Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podmínky v průmyslu se v září čtvrtý měsíc v řadě zhoršily

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Facebook

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v září znovu zhoršily, zejména kvůli poklesu objemu výroby i nových zakázek při vysokých inflačních tlacích. Index nákupních manažerů (PMI) ukázal zhoršení čtvrtý měsíc v řadě.

V září byl pokles nejvýraznější, když PMI činil 44,7 bodu, v srpnu to bylo 46,8 bodu. Je to největší pokles od května 2020. Informovala tom dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.

Poslední data podle firmy ukázala na prudké zhoršení provozních podmínek v celém českém zpracovatelském sektoru. Rostou ceny energie a materiálů, což firmy promítají do vyšších prodejních cen. Inflace ale tlumí poptávku domácích i zahraničních zákazníků. Výrazně klesla rozpracovanost, což je podle S&P Global důsledek náborů zaměřených na zpracování nedodělků.

"Riziko růstu cen neustupuje a pokračující vysoká míra inflace velmi pravděpodobně bude dál mařit prodejní snahy. Očekávání výroby v příštím roce následně klesla, s pesimistickým výhledem zaregistrovaným poprvé od května 2020. Předpokládáme, že průmyslová výroba v roce 2022 vzroste o pouhé 0,3 procenta," uvedla k výsledkům PMI vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.

Témata:  průmysl

Související

Aktuálně se děje

17. března 2026 4:00

Počasí do poloviny dubna. Meteorologové nastínili, jak bude o Velikonocích

Blíží se duben a s ním i velikonoční svátky. Meteorologové v pravidelném měsíčním výhledu nastínili, jaké počasí přinesou následující dny a týdny. Teploty podle nich porostou, během příštího měsíce překročí hranici 15 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.