Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Snižte, nebo zrušte DPH na ochranné pomůcky,vyzývají výrobci v ČR

Covid-19, ilustrační foto
Covid-19, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Výrobci respirátorů v Česku vyzývají vládu, aby snížila, nebo zrušila daň z přidané hodnoty (DPH) na ochranné pomůcky proti šíření koronaviru. ČTK to dnes řekl předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs. Zástupci vlády minulý týden uvedli, že zvažují po vzoru Německa a Rakouska užívání respirátorů třídy FFP2 na rizikových místech, například v městské hromadné dopravě.

Asociace uvedla, že v Rakousku, kde povinnost začíná platit dnes, vláda schválila osvobození respirátorů od DPH, aby byly pro Rakušany cenově dostupnější. Možnost snížit DPH na respirátory v pátek připustil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Aktuální vyjádření kabinetu ČTK shání.

"Respirátory FFP2 jsou v Česku zařazeny do nejvyšší 21procentní sazby DPH. Daň z přidané hodnoty tak činí 17 procent z celkové ceny respirátoru. Pokud chce česká vláda udělat zásadní krok ke snížení ceny těchto ochranných pomůcek a zachovat nepokřivené hospodářské podmínky, měla by bezodkladně osvobodit respirátory a další ochranné pomůcky nutné k prevenci nemoci covid-19 od DPH," řekl dnes Kůs.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v neděli v České televizi uvedl, že skupina vedená hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou během tohoto týdne vypracuje analýzu, zda je v Česku možné zavést povinnost užívání respirátorů třídy FFP2 na rizikových místech, a to s ohledem na kupní sílu občanů. Z pohledu zdravotního je podle ministra doporučení používat vyšší ochranu v místech s větším počtem lidí namístě vzhledem k riziku šíření nakažlivější mutace koronaviru nového typu.

Výrobci respirátorů varují před stanovením maximální ceny respirátorů FFP2, podobně jako už loni učinila vláda pro respirátory nejvyšší třídy FFP3. Společnost Moldex z Ústí nad Orlicí dnes upozornila, že tehdy stanovená maximální cena FFP3 z EU na 175 Kč bez DPH a u těch vyrobených mimo EU na 350 Kč bez DPH stále platí. "Toto opatření je stále v platnosti, a nejenže znevýhodnilo české výrobce kvalitních respirátorů, ale zároveň zvýhodnilo v tomto segmentu méně kvalitní výrobky konkurence vyrobené v zahraničí," uvedla firma.

Podobný pohled má také ekonomka Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně a členka iniciativy KoroNERV-20. Dnes uvedla, že považuje stanovení maximálních cen za velmi nešťastné řešení, které by výrazně deformovalo tržní prostředí. "Namístě je spíše uvažovat o dočasném osvobození od DPH po vzoru Rakouska tak, aby se alespoň částečně snížila cena pro nízkopříjmové skupiny obyvatel," míní.

Šéf analytiků Heureka.cz Michal Buzek minulý týden uvedl, že zatím nejvyšší ceny respirátorů byly loni na jaře. V současné době podle něj lze respirátory na internetu sehnat od jednotek po desítky korun za kus - v závislosti na velikosti balení. Lékárnice a odborná konzultantka lékáren Benu Ivana Lánová už dříve ČTK řekla, že životnost jednorázové roušky je tři až čtyři hodiny, životnost respirátoru pak osm až maximálně 12 hodin.

Výrobci nanovlákenných respirátorů nebo šátků upozorňují, že jejich výrobky, které podle nich lze bezpečně podle typu opakovaně používat vícekrát, by se stanovením maximální ceny staly neprodejnými. Ceny některých nanoroušek a nanorespirátorů se totiž pohybují až ve stovkách korun.

Témata:  zdravotnické roušky koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

8:51

Napětí v královské rodině stoupá: Jak se ke sporu Harryho s Karlem III. staví Camilla?

Královna Camilla se vědomě distancuje od vyhroceného sporu mezi princem Harrym a králem Karlem III. Zdroje blízké britské královské rodině uvedly, že Camilla se do konfliktu mezi svým manželem a jeho mladším synem nevměšuje, i když se situace nadále komplikuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.