Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozpočet se řítí jako utržený vagón. Kde se deficit zastaví? Opozice sepsula Schillerovou

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Předseda Pirátů Ivan Bartoš považuje při úvahách o schodku letošního státního rozpočtu 500 miliard za absurdní, že vláda při takto obrovském deficitu nepomohla lidem pracujícím na dohody o provedení práce (DPP) a o pracovní činnosti (DPČ), kteří si platili pojištění. Uvedl to na dotaz ČTK. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by takový deficit byl omluvitelný pouze tehdy, pokud by bylo zjevné, že se nastartovala ekonomika. Předseda SPD Tomio Okamura vyzval ke snižování výdajů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve středu v České televizi připustila, že schodek státního rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila to, že požádá Sněmovnu o další zvýšení deficitu. Naposledy Sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun. Nejvyšší deficit měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

"Je nezbytné, aby směrování peněz, které jsou vynakládány v souvislosti se zvládnutím dopadů krize, bylo transparentní a pomoc a investice šly tam, kde jsou potřeba," napsal Bartoš. "Přijde mi však absurdní, pokud pracujeme s takovýmto obrovským schodkem, že vláda stále nepomohla téměř 200.000 lidem, kteří pracovali na DPP a DPČ a platili si pojištění a během pár dní přišli o tento zdroj příjmů a přivýdělku," doplnil.

Podle Bartoše příliš nepomohlo ani ministerstvo práce a sociálních věcí dávkou mimořádné okamžité pomoci. Podle dat ke středě 3. června úřady práce dostaly od začátku března zhruba 11.000 žádostí, schválily jich 5870 za 21,72 milionu korun. Získala ji tak zhruba polovina žadatelů.

"Paní Schillerová ještě v březnu tvrdila, že deficit 40 miliard bude zachován, ač za sebou měla dva měsíce bez koronakrize s historickými propady. Deficit 500 miliard by byl omluvitelný jen tehdy, kdyby pomoc šla vidět a bylo zjevné, že se nastartovala ekonomika. To se ale neděje," uvedla Pekarová Adamová na twitteru.

"Stále čekáme také informaci, kdy ministrovo financí upraví rozpočet tak, že bude snižovat zbytečné výdaje. Je nutné řešit obě stránky rozpočtu, tzn. i škrty v nákupech zbraní ze zahraničí, v podpoře solárních baronů, politických neziskovek, inkluzi, v sociální podpoře lidí odmítající práci a chceme stop na růst nákladů na státní správu. Potom je možné schodek velmi ponížit," napsal ČTK Okamura.

"Paní ministryně Schillerová je spíše než šéfkou státní kasy účetní, která zcela pasivně eviduje příjmy a výdaje. Rozpočet se jako utržený vagón řítí do stále větších deficitů a ministryně financí se na to jen dívá," uvedl na twitteru místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).

Co pár týdnů, to o stovky miliard vyšší deficit rozpočtu. Paní ministryně Schillerová je spíše než šéfkou státní kasy účetní, která zcela pasivně eviduje příjmy a výdaje. Rozpočet se jako utržený vagón řítí do stále větších deficitů a ministryně financí se na to jen dívá.

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) June 3, 2020

Předsedovi KDU-ČSL Marianu Jurečkovi chybí jasný plán, jaké peníze půjdou na pomoc firmám, na investice či na nové obory. "Zatím ty peníze nejsou moc vidět, ani v pomoci živnostníkům a firmám ani v investicích," poznamenal na twitteru.

Témata:  státní rozpočet Ivan Bartoš Markéta Pekarová Adamová Tomio Okamura Marian Jurečka Jan Skopeček (ODS) Alena Schillerová

Aktuálně se děje

15. září 2026 20:00

15. září 2026 4:00

Předpověď počasí na měsíc. Meteorologové mají dobré zprávy

Meteorologové nastínili, jak bude během období, kdy po meteorologickém začne i astronomický podzim. Podle nového měsíčního výhledu mají nadále panovat nadprůměrné teploty. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.