patrný u Polska, které dříve patřilo k významným odběratelům ropy a plynu z Ruska. Naopak Francie, Belgie a Nizozemsko nákup ruského plynu na trzích s krátkodobými kontrakty zvýšily, upozorňuje institut.

Protože Rusko teď vyváží více ropy na tankerech do zemí, kde nemá položeno potrubí, výrazně se zvýšila poptávka po tankerech. Čtyři pětiny těchto tankerů přitom vlastní firmy z Evropy a z Ameriky.

Témata:  Čína Německo energetika Rusko ropa

Související

Aktuálně se děje

7. června 2025 19:36

Blažek po bitcoinové kauze pozastavil členství v ODS

Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek pozastavil své členství v Občanské demokratické straně. Stalo se tak krátce poté, co kvůli narůstajícímu tlaku v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou podal demisi z ministerské funkce a zároveň se vzdal kandidatury v nadcházejících podzimních volbách. Původně měl být na čtvrtém místě jihomoravské kandidátky koalice Spolu. Kromě toho rezignoval také na funkci předsedy regionálního sdružení ODS v Jihomoravském kraji.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.