Koronakrize v Česku: Rekordní propad průmyslu, bilance obchodu nejníže od vstupu do EU

Podstatný vliv na výrobu a obchodování Česka s cizinou měly dopady opatření proti šíření koronaviru jako odstávka výroby a uzavření firem. Stavební produkce se v dubnu snížila o 4,6 procenta, dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství.

Meziroční propad průmyslu o 33,7 procenta je podle dostupných údajů největší od roku 2001, odkdy Český statistický úřad vede srovnatelnou řadu. "Tuzemská průmyslová výroba tak zaznamenala v dubnu nejcitelnější meziroční propad v novodobé historii ČR a překonala doposud nejvýraznější meziroční pád ve výši 22 procent z února 2009, kdy kulminovala globální finanční krize," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Rekordní byl i propad průmyslu v Německu, výroba tam v dubnu meziročně klesla o 25,3 procenta, což je nejvíce od znovusjednocení země, respektive od ledna 1991, kdy se tyto údaje za celou zemi začaly znovu sledovat.

V Česku v dubnu pokles ve výrobě automobilů činil 80 procent, citelné snížení bylo však patrné i v dalších odvětvích průmyslu, která jsou na automobilový sektor navázána. Výroba plastových výrobku propadla o polovinu a kovových výrobků o čtvrtinu.

"Na průmysl těžce doléhaly efekty pandemie, ať už formou celozávodních odstávek či omezením výroby kvůli nedostatku lidí nebo narušeným dodávkám," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. V návaznosti na uvolňování restriktivních opatření a postupné oživování ekonomické aktivity by se od května měl podle něj pokles zmírňovat. Markantní propad zakázek však naznačuje, že odraz ode dna bude zřejmě pozvolný. Pokles objednávek ze zahraničí o 44,6 procenta, respektive domácích zakázek o 36,3 procenta, nevěstí nic dobrého, uvedl analytik Deloitte David Marek.

Hůře než se čekalo si v dubnu vedl také zahraniční obchod. Vývoz zboží v dubnu meziročně klesl o 40 procent na 191,4 miliardy Kč a dovoz o 27 procent na 218,3 miliardy. Za zhoršením bilance může především propad exportu automobilů a dílů. U motorových vozů klesl vývoz o 69,8 miliardy a dovoz o 34,1 miliardy, kladné saldo obchodování s auty se tak v dubnu meziročně propadlo o 35,7 miliardy korun. Zhoršila se také bilance obchodu s počítači, elektrickými zařízeními či plastovými výrobky. Z teritoriálního hlediska klesl v největší míře vývoz do Španělska, meziměsíčně o téměř 64 procent, do Německa to bylo o 34,2 procenta méně. V dalších měsících by se situace mohla zlepšovat, obnova ekonomické aktivity by mohla být rychlejší než po krizi v roce 2008, míní analytici.

Ve stavebnictví se dopad epidemie koronaviru v dubnu negativně projevil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Výroba v něm klesla o 10,5 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, rostlo o 13,5 procenta, tedy výraznějším tempem než v předchozím měsíci. V dalších měsících bude stavebnictví podle analytiků potřebovat investiční aktivitu veřejného sektoru. I nadále mu mohou chybět zahraniční pracovníci, někteří však mohou do oboru přejít z jiných průmyslových odvětví. Podle analytiků může stavebnictví zbrzdit očekávaný propad ekonomiky po opatřeních proti koronaviru.

Témata:  ekonomika,  průmysl,  stavebnictví,  Česká republika,  dovoz a vývoz,  zahraniční obchod