Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

COVID-19 přijde celý svět draze. Kolik bude stát boj s pandemií?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Náklady na boj s ekonomickými dopady pandemie by mohly celosvětově dosáhnout až 4,1 bilionu dolarů (104,5 bilionu Kč), což je asi pět procent světového hrubého domácího produktu (HDP). Odhaduje to Asijská rozvojová banka (ADB). Záviset bude hlavně na tom, do jaké míry se nemoc COVID-19 rozšíří v Evropě, ve Spojených státech a dalších velkých ekonomikách.

Pokud se podaří šíření koronaviru omezit za kratší dobu, škody by mohly dosáhnout asi dvou bilionů dolarů, tedy zhruba 2,3 procenta světového HDP. Rozvojová Asie, včetně Číny, v tomto odhadu představuje 36 procent nákladů.

"Nikdo nedokáže říct, jak moc se COVID-19 může rozšířit. Její potlačení může trvat déle, než teď odhadujeme," uvedl ve zprávě hlavní ekonom ADB Jasujuki Sawada. "Nedají se vyloučit vážné finanční otřesy ani finanční krize," dodal.

Na začátku března ADB škody odhadovala na 347 miliard dolarů a snížení světového HDP o 0,4 procentního bodu. Od té doby se epicentrum nákazy přesunulo z Číny do Evropy a pak do Spojených států a počet nakažených po celém světě přesáhl jeden milion.

Aktualizovaný odhad zohledňuje dopady na turistiku, spotřebu a investice, uvedl Sawada v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Náklady se ale podle něj mohou ještě zvýšit, jestliže budou narušeny dodávky.

Témata:  ekonomika koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

8:18

Drsné přiznání Veroniky Žilkové. Agátin otec jí měl být nevěrný

Jedno mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková rozhodně společné. Obě se dočkaly dětí hned se třemi různými partnery. Nejstarší dcera Agáta se Žilkové narodila do prvního manželství, které skončilo rozvodem. Až teď prozradila, jaké byly okolnosti rozpadu vztahu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.