Evropa řeší závažné problémy v průmyslu a energetice. Návrhy na řešení představil někdejší prezident Evropské centrální banky Mario Draghi s tím, že Evropská unie musí vyvinout mimořádné úsilí, aby udržela krok s Čínou a Spojenými státy. To podle něj vyžaduje větší investice než do obnovy po druhé světové válce.
Problémy nejen v rámci Evropské unie ukazuje například stav německé ekonomiky, která se propadla do recese a očekává se, že tento stav potrvá až do konce roku. Podle serveru Politico se situace dotýká nejen menších firem, nýbrž gigantů jako je Volkswagen, který musí zavírat některé výrobní závody.
Kromě automobilového průmyslu se vysoké ceny energií dotýkají i jiných energeticky náročných odvětví, mezi něž se řadí chemický průmysl či ocelářství. Bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ve své zprávě uvedl, že „Evropa musí investovat dvakrát více než do obnovy po druhé světové válce, povolit více fúzí technologických a telekomunikačních společností a přijmout drastická opatření v oblasti výdajů na obranu“.
Evropa podle něj musí investovat dalších 800 miliard ročně, aby porazila nízkou produktivitu a slabý růst, a nakonec se v mezinárodním žebříčku ekonomicky dotáhla na Spojené státy a Čínu. „Dosáhli jsme bodu, kdy bez akce budeme muset buď ohrozit náš blahobyt, naše životní prostředí, nebo naši svobodu,“ zdůraznil Draghi.
„Pokud se Evropa nedokáže stát produktivnější, budeme nuceni si vybrat. Nebudeme schopni stát se najednou lídrem v oblasti nových technologií, majákem odpovědnosti za klima a nezávislým hráčem na světové scéně. Nebudeme schopni financovat náš sociální model. Budeme muset omezit některé, ne-li všechny naše ambice,“ vylíčil někdejší šéf ECB.
Ursula von der Leyenová prohlásila, že Draghiho zpráva, týkající se mimo jiné návrhu na urychlení evropského zeleného průmyslu, v podstatě odpovídá politice, kterou vede její Evropská lidová strana. Jenže čínská nadprodukce postupně „ukusuje“ Evropě podíl na trhu doma i v zahraničí. „Poprvé od dob studené války se musíme skutečně obávat o svou sebezáchovu,“ varoval Draghi.
Členské země EU podle Politica sice zvládly energetickou krizi způsobenou Ruskou invazí na Ukrajinu obstojně, jenže ceny energií se výrazně zvedly a podle Mezinárodní energetické agentury byly loni v Evropě dvakrát vyšší než ve Spojených státech. „Myslím, že novou normou je podstatně větší závislost na LNG pocházejícím z Kataru a z USA,“ vysvětlila profesorka politické ekonomie Helen Thompsonová z Cambridgeské univerzity.
Jenže tento krok by teoreticky mohl znamenat přímé evropské zapojení do konfliktů na Blízkém východě a nestabilní zahraniční politiky Washingtonu. „Je to jako vybrat si jed,“ poznamenala.
Draghi prosazuje, aby Evropská unie vydala nový společný dluh na financování průmyslových a obranných potřeb. Jenže Evropská komise už v roce 2019 vytvořila precedens v případu fúze výrobců vlaků Siemens a Alstom, který zakázala, aby nedošlo k vytvoření globálního lídra na světovém trhu a narušení hospodářské soutěže v EU.
Namísto toho se podle Draghiho může EU nešťastně spolehnout na Číňany. „Číňané by nyní pravděpodobně mohli dovážet do Evropy vysokorychlostní vlaky,“ podotkl s tím, že Evropa za Čínou skutečně silně zaostává.
Dále vyzval k silnějšímu využívání umělé inteligence, díky níž Evropa může „napravit své nedostatky v oblasti inovací a produktivity a obnovit svůj výrobní potenciál“. Dále vyzval k „integraci umělé inteligence do našich stávajících průmyslových odvětví, aby se mohla udržet na špici“.
Témata: ekonomika, průmysl, energetika
Související
16. srpna 2024 11:09
5. srpna 2024 17:38
23. ledna 2024 18:56
9. ledna 2024 17:44
7. listopadu 2023 20:05