Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čína předstihla Německo a dováží nejvíce ruských energií

Těžba ropy
Těžba ropy
Foto: Pixabay

Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Ve své zprávě to dnes uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). To je asi 23 miliard Kč za den.

Zhruba 61 procent fosilních paliv za 57 miliard eur vyvezlo Rusko za uvedené období do Evropské unie. V tom je zahrnuto 12,1 miliardy eur jako vývoz do Německa, dále 7,8 miliardy eur do Itálie, stejná částka do Nizozemska a také 4,4 miliardy eur do Polska.

Německo bylo v prvních dvou měsících války na Ukrajině největším dovozcem fosilních paliv z Ruska. Na první místo se ale dostala Čína, která z Ruska dovezla fosilní paliva zhruba za 12,6 miliardy eur. Změna pořadí na prvních dvou místech tak odráží rostoucí důležitost Číny a dalších mimoevropských zemí pro vývoz energií z Ruska.

Příjmy z prodeje těchto komodit zajišťují asi 40 procent objemu státního rozpočtu Ruské federace, uvedl finský institut. Nejvíce příjmů Rusko v uvedeném období mělo z prodeje ropy (zhruba 46 miliard eur), následuje plyn z plynovodů (24 miliard eur), dále ropné produkty, zkapalněný zemní plyn (LNG) a nakonec uhlí.

Zveřejněná čísla ukazují, že Německo zůstává na ruských energiích silně závislé, hlavně na zemním plynu. Dovoz v květnu ve srovnání s předchozími dvěma měsíci o osm procent klesl, což ale souvisí hlavně s teplejším počasím.

Evropská unie jako celek v květnu snížila dovoz energií z Ruska o více než 100 milionů eur za den. Největší pokles je patrný u Polska, které dříve patřilo k významným odběratelům ropy a plynu z Ruska. Naopak Francie, Belgie a Nizozemsko nákup ruského plynu na trzích s krátkodobými kontrakty zvýšily, upozorňuje institut.

Protože Rusko teď vyváží více ropy na tankerech do zemí, kde nemá položeno potrubí, výrazně se zvýšila poptávka po tankerech. Čtyři pětiny těchto tankerů přitom vlastní firmy z Evropy a z Ameriky.

Témata:  Čína Německo energetika Rusko ropa

Související

Aktuálně se děje

2. dubna 2026 21:46

Maminka influencerky Míny: Dojemná zpověď den po pohřbu

Poslední rozloučení s oblíbenou influencerkou Dominikou Elischerovou, známou pod přezdívkou Mína, doprovázely velmi silné emoce. Mladá dívka přišla o život ve věku pouhých 23 let při tragické dopravní nehodě během své dovolené v Thajsku. Pro celou rodinu, která ztratila milovanou dceru, sestru i vnučku, šlo o nejtěžší chvíle v životě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.