Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Křetínský vystoupil proti dohodě, kterou Google nabízí médiím

Logo společnosti Google
Logo společnosti Google
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Český podnikatel a majitel mediální skupiny CMI France Daniel Křetínský vystoupil proti dohodě, kterou americká internetová společnost Google nabízí francouzským tištěným médiím.

Napsal to v příspěvku zveřejněném na webu francouzského levicového deníku Libération. Křetínský vlastní několik francouzských listů, jako je Elle, Marianne, Version Fémina a Télé 7 Jours. V příspěvku tvrdí, že dohoda není spravedlivá, a proto ji nepodepíše.

Křetínský v textu připomíná, že regulovat velké internetové společnosti už se svou směrnicí pokusila Evropská unie a Francie pak byla první zemí, která ji začlenila do své legislativy. Google, který čelí kritice za to, že ve svém vyhledávači veřejnosti zdarma zpřístupňuje zpravodajství, tak musel s francouzskými vydavatelskými podniky a s tiskovými agenturami začít jednat o platbách za využívání jejich obsahu.

Křetínský ale uvádí, že smlouvu, kterou americká firma jeho tištěným médiím teď nabízí, nepodepíše, protože pro ně není výhodná. V textu rozebírá řadu důvodů, od právních až po finanční. Google podle jeho názoru nepochopil ducha zákona a místo aby se snažil odměňovat novináře a média spravedlivě a transparentně a respektoval jejich autorská práva, snaží se je koupit a vnutit jim svůj model.

Americkou firmu kritizuje také za to, že zneužívá nepříznivé finanční situace menších médií. V závěru ujišťuje, že jeho CMI France je připravena a finančně vybavena na to, aby se mohla bránit u soudu jak sama za sebe, tak i jménem všech malých vydavatelů a novinářů, které by podpis takové dohody poškodil.

Témata:  Daniel Křetinský Google

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy