Vláda schválila státní rozpočet, schodek má být 40 miliard. Kalousek drsně glosuje

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2021 a 2022. Letos je rozpočet schválen rovněž se schodkem 40 miliard korun, ke konci srpna byl schodek rozpočtu 15,4 miliardy korun.

Rozpočet na rok 2020 na vládě prošel jednomyslně! Otevírá se tak cesta k dalšímu výraznému navýšení důchodů a platů ve školství, ale i k rekordním investicím a vyšší podpoře výzkumu. Rozpočtový schodek přitom udržíme na uzdě a zase o něco snížíme podíl státního dluhu na HDP. pic.twitter.com/MDgzLpMEZb

Opozice schodkové hospodaření v době ekonomického růstu kritizuje. "Rozpočet bohužel pokračuje v trendu zvyšování rizik budoucnosti. Ignoruje skutečnost dlouhodobé neudržitelnosti penzijního zdravotního systému a jeho investiční aktivita je menší než v dobách krize," uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. V roce 2012 byla podle něj výše investic 2,8 procenta HDP, příští rok bude 2,5 procenta HDP. Nižší v relaci k HDP jsou podle Kalouska i výdaje na vědu a výzkum. "Je to socialistický přerozdělovací rozpočet bez jakékoliv vize modernizace a konkurenceschopnosti země," dodal.

Odbory a zaměstnavatelé návrh rozpočtu na příští rok dnes podpořili. Podle odborů pomůže ekonomickému růstu, podle zaměstnavatelů zajistí stabilitu ekonomiky. Nesouhlasí ale se zvýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda.

V pátek se koalice dohodla na růstu platů ve veřejné sféře, na přidání 1500 korun v tarifech všem a na zrušení nejnižší tarifní tabulky. Jediné procentuální navýšení zůstalo právě u pedagogů. V případě jejich platů se ještě bude jednat o tom, jak bude desetiprocentní nárůst rozdělen do tarifů a do odměn.

Povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv, tzv. mandatorní výdaje, by měly příští rok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Mandatorní výdaje, jako je například podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, podpora stavebního spoření nebo příspěvky politickým stranám, tak tvoří více než polovinu celkových výdajů rozpočtu.

Důchody by měly stoupnout příští rok v průměru zhruba o 900 korun. Na důchody by tak z rozpočtu mělo jít 509,4 miliardy korun, o 37 miliard víc než letos. Rodičovský příspěvek stoupne o 80.000 korun.

Celkové daňové příjmy státního rozpočtu včetně plateb pojistného na sociální zabezpečení by v příštím roce měly stoupnout o šest procent na 1,4 bilionu korun, tedy o 79,7 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok vzrůst na nejvyšší úroveň minimálně od roku 2015, a to na 35,9 procenta. Podle ministerstva financí ovšem zvýšení daňové kvóty automaticky neznamená, že se zvyšuje daňové zatížení obyvatelstva.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září.

Komunisté, kteří vládu tolerují, usilovali původně o snížení na 30 miliard. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) ale už dřív řekla, že komunistickým poslancům doporučí, aby návrh na příští rok podpořili. Je to podle ní lepší než případné rozpočtové provizorium.

Témata:  státní rozpočet,  vláda,  Ministerstvo financí České republiky,  Miroslav Kalousek