"Na vývoj mělo největší vliv zpomalení růstu cen v oddíle bydlení. Ceny elektřiny proti loňskému říjnu zmírnily svůj růst na zhruba pět procent a ceny zemního plynu klesly o téměř čtyři procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Nájemné ale zdražilo o dvě procenta, vodné o 1,7 procenta a stočné o 1,5 procenta.
Alkohol byl ve srovnání s loňským říjnem letos dražší o 3,5 procenta, tabákové výrobky o více než 14 procent. Za maso se platilo zhruba o pět procent více, uzeniny zdražily bezmála o šest procent, ještě o něco více vzrostly ceny zeleniny.
Proti září se spotřebitelské ceny v říjnu zvýšily o 0,2 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a nealkoholické nápoje, nižší byly ceny za bydlení.
Do vývoje inflace se podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka promítá několik protichůdných vlivů. "Oslabení kurzu koruny zdražuje zboží dovážené ze zahraničí. Zároveň ovšem výrazně klesly ceny ropy a zemního plynu na světových trzích. Dovozní ceny nerostných paliv jsou o více než 20 procent nižší než loni," upozornil.
V poklesu inflace hrají roli podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta i ceny potravin. Nasvědčuje tomu podle něj příznivý odhad letošních sklizní. K nižší inflaci bude přispívat nadále vývoj cen energií a utlumená ekonomická aktivita kvůli druhé vlně pandemie.
Česká národní banka oznámila, že říjnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu nižší, než odhaduje banka v prognóze. Ve velké shodě s očekáváním banky skončily všechny složky inflace, uvedl ředitele sekce měnové ČNB Petr Král.
