Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Facebook drsně pohrozil. Spor s Austrálií může mít dopad na celý svět

Facebook
Facebook
Foto: Pixabay

Společnost Facebook oznámila, že na svých platformách znemožní jednotlivcům a médiím z Austrálie sdílet zpravodajský obsah, bude-li schválen konkrétní návrh zákona, který teď připravuje australská vláda. Cílem opatření je mimo jiné přinutit technologické firmy, aby platily vydavatelům zpráv za zobrazování jejich materiálů.

Podle agentury Reuters je záležitost bedlivě sledovaná po celém světě, protože návrh představuje dosud největší hrozbu pro způsob, jakým američtí technologičtí giganti ve svých službách nakládají se zpravodajstvím.

Australská novela by se kromě Facebooku dotkla také společnosti Google, seznam firem by se případně mohl dál rozrůstat. Její schválení by především ukotvilo právo australských médií jednotlivě nebo kolektivně vyjednávat s platformami o poplatcích za používání jejich obsahu. Pokud by se strany nebyly schopny dohodnout, vstupoval by do hry arbitrážní orgán, který by rozhodl, čí nabídka je rozumnější.

Návrh vychází z několikaleté analýzy australského úřadu pro ochranu spotřebitelů a hospodářské soutěže (ACCC) a před předložením australskému parlamentu se ještě může změnit. ACCC podle Facebooku při práci na opatření ignoroval důležitá fakta a nebral v potaz oboustranně výhodný vztah mezi sociálními sítěmi a vydavateli zpráv.

"Za předpokladu, že tento návrh vstoupí v platnost, neochotně přestaneme umožňovat vydavatelům a lidem v Austrálii sdílet lokální i mezinárodní zprávy na facebooku a instagramu," uvedl na firemním blogu regionální ředitel Facebooku pro Austrálii a Nový Zéland Will Easton.

"Tohle není naše první volba, je to ta poslední. Ale je to jediný způsob, jak zabránit vyústění, které se vzpírá logice a které nepomůže dlouhodobé vitalitě australského zpravodajského a mediálního sektoru, naopak ji poškodí," pokračuje prohlášení.

Zpravodajské agentury po jeho zveřejnění psaly o eskalaci konfliktu mezi Facebookem a australskou vládou. Ta nejdříve usilovala o to, aby technologické firmy přijaly nezávazný kodex o kompenzacích za zpravodajský obsah. Letos se ale po údajně neplodných jednáních přiklonila k legislativní cestě. Google kvůli tomu nedávno varoval, že Australané by mohli přijít o jeho bezplatné služby.

"Na nátlak či otevřené vyhrožování, ať už přichází odkudkoli, nereagujeme," uvedl k prohlášení Facebooku australský ministr financí Josh Frydenberg. Vládní návrh podle něj odráží národní zájem a povede k udržitelnější podobě fungování lokálního zpravodajství.

Média v Austrálii se podobně jako redakce v jiných částech světa v posledních letech potýkají s propadem příjmů z reklamy. Reakci vlády podpořila mimo jiné místní pobočka mezinárodní mediální organizace News Corp, která digitálním platformám připsala část viny na letošním uzavření několika redakcí. Postupný přesun reklamních příjmů od médií k firmám, jako je Facebook a Google, je však ožehavým tématem i v Evropě či ve Spojených státech.

Technologičtí giganti argumentují, že mediální organizace ze současného nastavení těží také, protože skrze jejich platformy získávají diváky, což jim pak umožňuje zvýšit prodej předplatného, stejně jako účtovat si více od zadavatelů reklamy.

Témata:  Facebook Austrálie média sociální sítě internet

Související

Aktuálně se děje

27. února 2026 12:34

De Niro to schytal od Trumpa. Je nemocný a má nízké IQ, udeřil prezident

Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s kritikou političek, které si dovolily mu oponovat během úterního projevu, pustil do slavného herce Roberta De Nira. Filmovou hvězdu označil za člověka s nízkým IQ. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.