Loni v Česku zemřelo 139.600 lidí, nejvíc od konce druhé světové války. Ve srovnání s rokem 2020, tedy prvním rokem pandemie koronaviru, zemřelých přibylo o víc než 10.000. Na svém webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí.
Česká ekonomika loni stoupla o 3,3 procenta, zatímco o rok dříve klesla o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky. Vyplynulo to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej dnes zveřejnil na svém webu.
Dnes začalo sčítání lidu přes papírový formulář. Lidé ho získají od sčítacího komisaře nebo na většině pošt, kde byla zřízena kontaktní místa pro sčítání. Jejich pracovníci poradí s vyplněním formuláře a zodpoví případné dotazy. Mluvčí sčítání Jolana Voldánová dnes doplnila, že vyplnění a odevzdání papírového formuláře se týká jen těch, kteří se nesečetli či nesečtou on-line.
Český statistický úřad (ČSÚ) až týden po začátku sčítání lidu řeší, že se lidé se staršími občanskými průkazy nepřihlásí do on-line sčítacího formuláře. Sčítání začalo minulý týden v noci z pátku na sobotu, ale ČSÚ požádal o změnu předpisů ke sčítání umožňující přihlášení se staršími doklady bez strojově čitelných údajů až tento pátek.
Český statistický úřad (ČSÚ) přijal od Čechů žijících v zahraničích přes 24.000 formulářů do sčítání lidu, domů a bytů. Nejvíce jich obdržel z Velké Británie, Německa, Spojených států a Slovenska. Sčítání začalo 27. března, povinnost zapojit se do něj mají všichni občané České republiky, kteří mají v tuzemsku trvalý pobyt. ČSÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě.
Loni v Česku zemřelo téměř o 17.000 lidí víc než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná. Podle stoleté časové řady, kterou má ČTK k dispozici, Česko pamatuje podobně vysoký procentní nárůst jen v roce 1945, kdy končila druhá světová válka.
Kuřecí řízek zůstává u dětí jasným favoritem štědrovečerní večeře. Na talíři ho má na Štědrý den 43 procent z nich. Na druhém místě skončil kapr, kterého jí 28 procent dětí. Dvanáct procent má nějakou jinou rybu. Výrazně méně obvyklý je v českých rodinách na sváteční tabuli vepřový řízek, vinná klobása nebo bezmasé jídlo. Ukázaly to první výsledky letošního minisčítání mezi zhruba 19.000 dětmi, o kterých dnes ČTK informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká republika má přes 10,7 milionu obyvatel. Za prvních devět měsíců letošního roku vzrostl o 13.900 na 10,71 milionu. Přírůstek byl meziročně téměř 60 procent nižší. Více lidí v Česku za první tři kvartály zemřelo, než se narodilo, o nárůst počtu obyvatel se tak zasloužili přistěhovalci ze zahraničí.
Spotřebitelské ceny v listopadu počtvrté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,7 procenta z říjnových 2,9 procenta. Na zpomalení měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů, zmírnilo třeba zdražování masa, ovoce nebo brambor. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zmírnila podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční pokles na pět procent. Ve druhém čtvrtletí klesl hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru podle revidovaných údajů o 10,7 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,9 procenta.
Meziroční inflace v říjnu klesla na 2,9 procenta ze zářijových 3,2 procenta. Důvodem byl především pohyb cen energií. Inflace klesla potřetí v řadě. Podle ekonomů se inflace pod třemi procenty zřejmě udrží i ve zbytku letošního roku, výraznější pokles ke dvěma procentům lze čekat až příští rok.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle dnes zveřejněného předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezičtvrtletně stoupla o 6,2 procenta, tedy nad odhady analytiků, kteří očekávali růst o zhruba pět procent.
Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky.
Počet obyvatel ČR se v letošním prvním pololetí zvýšil o 5200 na 10,699 milionu lidí, proti předchozím rokům tak bylo tempo růstu výrazně nižší. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Na přírůstku se kladně podepsala migrace, v meziročním srovnání byl ale přírůstek stěhováním o více než polovinu nižší. Více lidí zároveň zemřelo, než se narodilo.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu mírně zpomalily meziroční růst na 3,3 procenta z červencových 3,4 procenta. Proti loňsku zdražil například alkohol a tabák, zlevnily naopak poštovní služby a telekomunikace.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Na výsledku se negativně podepsal především pokles zahraniční poptávky.
Důvěra v českou ekonomiku v srpnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 bodu na 87 bodů. Růst důvěry tak výrazně zpomalil proti červenci, kdy se zvýšila o 9,5 bodu. V srpnu byla důvěra vyšší mezi podnikateli, naopak u spotřebitelů klesla. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Negativní dopady koronavirové krize pocítilo v podnikání 60 procent samostatně výdělečně činných lidí, tedy přes půl milionu podnikatelů. Výrazná většina je označila za dočasné, ale 28 procent podnikatelů soudí, že dopady nelze překonat ani s pomocí nějakého vládního programu.
Důvěra v ekonomiku Česka vzrostla v červenci meziměsíčně o 9,5 bodu na 86,7 bodu. Optimističtější byli spotřebitelé i podnikatelé, u nichž byl meziměsíční růst důvěry nejvyšší od počátku sledování. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení, ale dražší byl i alkohol a tabák. Naopak méně než před rokem lidé v červnu platili za dopravu a telekomunikační služby. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny zboží v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, ceny služeb o 3,1 procenta.
Počet obyvatel Česka se za první tři měsíce roku zvýšil nepatrně, o 425 osob. Populace tak zůstala na úrovni 10,694 milionu lidí. Přírůstek zahraniční migrací se meziročně snížil o více než polovinu, větší byl i úbytek populace přirozenou měnou. Nouzový stav a s ním spojená omezení se odrazil v rekordně nízkém počtu manželství uzavřených v březnu.
Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Vepřové maso, uzeniny, zelenina, ovoce, cukr či mouka byly v květnu dražší než před rokem, levnější bylo třeba máslo. Zdražila ale také elektřina. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty, za které řidiči platili o pětinu méně.
18. dubna 2024 22:36
18. dubna 2024 22:05
Česko našlo cestu k využití finančních prostředků získaných v rámci slovenské občanské sbírky pro českou iniciativu na nákup dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu. Po skončení mimořádného unijního summitu to uvedl český premiér Petr Fiala (ODS).
Zdroj: Jan Hrabě
Předseda hnutí ANO a někdejší premiér Andrej Babiš se rozchází se svou manželkou Monikou.
