Zvýšení průměrné roční teploty bude mít na českou ekonomiku převážně pozitivní dopad. V nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře bude HDP na osobu v Česku na konci 21. století o 0,3 procenta vyšší než při dnešních klimatických podmínkách. Vyplývá to z analýzy Ekonomie změny klimatu, v níž analytický tým společnosti Deloitte v ČR spočítal klimatické vlivy na ekonomiku Česka i zbytku světa. ČTK má uvedenou analýzu k dispozici.
"Změna klimatu má dalekosáhlé nepříznivé dopady na přírodní systémy i lidskou společnost. V ekonomické rovině se změna klimatu týká primárně zemědělské produkce. Nicméně vliv je a bude patrný v celé řadě dalších odvětví, například v dopravě, energetice, turistickém ruchu nebo stavebnictví," uvedl spoluautor studie a hlavní ekonom Deloitte David Marek.
V případě 'nejteplejšího' scénáře by HDP v ČR na osobu v roce 2096 bylo proti současným podmínkám vyšší o 1,1 procenta. Na první pohled se to může zdát málo, kumulovaný dopad od roku 2020 do konce století by ovšem činil 8,6 procenta v nejmírnějším scénáři a až 25 procent ve scénáři nejrychlejšího oteplování, uvádí studie.
Podle ní by pouze zemědělství v ´nejteplejším´ scénáři v Česku muselo čelit negativním dopadům. Na celosvětové úrovni by v průměru měly být podle uvedené studie ekonomické dopady ve všech scénářích také pozitivní. Hospodářské dopady se ale při detailnějším pohledu na různé regiony podle podnebných pásů výrazně liší, uvádí dále.
"Z ekonomického pohledu je optimální průměrná roční teplota 15,1 stupně Celsia. V zemích s vyšší teplotou by měly převažovat negativní efekty očekávaných klimatických změn. Naopak země s chladnějším podnebím se mohou těšit, že postupné oteplování sníží náklady spojené se zimním ročním obdobím," upozornil spoluautor studie a ekonom Deloitte Václav Franče.
Globální oteplování způsobí podle analýzy nejvíce potíží africkým a arabským zemím, zejména Mali, Mauretánii, Nigeru, Kataru, Kuvajtu, Spojeným arabským emirátům, Burkině Faso, Súdánu, Bahrajnu a Čadu. Z rostoucích teplot by měly naopak nejvíce těžit Rusko, Kanada, Mongolsko, Finsko, Kyrgyzstán, Norsko, Tádžikistán, Švédsko, Island a Severní Korea.
Studie Deloitte se zaměřila i na výhody a nevýhody různých přístupů k omezení emise skleníkových plynů do ovzduší. Pokrok vývoje technologií obnovitelných zdrojů energie a elektromobility výrazně snižuje náklady a činí je dostupnými i v rámci české ekonomiky. Obtížnější je prosadit je politicky, protože povedou dočasně k nárůstu cen energií, dodává analýza.
Témata: ekonomika, globální oteplování
Související
5. února 2026 10:50
30. ledna 2026 11:39
30. října 2025 13:30
7. října 2025 15:30
30. září 2025 15:15
28. září 2025 15:18
